Český kapitál dobývá svět. Podle čerstvých a zatím předběžných odhadů České národní banky loni domácí podniky a miliardáři v zahraničí investovali 53,6 miliardy korun. To je druhé nejvyšší číslo po rekordním roce 2023. Naopak zahraniční investice v Česku nabraly zpětný chod, loni došlo k čistému odlivu kapitálu v objemu 45 miliard korun.
Tato čísla zahrnují toky zahraničních investic v nejužším možném pojetí. Tedy výhradně investice do základního kapitálu firem v podobě akvizic či navýšení kapitálu. Nezahrnují reinvestovaný zisk či přeshraniční půjčky mezi mateřskou a dceřinou společností. Pro představu: Reinvestovaný zisk českých podniků se zahraničním vlastníkem jen loni přesáhl 238,5 miliardy korun. Není tedy pravda, že vlastníci jen stahují dividendy do zahraničí, jak naznačují ve svých vyjádřeních někteří politici a publicisté.
Expandují (nejen) zbrojní magnáti
Podle detailních čísel zveřejněných v databázi ČNB loni české společnosti nejvíc investovaly v Německu (24,6 miliardy korun), ve Spojených státech (19 miliard korun) a v Brazílii (6,3 miliardy korun). V případě poslední jmenované země není těžké uhodnout, kdo za investicí stál. Přesně za uvedených 6,3 miliardy korun loni Energo-pro koupilo velkou hydroelektrárnu Baixo Iguaçu.
Za investicemi v USA nejspíš stojí velké zbrojařské koncerny CSG a Colt CZ Group, nebo také výrobce proudových motorů PBS Group. V případě Německa se jedná o široké spektrum investorů z různých oborů. Jak napsaly v nedávném článku Seznam zprávy, odkup německých podniků loni uskutečnily třeba investiční skupiny ResInvest, BHM či Axelor. Firma EP Global Commerce miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče zvýšila podíl v obchodním řetězci Metro (v Česku je známý pod značkou Makro).
Investují víc Češi v zahraničí, nebo zahraniční investoři u nás?
| Rok | České investice v zahraničí (mld. Kč) | Zahraniční investice v ČR (mld. Kč) |
| 2019 | 35,0 | 83,2 |
| 2020 | 12,2 | 53,5 |
| 2021 | 21,8 | -6,7 |
| 2022 | 7,0 | 44,1 |
| 2023 | 77,0 | -4,6 |
| 2024 | 37,0 | 35,4 |
| 2025 | 53,6 | -45,0 |
Nizozemsko vyšlo z módy
Naproti tomu zahraniční investice do základního kapitálu českých podniků ubývají. Loni se jednalo o odliv 45 miliard korun. Týkal se hlavně investorů se sídlem v Nizozemsku (-24,85 miliardy korun), Rakousku (-11,6 miliardy) a na Kypru (-7,6 miliardy korun).
Nabízí se souvislost s klesající oblibou Nizozemska jako daňového ráje pro české i zahraniční investory. Naopak, po oznámeném návrhu na zdanění nerealizovaných zisků se Nizozemsko mění v „daňové peklo“ pro zámožné byznysmeny.
Stahování kapitálu se podle statistik týká hlavně tří oborů. Patří mezi ně finance a pojišťovnictví, komerční nemovitosti a těžkopádně definovaný sektor s názvem „vědecké, profesní a technické činnosti.“ Silný odliv zahraničních investic z komerčních nemovitostí, jako jsou nákupní centra, hotely či kancelářské budovy, nastal už v roce 2024. Souvisí to s rostoucími ambicemi českých miliardářů a investičních fondů, které tyto nemovitosti od vlastníků ze zahraničí odkupují. Tento trend popisuje ve své analýze třeba poradenská firma Cushman & Wakefield.
Letošní statistiku ovlivní PPF
Pořádný „vítr“ ve statistikách způsobí také avizovaný přesun sídla mateřské společnosti PPF Group z Amsterdamu do Prahy. Rodina Kellnerových tento záměr oznámila loni v prosinci a celý proces má být hotový do poloviny roku. Tato změna se tak propíše až do statistik za rok 2026.
„Přesun sídla PPF Group do Česka dokazuje, že jako akcionáři máme důvěru v zemi, ve které žijeme, a také v předvídatelnost jejího právního prostředí. Historické důvody, proč mít sídlo PPF Group mimo Českou republiku, k nimž patřil zejména silný právní rámec ochrany investic, již pominuly,“ uvedla loni v prosinci Renáta Kellnerová, majoritní akcionářka PPF Group.
