Evropský obranný průmysl sází na umělou inteligenci a satelity, které poskytují klíčové informace o bojišti. Evropa zatím nemá dostatečné kapacity v této oblasti. Německý projekt, který spojí umělou inteligenci a vesmírné kompetence je nejnovějším krokem v tomto úsilí.
Mnichovský startup Helsing, který vyvíjí útočné drony a software pro umělou inteligenci, se spojil s výrobcem satelitů OHB z Brém. Německé firmy oznámily vytvoření společného podniku pod názvem KIRK (Künstliche Intelligenz und Raumfahrt-Kompetenz).
Cílem je propojení nástrojů umělé inteligence s vesmírnými technologiemi. V konsorciu bude také německý specialista na senzory a elektroniku Hensoldt a norská skupina Kongsberg Defence & Aerospace, který vyrábí elektroniku pro vojenské systémy.
Evropě chybí vesmírné vojenské kapacity
Projekt řeší problém, který není možné ignorovat. Moderní válka silně závisí na schopnosti rychle najít cíle, sledovat je v reálném čase a předávat tyto informace zbraňovým systémům dostatečně rychle.
Tradiční prostředky, jako jsou pozemní radary, pilotované letouny nebo satelity starší generace, už na tento úkol nestačí.
Armádní plánovači nyní požadují nepřetržitý obraz bojiště, který zajišťují moderní vojenské satelity a zpracování umělou inteligencí. Evropa podle vojenských analytiků takový systém v současnosti nemá.
Satelity pro komunikaci i navigaci
„Vesmírné schopnosti jsou klíčovým prvkem každého moderního obranného arzenálu,“ uvedl německý institut pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti SWP Berlin. „Existují čtyři základní schopnosti založené na satelitních službách: komunikace, zpravodajství, navigace a včasné varování před raketami. Evropa je i nadále vysoce závislá na USA, zejména v oblasti zpravodajství, navigace a včasného varování,“ uvedl berlínský think-tank. Konsorcium KIRK by mělo tento nedostatek z velké části vyřešit.
Válka na Ukrajině v reálném čase ukázala, jak satelitní data přímo ovlivňují rozhodnutí o útocích na nepřátelské cíle. A také na to, že se napadená země musela spoléhat na data, která poskytnou ostatní spojenci.
Mohlo by vás zajímat
Nutnost strategické autonomie
Brusel v tomto kontextu hovoří o nutnosti vybudovat strategickou autonomii. To znamená jednat nezávisle, aniž by se v případě kritických schopností spoléhal na vnější mocnosti. Vesmírná strategie EU pro bezpečnost a obranu, kterou v roce 2023 zveřejnila Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), tuto ambici výslovně uvádí.
„Od roku 2016 Evropská unie prokázala vůli, záměr a schopnost využívat vesmírnou oblast pro civilní i vojenské účely. Zejména v oblasti balistických raket, systémů včasného varování, kosmických lodí dvojího užití, satelitní komunikace a dálkového průzkumu Země,“ konstatuje analýza zveřejněná v časopise Journal of European, Middle Eastern and African Affairs Letecké univerzity Spojených států.
Změna německého přístupu
Postoj Německa se v posledních letech radikálně mění. Vůbec první německá Strategie bezpečnosti a ochrany ve vesmíru, zveřejněná koncem roku 2024, stanovila nový rámec pro to, jak největší země evropského bloku k této oblasti přistupuje.
„Jeho nejpozoruhodnějším aspektem je přímočaré uznání vesmíru nejen jako potenciální arény pro globální konflikty, ale stále častěji jako samotného centra konfliktu,“ uvádí se v právní a politické analýze webu Verfassungsblog, který propojuje názory německé vlády, akademické obce a široké veřejnosti.
Německá vláda zdůraznila, že usiluje o udržitelné, mírové a zodpovědné využívání vesmíru. Zároveň ale prosazuje strategickou vizi založenou na realistickém posouzení rizik a hrozeb, upřednostnění bezpečnosti a poskytnutí dostatečných odborných znalostí, finančních zdrojů a nezbytných schopností pro německé ozbrojené síly.
KIRK: Malé autonomní satelity
Architektura systému KIRK je postavena na konstelaci malých satelitů řízených speciálním softwarem. To znamená, že jejich funkce lze aktualizovat a znovu naprogramovat ze země, což jim umožňuje přizpůsobit se novým hrozbám nebo novým požadavkům mise bez fyzické úpravy.
Příspěvek společnosti Kongsberg zahrnuje přístup ke globální síti pozemních stanic, která funguje na 26 lokalitách s více než 280 anténami. Cílem je uzavřená smyčka od detekce k zásahu za méně než 30 sekund u časově kritických cílů.
Umělá inteligence bude řídit celý systém. Rozhoduje, které senzory aktivovat, zpracovává data před jejich odesláním. Na zem bude odesílat pouze data, která systém klasifikuje jako informace „připravené k misi“. Tím se zkracuje doba potřebná k doručení informací. Data budou následně dostávat národní systémy, ale také velení a řízení Severoatlantické aliance.
„Válka na Ukrajině ukazuje, jak důležité jsou vesmírné technologie. Ukazuje také, že nemáme čas nazbyt a musíme co nejrychleji dodat integrované obranné systémy ve vesmíru,“ prohlásil ředitel a zakladatel společnosti Helsing Gundbert Scherf. „Musíme zajistit, aby Evropa vyhrála bitvu o suverenitu na oběžné dráze,“ zdůraznil.
