Moderní bojiště se proměnilo v prostor, kde o přežití často rozhodují zlomky sekund a schopnost včas odhalit neviditelnou hrozbu. Vojáci proto procházejí radikální změnou přípravy, která reaguje na masivní nasazení bezpilotních prostředků v současných konfliktech. Například americká armáda začíná své jednotky cvičit v tom, jak identifikovat blížící se drony podle specifického zvuku, který tyto stroje vydávají.

Celý program staví na krvavých zkušenostech z ukrajinského bojiště, kde drony zcela přepsaly pravidla taktiky a donutily západní stratégy jednat.

Krvavé lekce z Ukrajiny

Armádní velitelé si plně uvědomují, že technické detekční sys­témy nemusí v reálném boji vždy fungovat na sto procent. Vojáci na zemi se proto musí spoléhat i na své vlastní smysly. Instruktoři začínají učit některé jednotky rozlišovat mezi různými typy bezpilotních letounů pouze na základě jejich jedinečného akustického podpisu.

Zdokonalování této dovednosti spolu s procvičováním rozpoznávání leteckých hrozeb na pohled byly klíčovými poznatky z nedávného cvičení Project FlyTrap 5.0 v Litvě. Vedli ho američtí vojáci.

rozeznání dronů podle zvuku
Američtí vojáci míří na bojový dron během na cvičení FlyTrap 5.0 ve výcvikovém areálu Pabradė v Litvě. Foto: US Army/ Joseph Honce

Každý typ dronu, od malých komerčních kvadrokoptér až po velké vojenské bezpilotní letouny, totiž generuje specifický frekvenční vzorec zvuku. Instruktoři pouštějí lidem nahrávky z reálných bojových situací i ze specializovaných testů. Vojáci se tak učí okamžitě rozpoznat hluboké vrčení těžkých průzkumných letounů i vysoké, agresivní bzučení rychlých dronů kamikadze neboli FPV dronů. Zkušenosti z ukrajinských zákopů ukazují, že sluch často představuje vůbec první a jediné varování. Tedy ještě před tím, než operátor navede útočný dron na cíl.

Americká armáda formálně ještě nezavedla výcvik v oblasti audio dronů do svého učebního plánu. Seržant 1. třídy Tyler Harrington ale vysvětlil, že terénní zkušenost může sloužit jako základní úvod do tohoto konceptu. „Některé útočné drony na jednorázové použití vydávají pronikavější bzučivý zvuk. Ve srovnání s nepřátelskými průzkumnými prostředky působí, jako by letěly rychleji a hbitěji – létají ve větší výšce, jsou vysoko na obloze a vznášejí se spíše ve vodorovné poloze, což usnadňuje jejich odhalení,“ řekl.

Vojáci jako na živé senzory

voják spojení cvičení
Seržant americké armády navazuje rádiové spojení s nadřízeným velením během fáze „force-on-force“ na cvičení ve výcvikovém prostoru Pabradė v Litvě. Foto: US Army/ Nicodemus Taylor

Projekt FlyTrap se zaměřuje především na obranu proti koordinovaným útokům celých dronových rojů. Představují totiž obrovskou zátěž pro klasické systémy protivzdušné obrany. Vojáci se učí, jak včas zachytit zvukový profil blížícího se roje a jak správně koordinovat palbu z ručních zbraní i specializovaných rušících systémů. Schopnost rozpoznat směr a přibližnou vzdálenost dronu podle zvuku dává jednotkám šanci včas vyhledat bezpečný kryt nebo zahájit efektivní obrannou palbu ještě předtím, než nepřítel získá vizuální kontakt.

Armádní velitelé tímto krokem reagují na technologický skok, který smazal bezpečné zázemí za frontovou linií. Zvuk dronu, který pamětníci často přirovnávají k roji naštvaných včel nebo k motorové pile, se stal symbolem moderního nebezpečí. Výcvik záměrně simuluje stresové situace, kdy lidé musí hluk motorů bezpilotních letounů spolehlivě identifikovat i přes okolní střelbu, výbuchy a hluk vlastní techniky.

Mohlo by vás zajímat