Moskva se připravuje na mimořádný krok, který v moderní historii Ruska nemá obdoby. Vzdušný prostor nad rozsáhlou částí země se má v nejbližších týdnech prakticky uzavřít pro malé civilní stroje. Oficiální vysvětlení zní technicky a úředně. V zákulisí se ale stále hlasitěji mluví o jiném důvodu: Kreml začíná mít strach, že válka přináší chaos příliš blízko samotnému centru moci.
A nervozita podle expertů roste nejen mezi obyčejnými Rusy, ale také uvnitř elit, které režim dlouhá léta držely pohromadě.
Moskva chce uzavřít nebe až do konce války
Ruské úřady se podle Asociace vlastníků a pilotů letadel RAOPA chystají od začátku června 2026 výrazně omezit civilní letectví nad centrální částí Ruska. V Moskevské vzdušné zóně mají úplně zakázat lety civilních letadel v hladinách od nuly do 5 100 metrů.
Podle zveřejněných informací se zákaz dotkne mimořádně rozsáhlého prostoru. Na západě má oblast sahat až ke státní hranici s Běloruskem, na severu k prostoru Petrohradu, na severovýchodě až směrem k Jekatěrinburgu a na východě a jihovýchodě k oblasti Samary.
Ruští piloti a majitelé letadel dostali upozornění, že příslušný NOTAM, tedy oficiální letecké oznámení o omezení provozu, se očekává v nejbližší době.
Výjimku mají dostat pravidelné a charterové osobní linky, zdravotnické a evakuační lety, letecké chemické práce, monitoring potrubí a elektrického vedení nebo lety prováděné na základě státních kontraktů.
Podle RAOPA mají omezení platit „do konce bojových operací“.
Drony pronikají stále hlouběji do Ruska
Důvod mimořádných opatření souvisí podle dostupných informací s pokračujícími ukrajinskými útoky bezpilotními prostředky na centrální oblasti Ruska včetně Moskvy.
Ukrajinské drony v posledních měsících několikrát pronikly až k nejlépe chráněným oblastem ruského hlavního města. A právě to podle analytiků otřásá představou Moskvy jako nedobytné pevnosti.
Mohlo by vás zajímat
Jeden z incidentů se odehrál už 20. března poblíž Kolomny u Moskvy, kde ruská protivzdušná obrana podle dostupných informací omylem sestřelila civilní lehké letadlo poté, co si jej spletla s dronem.
Situace se výrazně vyhrotila po útoku z 17. května 2026, který ukrajinské síly označily za nejúspěšnější zásah Moskvy a Moskevské oblasti od začátku války.
Dvě obranné linie kolem Moskvy nestačily
Moskva přitom patří mezi nejchráněnější města na světě. Podle OSINT analytiků rozmístilo Rusko v okolí metropole přibližně 130 pozic protivzdušné obrany. Už v roce 2025 začala ruská armáda budovat druhý obranný kruh kolem Moskvy. Mezi květnem a zářím vzniklo okolo hlavního města zhruba 43 speciálních věží pro systémy protivzdušné obrany.
Základ obrany tvoří přibližně stovka systémů Pantsir-S1 doplněná o systémy Tor a několik desítek baterií S-400 určených proti střelám s plochou dráhou letu a balistickým raketám. Analytici ověřili nejméně 89 systémů Pantsir-S1 v okruhu padesáti kilometrů od Moskvy.
Rusové používají dva typy obranných pozic. Jedny tvoří zemní valy s betonovými plochami, druhé speciální kovové věže, na které technici pomocí jeřábů umisťují protivzdušné systémy do vyšší výšky. Cílem je rozšířit radarový horizont a lépe zachytit malé nízko letící cíle. Ani tak hustá obrana ale nedokázala zabránit průnikům ukrajinských dronů.
Útok, který otřásl představou „nedobytné“ Moskvy
Při útoku z 17. května zasáhly ukrajinské síly několik důležitých cílů. Mezi potvrzenými zásahy byl závod Angstrem v Zelenogradu, který vyrábí mikroelektroniku, radiové a optické systémy nebo robotické technologie pro ruský obranný průmysl.
Dalším cílem se stala ropná nakládací stanice Solněčnogorsk v obci Durikino přibližně 40 až 45 kilometrů od Moskvy a také moskevská rafinerie v městské části Kapotňa.
