Plánované znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) státu umožní dohlédnout i na jednu kategorii daňových subjektů, která doteď mohla kontrolám unikat. Na konferenci Ekonomického deníku a České justice Právo a daně to řekl Kristián Červinka, tax controversy manager PKF Apogeo, který klienty zastupuje v daňových řízeních.
„EET 2.0 umožní Finanční správě sledovat prostřední skupinu poplatníků s ročními příjmy od jednoho do dvou milionu korun, kteří nejsou plátci DPH,“ zmiňuje hlavní výhodu oprášeného systému Kristián Červinka. Finanční úřady získají nad touto skupinou přehled. Nesoulad evidence tržeb s daňovým přiznáním pak může být důvod ke kontrole. „Je ale otázkou, jestli po třech letech doměrek v řádu nižších tisíců korun převýší náklady na administrativu, která na to padne,“ dodává.
O významu dat pro analytickou činnost správců daně hovořila na konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Data musí být co nejkomplexnější. Jestli se Finanční správa rozhodne kontrolovat toho či onoho, je na ní, bezesporu si zvolí efektivní cestu,“ poznamenala. Podle ní do šedé zóny spadá ročně 17 miliard korun. „To jsou peníze, na které stát nevidí. Když to bude zdaněno, bude to mít dopady v jiných oblastech,“ dodává s tím, že ve hře je opětovné snížení DPH u nealkoholických nápojů, sleva na studenta nebo školkovné.
Měsíc na náběh je málo
Zatímco ministryně počítá s pilotním provozem evidence tržeb jeden měsíc, protože podnikatelé systém znají z dřívějších let, Červinka je opatrnější. „Za čtyři roky přibyla v podnikatelském prostředí spousta firem, které nemají s EET žádnou zkušenost. Měsíc pro ně může být velmi málo,“ volá po tom, aby náběh byl pozvolný. „Pro ty, co začínají, to může být velmi komplikované. Pokud podnikám, řeším spoustu další agendy, a potom se musím věnovat tomu samotnému podnikání, kde vydělávám na to, abych mohl platit daně,“ podotkl.
Zatímco u gastronomie má EET smysl, u řemeslníků to podle něj bude horší. „Každý zná otázku, jestli s paragonem, nebo bez. V zavřeném bytě jen těžko zkontrolujete, jestli se provedené platby do systému skutečně zadávají,“ míní Červinka a pokračuje: „Řada živnostníků si dosud nevyzvedla ani údaje k datové schránce. Budou na to kašlat dál.“ U skupiny profesí tak podle něj je tato kontrola slepou cestou, kde náklad na kapacity převýší efektivitu.
Povinná elektronická fakturace by pomohla
Digitalizaci a inovativní nástroje s ní spojené ale neodmítá. Ve výsledku totiž mohou poplatníkům ulevit. „Často slýcháme: stát má veškeré informace, může kontrolovat bankovní účty, má přehled o příjmech, tak proč musíme podávat daňové přiznání? Pokud bychom zavedli povinnou elektronickou fakturaci, přinese to úlevu pro kontrolní hlášení,“ říká.
Nevidí pak důvod, aby stát lidem daňové povinnosti neulehčil tím, že daňové přiznání na základě evidovaných dat předvyplní. „Stejně jako u daně z nemovitých věcí. Když jste trpěliví, máte datovou schránku, formulář se vyplní sám,“ dodává.
Zavedení povinné elektronické fakturace žádá Evropská unie. Zatímco sousední státy, jako jsou Německo, Slovensko nebo Polsko, na ni již přechází, Česko zatím váhá. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva financí ji zavede až v roce 2030. Šéf daňové kontroly Generálního finančního ředitelství Jiří Žežulka ale v rozhovoru pro Ekonomický deník uvedl, že technicky by to mohlo Česko zvládnout o rok dříve. Pozdější termín, je tedy politickým rozhodnutím.
Česká justice a Ekonomický deník děkují partnerům konference Právo a daně — společnostem PKF Apogeo a advokátní kanceláři Ambit — za podporu této odborné akce. Velmi si vážíme spolupráce a podpory při otevírání aktuálních témat z oblasti daní, práva a podnikání.
