Česká podnikatelská scéna stojí před zásadním zlomem, který výrazně ovlivní každodenní provoz tisíců firem a živnostníků. Koaliční vláda složená ze zástupců ANO, SPD a Motoristů schválila na svém květnovém jednání znovuzavedení elektronické evidence tržeb, pro kterou se již vžil název EET 2.0. Novinka má podle vládních odhadů přinést do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun, přičemž kabinet počítá se spuštěním systému zřejmě od ledna 2027. Poslední průzkum ČSOB Index očekávání firem, kterého se zúčastnilo 400 subjektů, však odhalil hluboké rozdělení v názorech a jasně pojmenoval hlavní hrozby i naděje, které podnikatelé od staronové povinnosti očekávají.
Co přesně vyvolává největší vrásky na čelech drobných živnostníků a v čem naopak střední firmy vidí přínos?
Polovina trhu se obává papírování, část věří v omezení šedé ekonomiky
Výsledky dubnového šetření ukazují, že více než polovina malých a středních firem a podnikatelů, konkrétně 52 procent, očekává od znovuzavedení elektronické evidence tržeb více byrokracie. Tato obava představuje nejsilnější společný jmenovatel celého průzkumu. Na druhé straně však firemní sektor vnímá i pozitivní dopady, které by modernizovaná verze systému mohla přinést. Takřka čtyři z deseti podniků a živnostníků míní, že novinka přinese více digitalizace a bezhotovostních plateb a omezení šedé ekonomiky a více bezhotovostních plateb.
Očekávání spojená s finančními přínosy pro státní kasu jsou rovněž poměrně vysoká. Zhruba 37 procent firem a podnikatelů předpokládá, že návrat k EET zajistí větší objem vybraných daní státem. Přibližně třetina účastníků průzkumu si slibuje narovnání podnikatelského prostředí a redukci výplat načerno. Kolem čtvrtiny dotázaných pak věří, že znovuzavedení evidence pomůže snížit nelegální zaměstnávání v České republice.
Samotné hodnocení minulosti ukazuje, že podnikatelská obec zůstává v pohledu na evidenci tržeb silně roztříštěná. Předchozí úplné zrušení EET považuje za chybu 27 procent respondentů. Naopak za správný krok označilo tehdejší konec evidence 31 procent dotázaných a celých 32 procent vyjádřilo k tomuto kroku lhostejnost. Zajímavým detailem je pak skupina tvořená pěti procenty firemního sektoru, která EET používala dobrovolně i po jeho oficiálním zrušení.
Malí živnostníci versus velké systémy a nové podmínky bez papíru
Pohled na chystanou povinnost se výrazně liší podle velikosti samotného podnikatelského subjektu. Nejmenší podnikatelé a firmy se k EET 2.0 stavějí kritičtěji než střední a větší společnosti. Mezi většími podniky hodnotí dřívější zrušení evidence jako chybu jen menší podíl respondentů. Průzkum tento jev vysvětluje tím, že větší firmy již mají integrované komplexní vnitřní systémy, ve kterých dodatečné napojení na EET znamená pouze drobnou administrativní nadstavbu. Naopak pro malé provozovny jde o citelnější zásah. Například podnikatel Ladislav Hezký z cukrárny U Hezounů označil chystanou novinku za naprostou zbytečnost, protože podle svých slov všechno stejně vede přes kasu.
Vládní návrh teď dostanou k posouzení poslanci. Ministryně financí Alena Schillerová uvádí, že hlavním cílem celé evidence je narovnat podnikatelské prostředí. Nový systém EET bude zaznamenávat hotovostní i bezhotovostní platby, které zákazníci uskuteční při osobním kontaktu nebo přímo v provozovně.
Ministerstvo financí však slibuje několik zásadních úlev a změn oproti předchozí verzi. Podnikatelé již nebudou muset povinně vystavovat zákazníkům klasické papírové účtenky, ledaže o to zákazníci sami výslovně požádají. Celá technologie bude navíc fungovat na běžných zařízeních, která dnes většina podnikatelů standardně používá, tedy na chytrém telefonu, tabletu nebo na stávajícím pokladním systému. Pro úplně nejmenší podnikatele pak Finanční správa nabídne technické řešení zcela zdarma, což má zmírnit náklady na zavedení nové povinnosti.
