Západní cenový strop na ruskou ropu selhal. Moskva díky stínové flotile čítající až 1 200 starých plavidel bez pojištění nadále inkasuje zhruba půl miliardy dolarů denně. Evropské státy se rozhodly změnit taktiku a přecházejí k přímé akci na volném moři. Pondělní zadržení tankeru Tagor v Atlantiku francouzským námořnictvem za britské podpory potvrzuje, že se kontroly podezřelých lodí stávají pravidlem.
I když evropské sankce dlouhodobě oslabují ruskou ekonomiku, ruská ropa stále proudí na světové trhy. Ve velké míře se na tom podílí stínová flotila tankerů, která nelegálně převáží a prodává ruské černé zlato. Tato praxe se možná konečně – i když pomalu a se opožděním – chýlí ke konci.
Sankcionované plavidlo
Francouzské námořnictvo totiž v pondělí 1. června zadrželo ropný tanker více než 700 kilometrů západně od pobřeží Bretaně v Atlantickém oceánu. Plavidlo Tagor vyplulo z Murmanska. Podléhalo mezinárodním sankcím a bylo podezřelé z plavby pod falešnou vlajkou. Poté, co inspektoři potvrdili nesrovnalosti s vlajkou, byla loď odkloněna k dalším kontrolám.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil operaci na síti X: „Je nepřijatelné, aby lodě obcházely mezinárodní sankce, porušovaly námořní právo a financovaly válku, kterou Rusko vede proti Ukrajině již více než čtyři roky.“
Francouzsko-britská aktivita
Operace se neodehrála izolovaně. V březnu francouzské a další spojenecké síly zastavily loď Deyna ve Středozemním moři. Na začátku tohoto roku byla zadržena loď přezdívaná Grinch kvůli podezření z plavby pod falešnou vlajkou. V loňském roce byl u francouzského pobřeží Atlantiku zadržen tanker Boracay, který nedokázal prokázat svou státní příslušnost.
Britský premiér Keir Starmer už v březnu oznámil, že udělil britským ozbrojeným silám povolení k provádění kontrol na lodích „stínové flotily“.
Operace Tagor proběhla s britskou podporou; je to signál, že francouzsko-britské námořní kontroly se stávají pravidlem, nikoli výjimkou.
Stovky tankerů stále unikají sankcím
Přes veškerou dramatičnost kontrol lodí na volném moři však celkový obraz situace zůstává znepokojivý. Údaje o lodní dopravě ukazují, že desítky sankcionovaných plavidel spojených s Ruskem nadále proplouvají britskými vodami. Ruská ropa z větší části stále proudí na světové trhy.
Stínová flotila je obrovská. Odhady z otevřených zdrojů se shodují na tom, že se jejich počet pohybuje od osmi stovek až po 1200 plavidel. Ukrajinský portál War & Sanctions ověřil k 7. květnu celkem 534 plavidel. Ukrajinští úředníci počítají s jádrem přibližně 400 lodí, které v uplynulých 12 měsících vypluly z ruských přístavů alespoň třikrát.
Flotila postavená na obcházení sankcí
Projekt Oil Tracker Kyjevské ekonomické školy letos v lednu identifikoval přibližně 178 tankerů, které v daném měsíci skutečně naložily ruský náklad. Jejich celková přepravní kapacita přesahuje 100 milionů tun nosnosti, což představuje zhruba 17 procent celosvětové flotily tankerů s ropou. Flotila je stará. Přibližně 90 procent tankerů spojených s Ruskem je starších než 15 let.
Více než 70 procent pluje bez ověřitelného pojištění. To má význam i nad rámec bezprostřední otázky sankcí. Jakýkoliv větší únik ropy z jedné z těchto lodí by musely platit poškozené země.
Když se tlak Unie a jejích spojenců na jednu trasu zesílí, Rusko si najde jinou. Plavby Baltským mořem přes dánské průlivy zůstávají hlavním koridorem pro náklad z přístavů Primorsku a Usť-Lugy. Dánské úřady zaznamenaly v minulém roce plavbu 292 sankcionovaných tankerů. Ani v letošním roce počet neopadá.
Využití severní námořní cesty v Arktidě však zásadním tempem narůstá. V roce 2024 pozorovatelé hlásili 13 podezřelých plavidel, loni to už byla stovka.
Mohlo by vás zajímat
Další sankční balíčky, omezené výsledky
Evropský blok od února 2022 přijal již dvacítku balíčků protiruských sankcí. Cenový strop G7 ve výši 60 dolarů za barel, zavedený v prosinci 2022, krátce fungoval v prvním čtvrtletí roku 2023. Od té doby se ropa typu Urals po většinu minulého a letošního roku prodává výrazně nad tímto cenovým stropem. Rusko nahradilo západní přepravní služby stínovou flotilou.
Jen letos v březnu opustilo ruské přístavy 194 stínových tankerů, což Rusku pomohlo vydělat 19 miliard dolarů na výnosech z ropy. To představuje dvojnásobný meziměsíční nárůst, který byl částečně způsoben krizí v Hormuzském průlivu.
Sankční seznamy plavidel se rozrůstají. Unie do loňského října zařadila na seznam 557 tankerů a do prosince zhruba 600, čímž jim odepřela přístup do přístavů a služeb v EU. Přesto 143 z těchto tankerů ještě v únoru nakládalo ruskou ropu.
Zatím žádný průlom
Zabavení plavidel Nora, Ethera a Deyna v prvním čtvrtletí roku 2026 představuje rostoucí dynamiku vymáhání ze strany evropských zemí. Rusko reagovalo nasazením námořního doprovodu pro některé tankery, čímž zvýšilo politickou sázku na jakékoli zadržení.
Výzkumná skupina ACLED odhadla, že stínová flotila přepravuje přibližně 80 procent ruského vývozu ropy po moři. Podle Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (Centre for Research on Energy and Clean Air) vydělalo Rusko v druhé polovině roku 2025 na ropě zhruba 0,55 miliardy dolarů denně. Sankce sice omezily růst flotily a zvýšily náklady na prodej ropy. Neodřízly však Kreml od zásadního zdroje příjmů.
Návrh dalšího sankčního balíčku EU počítá se zavedením plošného zákazu námořních služeb pro veškerý náklad ropy ruského původu. Rusko ale nebude pasivně čekat. Pravděpodobně urychlí převádění lodí pod ruskou vlajku do ruského mezinárodního registru. A začne používat ve větší míře arktickou námořní cestu.
Pro ruskou ropu stále zůstávají dva klíčové trhy, Indie a Čína. Zastavení lodi Tagor francouzskými úřady je nicméně signálem, že jsou evropské země ochotny zasáhnout na volném moři. A že prosazování předpisů se stává více než jen prázdnými frázemi.
