Cesta Ukrajiny do Evropy dostala nečekaný spád poté, co Maďarsko po pádu Viktora Orbána přestalo proces blokovat. Německý kancléř Friedrich Merz přišel s kompromisním návrhem „členství bez hlasovacího práva“, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj takový model striktně odmítá. Evropa přitom o ukrajinské zdroje stojí. Země má silný zbrojní a IT sektor, ložiska plynu a vzácných kovů. A v neposlední řadě také obrovskou armádu zocelenou boji s Ruskem.
Evropa bude stát při vás tak dlouho, dokud si tento sen nesplníte, slíbila už v únoru předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému během návštěvy Kyjeva. Zelenskyj usiluje o plné členství své země v evropském bloku co nejdříve, nejlépe už od příštího roku. Přitom Kyjev je v plnohodnotné válce s Moskvou, která trvá už od února 2022.
Vhledem k tomu, že Maďarsko po prohře Fideszu a Viktora Orbána přestalo vetovat přistoupení Ukrajiny do Unie, nabízí se otázka, co by východoevropská země mohla sedmadvacítce nabídnout? S novými jednáními se nabízí ukrajinské obranné technologie, zemědělské plodiny, energie nebo vzácné nerostné suroviny.
O krok blíž
„Fantastická zpráva. Všechny členské státy EU daly zelenou otevření klastru 1 v přístupových jednáních s Ukrajinou a Moldavskem. Jsme o krok blíž k členství v EU. Stabilně se posouváme k našemu cíli,“ napsala minulý týden ukrajinská premiérka Julie Svyrydenková.
První klastr je první fází šestidílného procesu přistoupení k Unii. A zároveň tím, na kterém záleží nejvíce. Zahrnuje soudnictví, právní stát, veřejné zakázky a finanční kontrolu. Začíná se s ním jako s prvním a také se před případným uzavřením rozhovorů hodnotí opět jako poslední.
Průlom v Budapešti
Průlom nastal díky politickému posunu v Budapešti. S novou maďarskou vládou se Kyjev zavázal k rozšíření vzdělávacích, jazykových, kulturních a politických práv pro zhruba sto tisíc etnických Maďarů v Zakarpatí. Maďarský premiér Péter Magyar sice zrušil veto, aby proces posunul vpřed, ale stále se staví proti urychlenému členství Ukrajiny.
„Nejistota ohledně evropské budoucnosti Ukrajiny, umocněná blokováním přístupového procesu ze strany Maďarska, zvýšila geopolitická rizika pro Ukrajinu a region, podkopala reformní motivaci a přiživila obavy ohledně dlouhodobého závazku EU,“ uvedla Svitlana Taranová, politická analytička z bruselského think-tanku European Policy Centre.
Alternativní řešení podle Merze
Tato nejistota vedla k hledání alternativních řešení. Minulý měsíc německý kancléř Friedrich Merz navrhl, aby Ukrajině byl udělen status „přidruženého člena“, v rámci kterého by sice získala místo u jednacího stolu, ale neměla by hlas. Ukrajina by se mohla účastnit summitů a ministerských schůzek v rámci Rady EU, zastávat post komisaře a mít poslance Evropského parlamentu, ale nehlasovala by.
„Dopis německého kancléře na mě udělal pozitivní dojem v tom smyslu, že jasně ukazuje, že v určitém okamžiku půjde o plné členství,“ řekla Susan Stewartová, vedoucí pracovnice Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti (SWP).
Byla však „trochu zklamaná“, že dopis přišel pouze od Merze, bez dalších členských států. Prezident Volodymyr Zelenskyj jej rovnou odmítl a označil vyhlídku na „bezhlasného“ člena za nespravedlivou.
Co Ukrajina Evropě přináší?
Část dychtivosti celé Unie po pokroku v přístupových jednáních Ukrajiny spočívá v tom, co rozlehlá země přináší. Kromě bojem zocelené armády a dominance dronů jde také o značný ekonomický potenciál. Moderní zbrojní sektor, třetí největší zdroj dovozu zemědělsko-potravinářských produktů do sedmadvacítky a zásoby kritických surovin.
„Myslím, že zlomovým bodem pro to, jak Evropa vnímá Ukrajinu, bylo, když se Ukrajina stala jedním ze světových lídrů v odvětví vývoje a produkce dronů,“ řekla Taranová. Pro ní jsou obranné technologie strategickým sektorem číslo jedna pro přistoupení Ukrajiny – propojují bezpečnost, průmyslový rozvoj, inovace a ekonomickou integraci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Foto: Evropská unie
Ukrajina navíc disponuje největšími pozemními silami v Evropě. Má 800 až 900 tisíc aktivních vojáků. A její zbrojní produkce se od rozsáhlé ruské invaze dvanáctinásobně zvýšila.
