Co se děje za hranicemi Finska, Norska a pobaltských států? Nové satelitní snímky, zpravodajské analýzy i výpovědi vysokých důstojníků naznačují, že Rusko myslí na dobu po válce na Ukrajině. A podle zdrojů dánské veřejnoprávní stanice DR nepůjde o drobné přesuny jednotek, ale o rozsáhlé posílení sil v bezprostřední blízkosti NATO.
Dánský portál DR zveřejnil rozsáhlou analýzu založenou na rozhovorech s představiteli zpravodajských služeb a vysokými důstojníky armád NATO a na vyhodnocení nových satelitních snímků. Podle těchto zdrojů Rusko rozšiřuje vojenské základny a buduje nové kapacity podél hranic se severskými státy a Pobaltím.
Podle citovaných představitelů nejde pouze o reakci na současnou situaci, ale o přípravu na možné budoucí střetnutí s evropskými zeměmi v oblasti Baltského moře.
Nové základny a prostor pro desetitisíce vojáků
DR uvádí, že satelitní snímky analyzované bývalým důstojníkem finské vojenské rozvědky Markem Eklundem ukazují rozšiřování ruské vojenské infrastruktury od severního Norska a Finska až po jižní Litvu.
Podle Eklunda Rusko vytváří prostor pro rozmístění desítek tisíc nových bojových vojáků podél evropských hranic.
Nejvýraznější část těchto příprav má přijít po skončení bojů na Ukrajině. Eklund odhaduje, že Rusko bude chtít v příhraničních oblastech rozmístit přibližně 115 tisíc vojáků, přičemž většinu mají tvořit bojové jednotky.
Současně podle něj existuje možnost rychlého přesunu dalších stovek tisíc vojáků z jiných částí Ruska.
Mohlo by vás zajímat
„Je to bezpochyby hrozba, kterou bychom měli brát vážně,“ uvedl podle DR šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson po seznámení se satelitními snímky.
Baltské moře jako možné ohnisko budoucí krize
Žádný ze zdrojů citovaných DR netvrdí, že Rusko už přijalo rozhodnutí zahájit válku proti členským státům NATO. Většina ruských sil stále bojuje na Ukrajině.
Přesto zpravodajští představitelé upozorňují, že přípravy na případnou vojenskou konfrontaci pokračují.
Pokud by ke konfliktu někdy došlo, podle citovaných zdrojů by velmi pravděpodobně začal právě v oblasti Baltského moře, kde se vojenské síly NATO a Ruska nacházejí v těsné blízkosti.
Jeden ze zdrojů obeznámených s aktuálními hodnoceními několika evropských zemí NATO uvedl, že ani během studené války nepovažovala Aliance možnost konfliktu za tak blízkou jako nyní.
Rusko mění strukturu armády
Pozornost analytiků nevzbuzuje pouze počet vojáků a budování infrastruktury. DR upozorňuje také na změny ve struktuře ruských ozbrojených sil. Rusko podle citovaných zdrojů přechází od menších brigád k výrazně větším divizím. Zatímco brigáda běžně čítá kolem čtyř tisíc vojáků, divize může mít přibližně deset tisíc příslušníků. Právě tato změna podle oslovených expertů naznačuje přípravu na rozsáhlejší konflikty.
„Divize vznikly proto, aby vedly boj dlouhodobě a měly k dispozici podpůrné prostředky, například dalekonosné dělostřelectvo. Zároveň vidíme, že Rusko přebírá zkušenosti z využívání dronů na Ukrajině. Očekáváme, že po skončení války bude na našich hranicích stát jiné Rusko,“ uvedl podle norské stanice NRK náčelník norské armády generál Eirik Kristoffersen.
Válka by zasáhla mnohem víc než bojiště
DR během přípravy dokumentu Krigsplan Europa sledovala také dánského generálmajora Briana Nissena, který by v případě konfliktu velel síle až 150 tisíc vojáků určených k obraně Pobaltí a části Polska. Podle něj by případná válka s Ruskem neprobíhala pouze na frontě.
„Byla by to válka ve všech dimenzích. Na zemi, ve vzduchu, na moři, ve vesmíru i v kyberprostoru,“ uvedl.
Nissen zároveň upozornil, že by šlo o konflikt s existenčními důsledky pro evropské státy a jejich demokratické uspořádání.
Nejnebezpečnější mají být příští tři roky
Zdroje DR označují období následujících jednoho až tří let za nejrizikovější z hlediska možnosti nové vojenské konfrontace mezi Ruskem a NATO. Důvodem je podle nich časový faktor.
Rusko podle těchto hodnocení využívá válečnou ekonomiku a vysoké tempo vojenské výroby. Současně existují obavy, že evropské země nestihnou dostatečně rychle vybudovat potřebné zásoby munice, personální kapacity ani nové vojenské schopnosti.
Jeden ze severských zpravodajských představitelů upozornil, že potenciální protivník si zpravidla vybírá okamžik, kdy je jeho soupeř nejméně připraven.
Podobně se vyjádřil i norský náčelník obrany Eirik Kristoffersen. Podle něj existuje scénář, v němž by Rusko mohlo být schopné podniknout vojenský krok proti Evropě během dvou až tří let.
NATO upozorňuje na nedostatky evropské obrany
Dalším tématem, které DR otevřela, je připravenost evropských členů NATO. Vysoce postavený důstojník Aliance uvedl, že Evropa stále postrádá řadu klíčových schopností. Podle jeho slov chybí dostatek pozemních, námořních i leteckých sil. Problém představují také kosmické technologie, infrastruktura, bezpilotní systémy a kapacity protivzdušné obrany.
Právě ochrana kritické a vojenské infrastruktury v evropském prostoru podle něj představuje jednu z největších současných slabin.
Moskva obvinění odmítá
Ruské ministerstvo obrany ani ministerstvo zahraničí podle DR na žádost o komentář nereagovaly. Vyjádřil se však ruský velvyslanec v Dánsku Vladimir Barbin. „Tvrzení, že se Rusko v blízké budoucnosti rozhodne zaútočit na jednu nebo více zemí NATO, je lež,“ uvedl v komentáři pro DR.
Podle něj nepředstavuje hrozbu Rusko, ale naopak NATO a evropské země. „Tyto konstrukce mají Evropany zmást a vyděsit, aby ospravedlnily intenzivní přípravy na válku proti Rusku, které probíhají v zemích NATO a EU,“ uzavřel ruský diplomat.
