Letecký provoz v blížící se letní turistické sezoně začíná ovlivňovat narušení globálních dodávek paliva. Aerolinky kvůli dražšímu a hůře dostupnému palivu už teď ruší některé lety, omezují kapacity a zdražují letenky. Jde o důsledek války v Íránu a omezení dopravy přes Hormuzský průliv. Agentura Bloomberg předpovídá další redukce letů.
Ceny leteckého paliva podle Bloombergu od začátku americko-izraelského útoku na Írán rostou ještě rychleji než ceny ropy. V Evropě se kerosin prodával za více než 200 dolarů za barel. Největší problémy nicméně zažívá Asie, která je na dodávkách ropy z Perského zálivu výrazně závislá. Tlak ale sílí i v Evropě, jež zhruba 40 procent leteckého paliva dováží, a polovina z těchto dodávek běžně prochází přes Hormuzský průliv.
Kritická úroveň v červnu
Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala, že pokud Evropa nenahradí více než polovinu výpadku dodávek z Blízkého východu, mohou zásoby leteckého paliva už v červnu klesnout na kritickou úroveň. „Mohou vzniknout fyzické nedostatky na vybraných letištích, což povede ke zrušení letů,“ uvedla agentura.
Letiště Václava Havla Praha má podle mluvčí Denisy Hejtmánkové zatím dostatečné zásoby leteckého paliva. „Aktuální zásoby jsou naplněny zhruba z 90 procent a dodávky máme v tuto chvíli potvrzené až do konce letošního roku,“ sdělila Ekonomickému deníku. Celková kapacita skladových zásob činí 18,5 milionu litrů leteckého paliva. Letiště zároveň podle mluvčí od dodavatelů neeviduje žádné informace o možných výpadcích dodávek.
Letečtí dopravci už proškrtávají lety
Letečtí dopravci zároveň postupně oznamují změny. Podle analytické firmy Cirium snížili letní kapacity téměř o čtyři procenta, což představuje 9,3 milionu míst. Německá skupina Lufthansa v souvislosti s oznámeným ukončením činnosti dceřiných regionálních aerolinií CityLine zrušila do října 20 tisíc letů na kratší vzdálenosti. Od kroku si slibuje úsporu přibližně 40 tisíc tun paliva.
Změny oznámila také česká společnost Smartwings. U linky do Paříže během léta zachová dopravce jedno spojení místo tří a dočasně přeruší letní provoz na linkách do Toulouse, Bukurešti a Bruselu. „Jde o standardní optimalizaci provozu a kapacit v rámci sítě destinací,“ sdělila Ekonomickému deníku mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková. Změny plánuje od 1. června do 31. srpna.
Čtěte také: Dojde k omezení letů? Smartwings jednají s piloty o snížení úvazků
„Průběžně upravujeme letový řád tak, abychom flexibilně reagovali na aktuální vývoj poptávky a co nejefektivněji optimalizovali provoz. V rámci této optimalizace jsme se rozhodli upravit frekvence letů u vybraných destinací,“ uvedla Dufková. Dodala, že společnost aktuálně žádné problémy s dodávkami leteckého paliva neeviduje. „Smartwings má smluvně zajištěné dodávky leteckého paliva s velkými dodavateli na celou sezónu pro všechny destinace, do kterých létáme,“ pokračovala.
Mohlo by vás zajímat
Miliardové náklady navíc
Americká společnost American Airlines uvedla, že letos kvůli dražšímu palivu očekává dodatečné náklady přes čtyři miliardy dolarů, v přepočtu 82,6 miliardy korun. Majitel aerolinek British Airways, skupina IAG SA, počítá s růstem nákladů o zhruba dvě miliardy eur, v přepočtu 48,65 miliardy korun.
Vyšší náklady aerolinky přenášejí na cestující prostřednictvím palivových příplatků a zdražování letenek. Podle serveru Kayak vzrostla v USA do konce dubna průměrná cena zpáteční mezinárodní letenky meziročně o 16 procent na 1101 dolarů, cena vnitrostátních letů pak o 24 procent na 365 dolarů. Evropská komise současně upozornila, že pokud dopravci zruší lety kvůli vysokým cenám paliva méně než 14 dní před odletem, mohou mít cestující v Evropské unii nárok na odškodnění až 600 eur.
Řada aerolinek má nicméně ceny paliva zafixované, což se často týká právě evropských společností. Například Wizz Air v lednu uvedl, že má u 83 procent své roční spotřeby leteckého paliva do března 2026 zafixovanou cenu 681 až 749 dolarů za tunu. Na rok do března 2027 má zafixováno 55 procent a na rok do března 2028 sedm procent na ceně 650 až 716 dolarů za tunu respektive 628 až 694 dolarů za tunu.
Evropa mění pravidla
Evropská komise zároveň vydala v pátek 8. května nouzové pokyny. Aerolinie se mohou vyhnout vyplácení finančních kompenzací za zrušené lety pouze v případě, že prokážou skutečný lokální nedostatek paliva jako mimořádnou okolnost. Nesmí ale inzerované ceny letenek zvyšovat o palivové příplatky ani dalšími poplatky.
Komise zároveň umožnila dočasné výjimky v rámci evropského bloku pro tankování. Aerolinie budou moci obejít pravidlo doplňovat palivo v letadlech na 90 procent objemu nádrží, pokud to podmínky na letištích nedovolují. Letečtí dopravci také nemusí platit sankce, pokud nedodrží letištní sloty. Tedy přidělený čas pro přistání nebo vzlet letadla na konkrétním letišti z důvodu nedostatku paliv.
Jen dočasné řešení?
Podle dopravního experta z Katedry technologie a řízení dopravy na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice Davida Šourka mohou oznámená opatření v současné nestabilní situaci pomoci, ale spíše jako dočasné než jako systémové řešení.
Nové pokyny dávají podle Šourka leteckým společnostem větší provozní manévrovací prostor v situaci, kdy hrozí lokální nedostatek paliva nebo nutnost bezpečnostního dotankování z jiného letiště.
„Prakticky to může zabránit okamžitému rušení linek a řetězovým výpadkům, protože aerolinky nebudou sankcionovány za nevyužité sloty ani za odchylky od pravidla 90 procent tankování, pokud jsou objektivně vynuceny situací,“ uvedl. Současně je podle něj důležité, že Komise jasně odděluje skutečný fyzický nedostatek paliva od čistě cenového šoku a dává tím regulační jistotu cestujícím i národním orgánům.
„Zároveň je ale patrné, že doporučení řeší především krátkodobé symptomy, nikoli hlubší strukturální slabiny. Bylo by například dobré stanovit jasnější rámec pro koordinaci strategických zásob leteckého paliva na úrovni EU, podobně jako existují strategické rezervy ropy,“ upozornil Šourek. Celkově podle dopravního experta platí, že současná doporučení pomáhají „udržet systém v chodu“.
USA a Izrael na Írán zaútočily 28. února. Írán v reakci zablokoval Hormuzský průliv, jímž před válkou procházela asi pětina globálních dodávek ropy a zkapalněného plynu. Nárůst cen kerosinu vyvolal největší krizi v odvětví od pandemie covidu-19.
