Chytré telefony využívá pro připojení k internetu 92 procent dětí a dospívajících v Česku od devíti do 17 let. Počítač nebo notebook oproti tomu používala jen třetina dotázaných. Vyplývá to ze studie výzkumného centra IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Mladí se také tvrdili, že vnímají rizika na internetu a uvědomují si, jak se před nimi chránit. V tiskové zprávě to uvedla Masarykova univerzita.

Děti – nepřekvapivě – používají svoje telefony hlavně ke komunikaci s kamarády, sledování sociálních sítí a poslechu hudby. Čtvrtina dospívajících mobil používá i při výuce ve škole. „Dívky využívají internet častěji než chlapci k plnění školních úkolů a vyhledávání informací o zdraví. Doménou mužské části populace je v tomto směru hraní on-line her,“ uvedla jedna z autorek studie Hong Nhung Nguyenová.

Co sdílet on-line?

Při vnímání rizik 82 procent respondentů uvedlo, že ví, jak chránit svoje zařízení. 77 procent z nich hodnotilo své komunikační dovednosti kladně. Polovina si je dokonce velmi jistá tím, co je vhodné sdílet on-line. Téměř polovina se také považovala za schopné ověřovat informace na internetu a rozpoznat důvěryhodné webové stránky.

Jinak je to ale s digitálními znalostmi, které se týkají algoritmů a viditelnosti na internetu. „Tady už je vidět značná nejistota, protože 40 % dospívajících si nebylo jistých, zda je první výsledek vyhledávání nutně nejlepším zdrojem informací, a 45,3 % si nebylo jistých, zda je první příspěvek na sociálních médiích, který vidí, skutečně nejnovějším příspěvkem od jejich kontaktu,“ uvedla druhá z výzkumnic Marie Jaroň Bedrošová. Chlapci měli tendenci hodnotit své technické a informační digitální dovednosti lépe, zatímco dívky zmiňovaly zejména silnější komunikační dovednosti.

Nevhodné chování a znepokojující obsah

Poměrně málo, jen třetina, se na internetu setkává s nevhodným chováním či znepokojujícím obsahem. A velká většina dětí o negativním zážitku s někým mluvila.

Nejčastějšími zdroji podpory po takovém znepokojivém zážitku byli přátelé (57,2 %), rodiče nebo pečovatelé (30,3 %), případně sourozenci (18,5 %). Pouze pětina dětí o tomto negativním zážitku s nikým nemluvila, uvádí studie.

„Děti se spíše obávají bezprostředních a konkrétních problémů, jako jsou dezinformace a ochrana soukromí. Příliš nevnímají širší společenská rizika, jako je dopad na životní prostředí nebo ztráta lidské kontroly nad technologiemi,“ dodala Jaroň Bedrošová.

Agresivní chování online a offline

Výzkumníky také zajímalo, jak je to s agresivním chováním a zkušenostmi s ním na internetu i mimo něj. Téměř polovina dětí a dospívajících (41,9 %) zažila v uplynulém roce nějakou formu agrese ze strany druhých, ať už online nebo tváří v tvář. Reálné zkušenosti s agresí (30,5 %) byly častější než ty s online útoky (21,6 %). Dívky mají následně podstatně silnější emocionální reakce než chlapci, dodávají autorky studie.

Zjištění vycházejí z reprezentativního průzkumu provedeného v květnu a červnu 2025 mezi dětmi a dospívajícími, kteří navštěvují školy v Česku. Zpráva vychází z dat od 2567 dětí a dospívajících ve věku 9–17 let.