Blokáda námořních tras v oblasti Perského zálivu zasáhla letecký průmysl a vyhnala ceny ropy i plynu o desítky procent nahoru. Na summitu evropských ministrů energetiky kvůli tomu propukl spor o budoucnost energetiky. Zatímco Komise naléhá na okamžitý přechod k obnovitelným zdrojům, skupina zemí v čele s Kyprem, Řeckem a Itálií odmítá stoprocentní závislost na americkém LNG a požaduje oživení těžby z vlastních ložisek v mořích.
Letecký průmysl má kvůli nedostatku leteckého paliva problémy. Ceny ropy i zemního plynu prudce rostou. Komise nabádá unijní státy, aby co nejrychleji ukončily závislost na dovozu energetických komodit a vsadily na obnovitelné zdroje a elektrifikaci. Vlády některých evropských zemí si ale naopak myslí, že je nejvyšší čas začít ve větší míře těžit vlastní zdroje. Ukázalo se to při setkání ministrů energetiky na Kypru, které se konalo 12. a 13. května.
Faktická blokáda Hormuzského průlivu Teheránem narušila globální obchod s fosilními palivy a zvýšila ceny ropy a plynu o desítky procent. V této atmosféře jednali ministři energetiky sedmadvacítky. I když evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen hovořil o tom, že je třeba posílit energetickou nezávislost bloku, nemyslel tím, že evropské státy mají začít více těžit zemní plyn.
Domácí vrty
Zástupci Řecka, Kypru, Rumunska, Itálie a Polska nicméně prosazují rozšíření průzkumných prací pro zvýšení těžby zemního plynu. Unie jako celek bude totiž do roku 2028 z 80 procent závislá na dovozu LNG ze Spojených států, pokud evropské země samy nezvýší svou produkci.
Rumunsko těží plyn z Černého moře od března 2025 prostřednictvím svého projektu Neptun Deep. Řecko má začít těžit zemní plyn v Jónském moři od příštího roku. Itálie také zvažuje oživení projektů průzkumu ropy a zemního plynu na moři, které už v roce 2019 ukončila. Polsko loni oznámilo velké naleziště plynu a ropy na dně Baltského moře nedaleko přístavu Svinoústí.
Zásoby plynu využijeme
„Máme zásoby plynu. Musíme se jen ujistit, že je v příštích několika dekádách využijeme,“ řekl před setkáním kyperský ministr energetiky Michael Damianos. „Není pochyb o tom, že budeme potřebovat fosilní paliva. Zemní plyn je lepší než cokoli jiného a nějaké zásoby skutečně máme,“ uvedl.
Kypr připravuje těžbu na moři v rámci plynového pole Aphrodite. Podle Damianose se očekává, že těžba plynu začne v roce 2030. „Musíme se pokusit, získat co nejvíce plynu z našich vlastních přírodních zdrojů,“ řekl Damianos s tím, že bez amerických dodávek LNG se stejně Evropa neobejde.
Mohlo by vás zajímat
Ministři energetiky vybraných zemí argumentovali, že dovoz z USA spojený s domácí těžbou se v krátkodobém horizontu ukazuje jako nevyhnutelná varianta. „Samozřejmě musíme diverzifikovat naše zdroje. Pokud potřebujeme zemní plyn, Spojené státy nám ho mohou dodat,“ připustil rumunský ministr energetiky Cristian Silviu Bușoi. Souhlasí s tím, aby Evropa už nenakupovala zemní plyn od Ruska. S ukončením dodávek počítá Brusel do konce roku 2027.
Plynárenský sektor podporuje těžbu
Eurogas, sdružení zastupující plynárenský sektor v Evropě, souhlasí s tím, že by evropský blok měl zvýšit domácí produkci zemního plynu, aby snížil svou závislost na dovozu. Podle sdružení by těžba zemního plynu měla doplňovat úsilí Bruselu o elektrifikaci.
Evropská síť neziskových organizací na ochranu klimatu Climate Action Network poslala evropským ministrům energetiky otevřený dopis, ve kterém naopak zdůraznila škodlivost používání fosilních zdrojů. „EU musí přestat být závislá na fosilních palivech. A musí stanovit jasný a koordinovaný plán pro postupné ukončení používání těchto paliv, včetně zemního plynu,“ uvádí se v dopise.
Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen souhlasí s tím, že klimatická krize nezmizí ani potom, až Evropa přestane nakupovat fosilní zdroje z Ruska.
