Národní park České Švýcarsko na začátku května zachvátil požár, který dostali hasiči pod kontrolu po pěti dnech. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé sobě) následně oznámil, že na ministerstvu vznikne pracovní skupina, která se bude zabývat koncepcí požární ochrany v přírodním prostředí, včetně zacházení se suchým dřevem v národních parcích. Před zvýšenou manipulací se suchým dřevem ale ekologové varují.
Požár v Českém Švýcarsku se rozhořel 2. května na 100 hektarech lesa v okolí Rynartic a části obce Jetřichovice. V menší míře se tak zopakovala situace z roku 2022. Tehdy oheň zasáhl desetkrát větší území a hasiči jej likvidovali tři týdny.
Následovat bude pracovní skupina
Poté, co se stav 7. května v Českém Švýcarsku stabilizoval, uvedl ministr Červený, že po uhašení požáru a uklidnění situace vznikne na ministerstvu životního prostředí pracovní skupina složená z odborníků z národních parků, chráněných krajinných oblastí a odborníků integrovaného záchranného systému.
Čtěte také: Už je to tu zase! Lesy v národním parku České Švýcarsko pohlcují plameny
„Bude se zabývat koncepcí požární ochrany v přírodním prostředí, včetně zacházení se suchým dřevem v národních parcích. Jsem proti tomu, aby se odvezlo všechno suché dřevo, ale není možné ho tam v některých místech nechávat v takové míře, jako je dnes,“ uvedl ministr. Pokračoval, že na základě pracovní skupiny vznikne akční plán.
Na svém facebookovém profilu pak doplnil, že se pracovní skupina zaměří na připravenost národních parků a lesů na dopady klimatické změny a slovy ministra „nikoliv hysterické krize“. „Potřebujeme lépe pracovat s rizikem požárů, se suchem, s kalamitním a uschlým dřevem i s tím, jak chránit přírodu a zároveň maximálně snížit riziko pro obce, návštěvníky a zasahující složky,“ poznamenal.
Stromy jako přirozená součást
Před přílišným zasahováním a manipulací s uschlým dřevem ale ekologové varují. „Suché stromy jsou přirozenou součástí vývoje lesa a právě v této fázi je les nejbohatší na život. Mnoho druhů hmyzu, hub a dalších organismů je na velkém množství souší přímo závislých,“ uvedla mluvčí Hnutí Duha Eva Pernicová.
Dodala, že odvážení suchých stromů výrazně narušuje fungování lesního ekosystému a poškozuje biodiverzitu. „Z hlediska požárů navíc stojící souše nepředstavují hlavní problém. Oheň se šíří hlavně po zemi přes suchou trávu, jehličí nebo zbytky po těžbě,“ zmínila s tím, že tlející dřevo navíc po několika letech zadržuje vodu a může naopak pomáhat udržovat vlhkost v krajině. Takže funguje spíše jako přirozená ochrana proti požárům.
„Kácení suchých stromů má smysl hlavně v blízkosti obcí a staveb kvůli bezpečnosti. Ne jako plošné opatření v národních parcích,“ upozornila.
Podle odborníka na lesy z Hnutí Duha Jaromíra Bláhy je na staré, suché a tlející stromy v lese vázáno přežití třetiny druhů organismů. Zejména ptáků, hmyzu, hub, mechů, lišejníků a mikroorganismů.
Mohlo by vás zajímat
„Odvoz suchých stromů zásadním způsobem ovlivní jejich další vývoj, a to i jen části suchých stromů. A pro mnohé druhy je důležité i velké množství suchých stromů. Tam, kde zůstane jen několik ponechaných souší, nežijí. Například brouk kornatec velký,“ uvedl Bláha.
Co stojí za šířením požáru?
Ani podle něj nedává odvoz souší z hlediska prevence proti požárům velký benefit. Dodal, že stojící suché stromy, i když hoří, nepřispívají významně k šíření požáru. „Požáry se rozšiřují po zemi, kde je hořlavý materiál, spadané suché větvičky, jehličí, suchá tráva a klest po těžbě na holinách,“ pokračoval.
Argumentuje i tím, že kmeny suchých stromů hoří, jen když jsou vyschlé. Tedy když obsah vody klesne pod 15 procent jejich objemu. To je podle Bláhy prakticky jen prvních několik let po uschnutí stromu. Pak se jejich struktura mění v důsledku začínajícího rozkladu zejména pomocí hub a mikororganismů.
„Odvoz pouze části suchých stromů z oblastí ponechaných přírodě je navíc technicky nemožný jinak než vrtulníky. Přes popadané kmeny nejde jinak vytahat jen část. Záměr je prakticky realizovatelný pouze nasazením harvestorů do dosud divoké přírody a vytáháním většiny odumřelých stromů,“ upozornil Bláha. Důsledkem by podle něj bylo i vážné poškození přírodních ekosystémů. „Ve skutečnosti jde tedy o záměr začít těžit souše v národních parcích,“ myslí si.
Podle ministerstva zemědělství, které má ve své působnosti lesy mimo národní parky, je nezbytné posuzovat všechny přínosy i rizika ponechávání odumřelého dřeva a suchých stromů v lese v konkrétní lokalitě zejména z pohledu ochrany majetku, zdraví a životů, a to i ve vztahu k riziku lesního požáru.
„Především soustředěné suché dříví jehličnanů považujeme z pohledu ochrany lesa proti lesním požárům za značně rizikové,“ poznamenal mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
