Ekonomové znají tento jev pod názvem Lafferova křivka. Když to stát se zvyšováním daňové sazby přežene, nevybere do rozpočtu víc peněz, ale méně. Přesně to se stalo v Česku v případě zdanění cigaret. Výsledkem nadměrného zdanění tabáku je podle expertů pouze růst přeshraničního dovozu a exploze ilegálního trhu.
Jak upozornil předseda správní rady think tanku Racionální politika závislosti Jindřich Vobořil, během posledních dvacet let odhalili celníci v Česku 47 ilegálních továren na cigarety. Často za touto kriminalitou stojí gangy z prostoru bývalého Sovětského svazu a z Balkánu. „Gangy zapojené do ilegální výroby cigaret se často podílejí také na obchodu s kokainem, heroinem a dalšími návykovými látkami,“ zmínil Vobořil během debaty na CEVRO Univerzitě.
Růst zdanění cigaret logicky zvyšuje zájem o nezdaněné výrobky. Jako odstrašující případ Vobořil zmínil Francii, kde nejvyšší zdanění cigaret v Evropské unii vedlo k největší expanzi ilegálního trhu. A také k nejhlubšímu výpadku příjmů pro státní kasu.
Výnos daně od roku 2018 stagnuje
Výnos spotřební daně z tabáku v Česku rostl až do roku 2018, kdy se vyšplhal na téměř 59 miliard korun. Od té doby už stagnuje, nebo mírně klesá. Důvod? Opakovaný růst sazeb vytáhl cenu cigaret na úroveň Německa a nad úroveň zbývajících sousedních zemí. „Studie ukázala, že zvýšení spotřební daně v Česku paradoxně přineslo největší pozitiva státním rozpočtům Německa a Polska,“ prohlásil ekonom Štěpán Křeček, který se tématu dlouhodobě věnuje.
Křeček doporučuje vládě snížit zdanění cigaret zhruba o jednu pětinu. Tvrdí, že by tím státní rozpočet získal o 19 až 20 miliard korun více než dnes. Nižší zdanění by totiž omezilo dovoz z Polska i rozsah ilegálního prodeje. Obnovit by se mohla také „nákupní turistika“ ze sousedních zemí. Křeček připomněl, že v minulém desetiletí se v Česku prodávalo okolo 20 miliard kusů cigaret ročně (oproti loňským 11 miliardám). Z uvedeného množství nakoupili 6,5 miliardy kusů cizinci, hlavně Němci a Rakušané.
Potíže s ilegálními továrnami
Štěpán Křeček zmínil také rostoucí objem ilegálního trhu v Česku. Tématu černého trhu se věnovali hlavně další řečníci. Bezpečnostní analytik Václav Malík upozornil, že většina nezdaněného zboží vzniká přímo na území Evropské unie – v ilegálních továrnách. Jen loni jich bylo odhaleno 113, jenže s likvidací jedné černé výrobny obvykle jiná vznikne o kus dál.
Neblahou roli zde hrají také moderní technologie. „Roste objem nelegálního prodeje přes darknetová tržiště, ale také přes Telegram, Snapchat či TikTok. Stále více ilegální prodejci využívají výdejní boxy,“ upozornil Václav Malík. Postavit ilegální továrnu není až tak složité. Potřebné stroje a suroviny lze podle Malíka koupil na čínských online tržištích. Jako zaměstnance gangy často najímají uprchlíky z Ukrajiny. Roli zde hraje jazyková blízkost; také organizátoři bývají často z postsovětského prostoru.
Zapojení Ruska a Běloruska
Co se týká pašování z ciziny, prim zde hraje běloruský režim diktátora Aleksandra Lukašenka. Ten je do ilegálního obchodu přímo zapojen a profituje z něj. Opevnění východní hranice, ke kterému přistoupilo Polsko a Pobaltí po začátku ruské invaze na Ukrajinu, pomohlo jen dočasně. „Bělorusové se tomu přizpůsobili. Dnes posílají cigarety v lodních kontejnerech prostředníkům do jihovýchodní Asie. A až poté je odesílají do evropských přístavů,“ vysvětluje Václav Malík.
Další účastník debaty, ředitel firmy Eunoia Horizons a bývalý ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, upozornil na zapojení ruských tajných služeb do pašování tabákových výrobků. Výnos z této trestné činnosti Rusové mohout používat k financování špionáže a vlivových operací. Hned několik účastníků debaty se shodlo na stejném varování. To zní, že „ilegální obchod s cigaretami není jen otázkou daňových úniků, ale přímo hrozbou pro vnitřní bezpečnost.“