Základem jejího nového obranného ekosystému je technologický sektor, na kterém Evropa stále více závisí. Export ukrajinského IT sektoru dosáhl v roce 2025 6,66 miliardy dolarů (140 miliard korun). V zemi zaměstnává zhruba 300 tisíc profesionálů.
Obilnice světa
Ukrajina je také třetím největším importérem zemědělských produktů do Unie. Dodává na evropský trh téměř polovinu dovážených obilovin a 80 procent slunečnicového oleje. Přistoupení by rozšířilo ornou půdu Unie zhruba o třetinu a zvýšilo by její podíl na světovém vývozu pšenice na přibližně třicet procent, čímž by Evropa předběhla Rusko jako dominantního světového dodavatele.
Výhody však samozřejmě s sebou nesou i nevýhody pro členské státy. Hlavně Francie a Polsko vnímají přistoupení Ukrajiny jako přímou konkurenci v zemědělském sektoru. Taranová uznává napětí, ale tvrdí, že výhody plynou oběma směry. Obnova Ukrajiny vygeneruje velkou poptávku po zemědělských strojích, hnojivech a zpracovatelských technologiích. V odvětvích, kde jsou evropští producenti silní.
„Přistoupení Ukrajiny k EU v zemědělsko-potravinářském průmyslu by mělo být posuzováno v širším rámci evropské hospodářské a bezpečnostní integrace. Včetně dopadů na evropskou strategickou autonomii, potravinovou bezpečnost, odolnost dodavatelských řetězců a geopolitickou stabilitu,“ uvedla.
Kritické nerosty
Kritické nerosty patří mezi nejvíce sporné položky. Ukrajina drží ložiska 25 z 34 surovin, které Unie klasifikuje jako kritické. Včetně největších evropských zásob grafitu, titanu a manganu. „Přivedení Ukrajiny do EU znamená z tohoto pohledu zajištění surovin bez dlouhých dodavatelských řetězců přes oceány, které mohou být kdykoli narušeny,“ zdůraznila Taranová.
Ne všichni však sdílejí stejné nadšení. „Myslím, že celý sektor kritických surovin by se měl brát s rezervou. Člověk by měl být velmi opatrný, pokud předpokládá, že z toho bude získáno určité množství – nebo pokud ano, tak v jakém časovém rámci,“ poznamenala nicméně Stewartová.
Velká část údajů o ukrajinských ložiscích surovin je zastaralá, často ze sovětské éry. A mnoho známých ložisek se nachází v oblastech, které jsou nepřístupné nebo obtížně dostupné kvůli ruské invazi.
Plyn a obnovitelné zdroje
Energetika je další položkou. Ukrajinská elektrická síť je propojena s evropskou od roku 2022, což umožňuje vývoz do bloku, zejména z jejích velkých jaderných elektráren. Její skladovací zařízení nabízejí další rezervu. Kyjev může zákazníkům v EU poskytnout až 10 miliard krychlových metrů plynu v zásobnících, zhruba o 10 procent více než je stávající kapacita bloku.
Ukrajina drží druhé největší zásoby zemního plynu v Evropě po Norsku, z nichž velká část je nevyužitá. Má také obrovský potenciál pro výstavbu dalších solárních a větrných parků.
Mohlo by vás zajímat
Rizika přetrvávají
Navzdory všem výhodám Ukrajina v EU znamená i řadu rizik. Zejména se evropští politici obávají hlubokých problémů Ukrajiny s právním státem. Protikorupční instituce fungují paralelně v rámci převážně nereformovaného systému soudnictví. V důsledku ruské války se exekutivní moc dále centralizovala v prezidentské kanceláři.
„Ukrajina si od získání nezávislosti v roce 1991 vytvořila poměrně zakořeněný oligarchický systém. Obávám se, že to je výchozí model, který si mnoho lidí představuje jako model pro ukrajinskou správu věcí veřejných,“ varovala Stewartová.
Zda lze dosáhnout ekonomických výhod při zapojení Ukrajiny bez plného členství, zůstává otevřenou otázkou. Stewartová ale vidí v Merzově návrhu skutečnou hodnotu. Ukrajinská přítomnost v evropských institucích by zefektivnila koordinaci v oblasti obrany a zemědělství i bez hlasovacího práva.
Rozhovory, které mají začít 15. června, jsou začátkem této cesty. Evropští lídři se budou muset vypořádat s jednoduchou otázkou. Jsou standardy demokracie a právního státu EU důležitější než ekonomická konkurenceschopnost a vojenská bezpečnost, které by s sebou Ukrajina přinesla?