Bezpečnostní služba Ukrajiny navíc uvedla, že zasáhla i ropnou přečerpávací stanici Volodarskoje v Konstantinovu asi 22 kilometrů od okraje Moskvy. Veřejně dostupné obrazové důkazy k tomuto zásahu ale zatím nejsou k dispozici.
Podle 1. samostatného centra bezpilotních systémů Ozbrojených sil Ukrajiny použila ukrajinská strana při útoku více než 120 dronů. Ukrajinský generální štáb uvedl, že nasadil několik typů bezpilotních prostředků včetně FP-1 společnosti Fire Point, proudových dronů RS-1 Bars a dosud méně známého typu BARS-SM GLADIATOR.
Analýza známých míst zásahů ukázala, že ukrajinské drony pronikly oběma obrannými kruhy Moskvy v poměrně velkém počtu. OSINT analytici zaznamenali dalších deset případů dopadů trosek, průletů dronů nebo zásahů výškových budov uvnitř obranného systému. Šest incidentů se odehrálo mezi prvním a druhým obranným kruhem a čtyři přímo uvnitř prvního kruhu.
Analytici proto dospěli k závěru, že ani mimořádně hustá síť protivzdušné obrany nezaručuje plnou ochranu před koordinovanými útoky většího množství dronů.
Putin podle expertů začíná být nervózní
Současně sílí spekulace o tom, že Vladimir Putin věnuje stále větší pozornost vlastní bezpečnosti. Podle informací deníku Financial Times tráví ruský prezident značnou část času v chráněných objektech a omezuje veřejná vystoupení. V pozadí mají být obavy nejen z ukrajinských útoků, ale také ze zhoršující se atmosféry mezi ruskými elitami.
V posledních týdnech vyvolalo mezi Rusy mimořádnou nespokojenost také časté blokování internetu a další omezení zaváděná úřady. Negativně na ně reaguje i ruský byznys. Expert na Rusko Nikolaj Petrov z think tanku Chatham House popsal, že frustrace ve společnosti je viditelná. Většina obyvatel se ale současné situaci spíše přizpůsobuje a nevidí v Kremlu přímého viníka problémů.
Podobně se podle novinářských zdrojů zhoršuje nálada uvnitř podnikatelských a mocenských kruhů. Bývalý Putinův poradce Abbas Galjamov uvedl, že mezi jednotlivými klany v ruských vojensko-politických elitách sílí konflikty. Některé skupiny začínají jednat samostatněji než dříve. Ani to ale podle expertů zatím neznamená bezprostřední ohrožení režimu.
Elity se nemají rády, ale Putina stále potřebují
Analytici upozorňují, že ruský systém zůstává extrémně centralizovaný. Podle Kevina Riehleho, autora knih o ruských zpravodajských službách, v Rusku existuje několik mocenských center. Navzájem se nemusí, zároveň ale zůstávají loajální Putinovi, protože právě od něj odvozují svoji moc.
Petrov popisuje současné Rusko jako systém nové nomenklatury, v němž jednotlivé elity fungují spíše jako vyměnitelná kolečka jednoho mechanismu. Klíčovou roli navíc hraje Federální služba bezpečnosti (FSB), která podle expertů zůstává pevně navázaná na prezidenta.
Analytici právě proto neočekávají v nejbližší době zásadní pokus o převrat nebo otevřenou vzpouru uvnitř režimu.
Zkušenost z roku 2023, kdy se proti Kremlu postavil šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, navíc podle expertů Putina výrazně utvrdila v potřebě ještě přísněji kontrolovat armádu i bezpečnostní aparát.
Strach v centru moci
Rozhodnutí uzavřít rozsáhlý vzdušný prostor nad centrálním Ruskem ale ukazuje, že válka začíná stále citelněji dopadat i na samotné srdce režimu.
Moskva sice vybudovala jednu z nejhustších protivzdušných obran na světě, přesto ukrajinské drony opakovaně pronikají hluboko do prostoru, který měl být prakticky nedotknutelný.
A právě to podle pozorovatelů zvyšuje nervozitu nejen mezi obyvateli, ale i mezi elitami, které dlouhá léta považovaly ruskou metropoli za bezpečné a nedosažitelné centrum moci.
