Kanada se přiblížila k bezpečnostnímu uspořádání Unie. Je pouze krůček od přistoupení k programu levných půjček pro zbrojní projekty SAFE. Evropští poslanci výborů pro bezpečnost a průmysl souhlasili s tím, aby se prvně v historii připojila země, která leží na americkém kontinentu. Spolupráce slibuje posílení hlídek v Atlantiku. Východní křídlo Unie ale neskrývá obavy kvůli oslabení pomoci Ukrajině.

Pro Evropu to znamená zásadní změnu přístupu. Evropští zákonodárci totiž souhlasili s tím, aby se země ležící v Severní Americe podílela na finančním nástroji SAFE, jež poskytuje členským zemím Unie zvýhodněné úvěry na zbrojní projekty.

Například Česko může čerpat zhruba 52 miliard korun. Peníze mají financovat mimo jiné tanky Leopard 2A8 nebo vozidla Tatra T-815. Kanada by se mohla ucházet o projekty pro bezpečnou komunikaci na bojišti, případně se podílet na hlídkování v severním Atlantiku po boku evropských fregat.

Kanada zaplatí finanční příspěvek

„Toto je první dohoda, která připojuje SAFE k zemi mimo Evropu. Kanada se rozhodla připojit k SAFE. Kanada se rozhodla zaplatit finanční příspěvek. Je to partner, který jasně dal najevo, kde stojí,“ prohlásila předsedkyně výboru pro bezpečnost a obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermannová (Renew/Německo). Ještě na konci května povede delegaci evropských poslanců přímo do země hokeje, aby debatovala o podrobnostech spolupráce Kanady a Unie v oblasti obrany. 

Členové Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a Výboru pro bezpečnost a obranu (SEDE) podpořili na středečním jednání připojení Kanady do programu SAFE poměrem hlasů 78 pro, 11 proti. Pět z nich se zdrželo hlasování. „Gratuluji a děkuji Kanadě,“ prohlásila Strack-Zimmermannová po hlasování za mírného potlesku.

Schválený text – Návrh zprávy o souhlasu s přistoupením Kanady k nástroji Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) – musí formálně schválit také plenární zasedání Evropského parlamentu a následně i Rada EU. Kanada by se měla stát prvním neevropským účastníkem SAFE do začátku podzimu.

Cesta k transatlantické bezpečnosti

Ursula von der Leyenová, Mark Carney, Volodymyr Zelenskyj
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hovoří s kanadským premiérem Markem Carneym (uprostřed) a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Foto: Evropská komise

Úvěrový mechanismus SAFE ve výši 150 miliard eur (3,6 bilionu korun) má financovat kromě protivzdušné a protiraketové obrany, také výrobu munice, ale rovněž výměnu zpravodajských informací a rychlou reakci na bezpečnostní krize.

Ottawa již úzce spolupracuje s evropskými zeměmi v rámci Severoatlantické aliance a husté sítě dvoustranných paktů. Přistoupení k SAFE toto pouto prohlubuje.

Mohlo by vás zajímat

Severoamerická země má navíc zkušenosti s obranou arktické oblasti a námořní kapacity, které nyní modernizuje. Kanadské zbrojní firmy budou moci tvořit konsorcia s evropskými firmami a účastnit se společných vojenských projektů.

Politické přínosy vyhovují oběma stranám. Architekti SAFE mají důkaz, že systém dokáže přilákat partnery a peníze. Kanada zase ukazuje Spojeným státům, že není závislá pouze na ekonomicky silnějším sousedovi.

Nebudeme mít méně peněz?

Východní členové Unie se ale ptají, zda část finančních prostředků „neodpluje“ na druhou stranu Atlantiku. V době, kdy Ukrajině ale i dalším státům východní Evropy stále chybí systémy protivzdušné a protiraketové obrany, případně další drony.

Česká vláda před červencovým summitem NATO řeší, jak splnit požadavek Aliance utrácet za svou obranu minimálně dvě procenta svého HDP. Premiér Andrej Babiš (ANO) nejprve v dubnu výdaje, které podle Aliance dosahují pro tento rok pouze 1,78 procenta HDP, obhajoval s tím, že jsou dostačující. Na nedávném summitu v Jerevanu ale novinářům řekl, že Česko splní dvě procenta obranných výdajů ještě v tomto roce. V rozpočtu na obranu schází zhruba dvacet miliard korun.