Žhavé přípravy na nadcházející alianční vrchol v Turecku mají nyní jasněji definovaný harmonogram. Premiér Andrej Babiš (ANO) se proto ve středu sešel s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Společně projednali klíčovou koordinaci postupu před červencovým summitem NATO. Předseda vlády hned po skončení tohoto pracovního setkání oznámil konkrétní termín, kdy kabinet o celé záležitosti definitivně rozhodne.
Andrej Babiš s prezidentem Petrem Pavlem vedou spor o to, kdo by měl na summitu Severoatlantické aliance Českou republiku zastupovat. Prezident Pavel trvá na tom, že na summit pojede společně s premiérem Babišem, ten to však odmítá.
„Já si neumím představit, co by tam s námi dělal, jak bychom tam mohli být všichni na hromadě?“ řekl například premiér o Pavlově účasti v polovině dubna.
Zůna dostal úkol
Proti Pavlově účasti vystupuje zejména ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Ten se vůči hlavě státu ostře vyjadřuje od té doby, co Pavel odmítl jmenovat ministrem životního prostředí motoristického kandidáta Filipa Turka.
Čtěte více: Pavel na summit NATO pojede. Pokud Babiš neustoupí, podá žalobu
Ministr obrany dostal ve středu od premiéra za úkol, aby okamžitě spustil přípravu oficiálního mandátu pro celou delegaci. Konečné slovo o osazenstvu delegace padne podle něj až na začátku června. Schůzka ale představuje zásadní administrativní milník, který má vnést řád do příprav národní reprezentace na jednom z nejdůležitějších diplomatických fór letošního roku.
Vláda rozhodne o definitivním složení delegace, která pojede na červencový summit NATO v Ankaře, na svém plánovaném jednání 8. června. Kdo přesně v této delegaci nakonec zasedne, nechtěl předseda vlády v tuto chvíli blíže specifikovat ani předjímat. Vyjednávání o finálních jménech uvnitř exekutivy totiž stále pokračují. Ministra obrany Zůnu nicméně přímo požádal, aby jeho resort začal intenzivně připravovat oficiální mandát pro celou delegaci. Tento schválený dokument následně určí přesné mantinely, strategické cíle a vyjednávací pozice, se kterými čeští zástupci na alianční jednání odcestují.
Mohlo by vás zajímat
Tento dokument má podle vyjádření předsedy vlády přímo vycházet z informací, které mu předal prezident republiky Petr Pavel. Ten premiéra osobně informoval o závěrech ze svého nedávného působení na summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky (B9), který hostilo Rumunsko. Právě z těchto rozhovorů na diplomatické úrovni východního křídla aliance chce česká vláda při tvorbě národního postoje vycházet. Má se tak zajistit maximální kontinuita české zahraniční politiky a bezpečnosti.
Závazek z Haagu a dosažení pěti procent HDP na obranu
Prezident Petr Pavel po skončení summitu této skupiny uvedl důležitá fakta o budoucím směřování obranné politiky v celém regionu. Členské státy v závěrečné deklaraci znovu jasně potvrdily svou pevnou vůli k plnění závazku, který země společně přijaly v Haagu. Pro Česko a jeho nejbližší spojence to znamená strategické směřování k dosažení celkových výdajů na obranu státu až ve výši 5 procent hrubého domácího produktu. Tento ambiciózní finanční cíl si vyžádá rozsáhlé rozpočtové plánování. Musí totiž zohlednit možnosti české ekonomiky a investiční priority armády, což logicky vyvolává velké diskuse napříč celou exekutivou.
Mandát delegace pro červencový summit by se podle Babiše měl týkat toho, jak Česká republika bude plnit závazek vůči NATO a také bojových schopností armády. Vše to pak společně se složením delegace schválí vláda.
Historie sporu o účast na aliančních summitech
Tento hluboký názorový rozpor o vedení delegace na nadcházející summit v Ankaře provází vztahy mezi vládním kabinetem a hlavou státu již delší dobu a komplikuje přípravu vrcholné diplomatické mise. Summity NATO v minulosti navštěvovali za Českou republiku jak předsedové vlád, tak prezidenti. Ústavní praxe pamatuje obě varianty zastoupení a vždy záleželo na konkrétní politické dohodě.
Současný prezident však na své osobní účasti na nadcházejícím červencovém jednání v Turecku velmi tvrdě a neústupně trvá. Pavel se přitom opírá o svou vlastní dosavadní bilanci, neboť se zúčastnil všech summitů NATO od svého nástupu do funkce prezidenta. Hlava státu navíc v minulosti úspěšně působila přímo ve struktuře aliance jako předseda Vojenského výboru NATO. To mu dává mimořádný mezinárodní kredit, hluboké znalosti aliančních struktur a posiluje jeho stanovisko, že by měl zemi v Ankaře reprezentovat právě on.
Premiér Babiš naopak dosud prezidentovu účast na tomto aliančním summitu odmítal a obhajoval odlišný model zastupování státu. Předseda vlády staví své dlouhodobé stanovisko na odůvodnění, že výdaje na obranu země by měl na summitu obhajovat výhradně jeho kabinet. Podle vládního pohledu nese přímou politickou i rozpočtovou odpovědnost za státní kasu exekutiva, která musí reálně najít obrovské finanční prostředky na plnění obranných limitů a odpovídá za schvalování příslušných zákonů a rozpočtových kapitol. Z tohoto důvodu Babiš dlouhodobě zastává názor, že delegaci má vést šéf vlády spolu s ministry, kteří o těchto penězích rozhodují. Tento vleklý institucionální střet tak najde své konečné rozuzlení až 8. června, kdy má o složení delegace s konečnou platností rozhodnout vláda.
