Premiér Andrej Babiš (ANO) s opatrností přivítal dohodu mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení války. K jejímu podpisu podle něj ale ještě zbývá cesta. Doufá, že podmínky příměří obě strany dodrží a konflikt definitivně skončí. Dojednání dohody oznámily USA a Írán v noci na pondělí. Podepsat ji mají v pátek v Ženevě.
„Je to konečně dobrá zpráva, zatím jsem raději opatrný, protože od dohody k podpisu ještě nějaká cesta zbývá, ale doufám, že všechny podmínky budou dodrženy, konflikt definitivně skončí a situace na Blízkém východě se vrátí do normálu,“ uvedl premiér Babiš.
Podle expremiéra Petra Fialy (ODS) je uvolnění Hormuzského průlivu a zmírnění napětí na Blízkém východě pro Evropu důležité. „Bohužel si ale musíme přiznat, že cíle akce naplněny nebyly, vnější i vnitřní nebezpečí íránského režimu trvá, a cena za to, čeho se (ne)dosáhlo, je vysoká,“ uvedl.
Doplnil, že před realitou zavírají oči ti, kteří nechtějí vidět, že zahraniční politika amerického prezidenta Donalda Trumpa má často nebezpečné důsledky. Úspěšná bývá jen někdy a víceméně náhodně. „Nevím, co přinesou další dny, ale určitě to není vítězství USA. I když bych si moc přál opak,“ uzavřel Fiala.
Memorandum o porozumění
Oznámení dohody přivítali evropští lídři i řada politiků zemí Blízkého východu. Memorandum o porozumění by měly Spojené státy a Írán podepsat ve Švýcarsku. Tato předběžná dohoda, jejímž hlavním bezprostředním přínosem se má stát otevření Hormuzského průlivu pro mezinárodní lodní přepravu a ukončení americké blokády íránských přístavů. Má to ale znamenat jen první krok. Obě země pak budou mít dalších 60 dní na vyjednání konečné mírové smlouvy.
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové dohoda znamená „potenciální průlom“ a může přinést prostor pro další jednání o íránském jaderném programu a dalších důležitých otázkách. „Jakmile bude uvedena v platnost, měla by také ukončit globální energetickou krizi,“ uvedla Kallasová na síti X.
Co chybí k dořešení
Řada otázek pro dosažení finální dohody zůstává přitom stále nedořešena, včetně zmíněného íránského jaderného programu a tamních zásob obohaceného uranu. Další otázkou jsou zmrazená íránská aktiva v zahraničí. Evropské země uvedly, že by mohly sankce zrušit, pokud Írán přistoupí na přísné podmínky, zejména pokud jde o jeho jaderný program.
Úspěch dohody bude zřejmě také záviset na vývoji v Libanonu, kde Izrael bojuje proti Íránem podporovanému militantnímu hnutí Hizballáh. Podle Reuters je zatím nejasné, zda dohodu podpoří izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Teherán přitom již dříve uvedl, že jakákoliv dohoda bude spojena se situací v Libanonu.
