Světová banka (SB) snížila svůj výhled globálního hospodářského růstu pro letošní rok. Má se dostat na nejnižší úroveň od pandemie covidu-19. Varovala také před rostoucími ekonomickými dopady války na Blízkém východě. Světová ekonomika má letos vzrůst jen o 2,5 procenta, což je o 0,1 procentního bodu méně, než banka předpokládala letos v lednu. Průměrná inflace má činit čtyři procenta.
Loni globální hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 2,9 procenta. To je o 0,2 procentního bodu více, než banka odhadovala začátkem tohoto roku.
Světová banka ve své zprávě Global Economic Prospect upozornila, že konflikt na Blízkém východě způsobil prudký růst cen energií. To zvyšuje inflační tlaky a může vést k vyšším úrokovým sazbám, protože centrální banky se snaží růst cen tlumit.
Pomoc pro rozvojové země
Zároveň Světová banka oznámila, že okamžitě uvolní až 60 miliard dolarů (1,3 bilionu korun) na pomoc rozvojovým zemím, které jsou krizí zasaženy nejvíce. Tato částka by mohla v horizontu 15 měsíců vzrůst až na 100 miliard USD.
Odhady růstu se v nové zprávě snížily proti lednové prognóze u zhruba dvou třetin světových ekonomik. SB zároveň upozornila, že dopady současného šoku jsou nerovnoměrné a nejvíce zasahují nízkopříjmové a rozvojové země.
Hlavní ekonom Světové banky Indermit Gill uvedl, že nejvíce zasaženou oblastí je v současnosti Asie. Mezi země s nejvýraznějším snížením výhledu růstu pak patří Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Irák a další země na Blízkém východě, které musely kvůli konfliktu omezit vývoz energií. Dopady konfliktu se ale liší. Záleží na velikosti ekonomik, zásob energií a míry zapojení do globálních dodavatelských řetězců narušených uzavřením Hormuzského průlivu.
Jeden šok za druhým
Gill zároveň upozornil, že světovou ekonomiku v posledních letech postupně oslabuje řada šoků. Vypočítává od pandemie přes klimatické změny, ruskou invazi na Ukrajinu a obchodní spory až po současný konflikt. To snižuje její odolnost. Dodal také, že důležité je ukončit probíhající konflikty a zabránit vzniku nových. Války podle něj totiž dopadají především na chudé obyvatelstvo.
Základní scénář banky počítá s tím, že cena ropy Brent se v roce 2026 má pohybovat v průměru okolo 94 USD za barel. To znamená o 36 procent více než loni. Nejhorší narušení dodávek energií podle toho schématu odezní do příštího července. Banka ale varuje, že pokud by se výpadky v dodávkách staly vážnější a vedly k otřesům na finančních trzích a poklesu důvěry, může globální růst zpomalit až na 1,3 procenta. V takovém scénáři by se průměrná inflace pohybovala kolem 4,4 procenta.
Ztracené desetiletí
Zpráva zároveň označuje 20. léta 21. století za „ztracené desetiletí“ pro rozvojové země. Podle ní se potýkají s opakujícími se šoky. SB varuje, že bez zásadního obratu by toto období mohlo znamenat dlouhodobé zhoršení vyhlídek pro desítky rozvojových ekonomik.
Uzavření Hormuzského průlivu narušilo zhruba třetinu světových dodávek hnojiv, což má další dopady na potravinovou bezpečnost. Gill varoval, že pokud konflikt potrvá, může to mít výrazný dopad na ceny potravin. To by mohlo výrazně zhoršit situaci zejména v severní a subsaharské Africe. Světová banka proto vyzvala ke koordinovanému mezinárodnímu postupu, včetně posílení nouzové potravinové pomoci a vytvoření humanitárních koridorů.
