Rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání evropských fondů na Slovensku schválil Evropský parlament. Vyzval Evropskou komisi, aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo. Nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS) v reakci uvedlo, že zmrazení evropských fondů Slovensku nikdy nebylo reálnější.

Europoslanci v usnesení vyjadřují hluboké znepokojení nad zhoršováním stavu demokracie, právního státu a základních práv na Slovensku. Systémové nedostatky podle nich ohrožují ochranu finančních zájmů Unie.

Pokud slovenská vláda nepřijme kroky k nápravě, zemi hrozí částečné zmrazení evropských fondů, řekl ve Štrasburku český lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský z frakce Evropská lidová strana (EPP). Šéfka Komise Ursula von der Leyenová podle něj vyjádřila připravenost ve věci jednat.

„Tato výzva není namířena proti slovenským farmářům nebo občanům. Komise nechce trestat žádný členský stát,“ řekl český europoslanec před hlasováním. Cílem je podle něj ochránit peníze evropských občanů před podvody. Rezoluce má vyjadřovat znepokojení sdílené téměř všemi politickými skupinami v Bruselu.

Už ne další Orbánovo Maďarsko

„Nesmíme (slovenskému premiérovi) Robertu Ficovi dovolit, aby Slovensko dopadlo jako Maďarsko. Tamní situace vyvolává stále větší obavy, a proto chceme, aby ji Evropská komise jednoznačně posoudila. Napříč parlamentem jsme se shodli, že největší rizika vnímáme v korupci,“ uvedla k usnesení česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) z frakce Zelených.

„Hrozba, že přijdeme o evropské fondy, nikdy nebyla větší, neboť zlodějský apetit vlády Roberta Fica nemá konce. Vláda páchá ekonomickou vlastizradu a vede Slovensko k historické chudobě,“ napsalo v prohlášení nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresivní Slovensko.

6 pro, 10 proti

Pro schválení rezoluce vedle Zdechovského a Gregorové hlasovali čeští europoslanci Ondřej Krutílek (ODS) a Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), nezařazená Nikola Bartůšek (Přísaha) a Jan Farský (STAN) z EPP.

Proti hlasovali členové hnutí ANO Klára Dostálová, Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Jaroslav Knot, Tomáš Kubín, Jana Nagyová a jejich kolega z frakce Patrioti pro Evropu (PfE) Antonín Staněk (Přísaha). Proti přijetí rezoluce se vyslovili i nezařazení europoslanci Ondřej Dostál a Kateřina Konečná (Stačilo!). Europoslanec z frakce Evropa suverénních národů (ESN) Ivan David (SPD) také hlasoval proti.

Mohlo by vás zajímat

ministryně financí

„Každá národní vláda, která se nepodvolí dnešní levicově-zelené většině Evropské unie, se stane bohužel terčem misí a rezolucí, které jsou natvrdo přijaty politickou většinou v EP, nehledě na to, jaký je obsah nebo skutečná situace v dané zemi. Bylo to tak i na Slovensku,“ myslí si europoslanec Knotek. ANO podle něj vnímá rezoluci jako politický zásah.

Hlasování se nezúčastnili Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) z PfE, Alexandr Vondra (ODS) z ECR, Danuše Nerudová (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09) a Luděk Niedermayer (TOP 09) z EPP. Všichni čeští europoslanci z EPP podle zdroje ČTK zamýšleli hlasovat pro schválení rezoluce. Někteří ale kvůli zmatku souvisejícím s oznámením konečného hlasování předčasně vytáhli karty z hlasovacího zařízení a nehlasovali.

Evropské mise na Slovensko

Slovensko loni v květnu navštívil výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT), aby prověřil využívání evropských fondů. Delegaci vedl právě Zdechovský, kterého Fico následně označil za nájemného politického vraha napojeného na slovenskou opozici. Na misi CONT navázala mise výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), která se zabývala širšími otázkami právního státu.

Po výzvě na hlášení podezřelých projektů na Slovensku podle Zdechovského přišlo více než 2000 podnětů. Přibližně 330 z nich bylo předáno evropským institucím, především Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropské komisi. Podle europoslance se prošetřuje zhruba 200 podnětů.

Slovenský premiér Fico označil europoslance Tomáše Zdechovského (na snímku) za nájemného politického vraha napojeného na slovenskou opozici. Ilustrační foto: EP

Zneužívání peněz evropských poplatníků

Jedním z viditelných příkladů podezření na zneužívání evropských fondů je kauza takzvaných haciend. Loni na ni upozorňovala slovenská opozice i média. Za unijní peníze na Slovensku patrně vyrostly luxusní vily místo původně plánovaných penzionů.

Podle slovenských médií nejvyšší soud na Slovensku ve středu pravomocně uznal bývalou poslankyni Ficovy strany Směr-sociální demokracie Ľubicu Roškovou vinnou v souvislosti s podvody při čerpání zemědělských dotací. Bratislava na ně používá i evropské peníze. Kauza se týkala dotací na parcely, které nebyly zemědělsky využívané, jako třeba parkoviště nebo plocha letiště. Rošková za poškozování finančních zájmů Evropské unie a za subvenční podvod dostala podmíněný trest. Podle médií jí pomohly změny v trestním právu, kterými Ficova vláda výrazněji zmírnila trestné sazby.

Oslabování právního státu

Rezoluce schválená europoslanci má upozornit na oslabování právního státu na Slovensku a na opatření slovenské vlády. Podle kritiků narušují fungování demokratických institucí. Mezi tyto kroky patří oslabování nezávislosti justice, zrušení specializovaných protikorupčních orgánů, snížení trestů za korupci a finanční trestné činy nebo pokus o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů.

Evropský parlament v usnesení rovněž vyjadřuje hluboké znepokojení z úpadku svobody a plurality médií na Slovensku a z politického zasahování do těch veřejnoprávních. Vyzval také slovenské orgány, aby zajistily ochranu práv menšin včetně LGBT+ osob a Romů.