Padesát let stará dohoda o rybolovu v Barentsově moři se stala nečekanou trhlinou v evropské bezpečnosti. Norsko sice obhajuje přístup ruských vlečných lodí do svých přístavů snahou o ochranu populace tresek, Brusel bije na poplach. Množí se podezření, že ruská plavidla místo ryb loví informace o podmořských kabelech a pohybu ponorek NATO.
Jen málo částí evropské bezpečnostní skládačky vypadá tak neškodně jako filet z tresky. Přesto padesát let stará dohoda o rybolovu mezi Norskem a Ruskem začala znepokojovat úředníky v Bruselu. Ujednání z roku 1976 mělo omezit nadměrný rybolov v Barentsově moři. Dnes ale také umožňuje ruským rybářským lodím průjezd norskými vodami a přístup do tří severních přístavů.
Unie se obává, že ruská plavidla přepravují více než jen sítě a ryby. „Jsme si vědomi toho, že se Rusko podílí na nelegálních, nehlášených a neregulovaných rybolovných aktivitách. Ale také na špionáži, mapování kritické infrastruktury a sabotážních aktivitách,“ citoval švédský deník Dagens Nyheter evropského komisaře pro rybolov Costase Kadise.
Doufám, že Norsko ví, co dělá
Evropští diplomaté skřípou zuby. „Je to velmi, velmi citlivé téma. Příliš mnoho zemí je závislých na dodávkách energie z Norska. Opravdu doufám, že Norsko ví, co dělá,“ řekl severoevropský vyslanec britskému deníku Financial Times, který toto téma dlouhodobě sleduje.
Oslo trvá na tom, že mu pokračující spolupráce s Moskvou umožňuje sledovat ruskou rybářskou flotilu.
„Povolení ruským plavidlům operovat v norských vodách nám umožňuje monitorovat a kontrolovat jejich činnost. Dohoda je obzvláště důležitá v době, kdy jsme v průběhu několika let výrazně snižovali kvóty na odlov tresky,“ vysvětlila norská ministryně rybolovu Marianne Sivertsen Næssová.
Barentsovo moře přitom dodává zhruba třetinu bílých mořských ryb do celé sedmadvacítky. To znamená objem obchodu v hodnotě jedné miliardy eur ročně (24,3 miliardy korun).
Norové zároveň nejsou naivní. „V poslední době jsme byli svědky stále agresivnějších ruských hybridních kampaní proti spojeneckým státům. Očekává se, že tento trend bude pokračovat,“ uvedl už loni norský ministr zahraničí Espen Barth Eide.
Mohlo by vás zajímat
Smlouva pod tlakem
Norsko povoluje vylodění ruského nákladu pouze v přístavech v Tromsø, Kirkenes a Båtsfjordu, které jsou nyní pod nepřetržitým dohledem. Bezpečnostní analytici i přesto zaznamenávají znepokojivé chování ruských plavidel.
Byly hlášeny případy, kdy ruské vlečné rybářské lodě zpomalovaly nad podmořskými kabely a plynovody. To je typické chování pro shromažďování zpravodajských informací. Londýnská společnost Windward, která se zabývá sledováním námořní dopravy, toto chování ruských rybářských plavidel potvrdila.
„Rusko chce tuto dohodu zachovat, protože získávají přístup k cenným rybím populacím a zároveň mohou nadále sledovat norské přístavy,“ řekl vysoce postavený evropský diplomat. Smlouva totiž umožňuje ruským plavidlům vykládat ulovené tresky v norských přístavech.
Treska, nebo ponorka?
Pokud by ale Norsko smlouvu vypovědělo, hrozí, že ruští rybáři zdecimují celé populace tresky v Barentsově moři. „Jakákoli destabilizace současného režimu by mohla urychlit úbytek těchto populací. Nebo v nejhorším případě přispět k jejich kolapsu,“ uvedla ministryně Næssová.
Na druhou stranu zástupci západních zpravodajských služeb varují, že ruské rybářské lodě mohou předávat údaje o poloze ponorek zemí Severoatlantické aliance do Kremlu. Především se jedná o oblast mezi Grónskem, Islandem a Spojeným královstvím. Moderní rybářské lodě jsou totiž vybaveny citlivými sonary, které lze použít kromě vyhledávání ryb i k zachycení dalších akustických stop, které vydávají ponorky.
