Evropa se připravuje na dlouhodobou konfrontaci s Moskvou, která neskončí ani s utichnutím zbraní na Ukrajině. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová zdůraznila, že návrat k běžným vztahům s Ruskem je vyloučen. Británie navíc se severskými státy formuje novou společnou flotilu na ochranu Atlantiku.
„S Ruskem se nemůžeme vrátit k běžnému režimu. A to ani poté, co Moskva ukončí válku na Ukrajině,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po setkání ministrů zahraničí osmi zemí severských a pobaltských republik v estonském Kuressaare.
Zástupci osmičky zemí debatovali o aktuálních bezpečnostních výzvách evropského bloku. Podpoře Ukrajiny, omezení ruské agrese v Evropě, posílení evropské obrany, spolupráci zemí v rámci Severoatlantické aliance, aktuálním vývoji na Blízkém východě.
Společné hodnoty
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna popsal osmičku zemí severské a pobaltské republiky jako blok „velmi podobně smýšlejících zemí“, které sdílejí společné chápání jak globální situace, tak hrozby, kterou Rusko pro Evropu představuje.
Společné prohlášení přijaté na konci setkání zdůraznilo, že Evropa musí v době zvýšeného geopolitického napětí „zapojit a převzít větší odpovědnost za formování své budoucnosti“. Podpora Ukrajiny je důležitá z pohledu budoucí evropské bezpečnosti. Ministři zahraničí podpořili plné členství Kyjeva nejen v EU, ale také v NATO.
Rusko krvácí
Kallasová zdůraznila, že Rusku způsobuje pokračující válka na Ukrajině stále větší problémy. „Poprvé po letech se moskevská vojenská přehlídka uskuteční bez těžké vojenské techniky. To hodně vypovídá o tom, jak se válka pro Rusko vyvíjí,“ uvedla.
Ruská slabost však neznamená snížené nebezpečí. Severské a pobaltské státy zůstávají ve střehu před hybridními hrozbami. Od sabotážních a dezinformačních kampaní až po kybernetické útoky zaměřené na kritickou infrastrukturu.
Mohlo by vás zajímat
„Chceme-li udržet naše země v bezpečí, musíme i nadále posilovat evropskou obrannou připravenost. To znamená zvyšovat výdaje na obranu a zvyšovat evropskou obrannou produkci,“ řekla bývalá estonská premiérka.
Nová evropská flotila
Zatímco se ministři severní osmičky setkali v Estonsku, v Londýně se formovala další vojenská iniciativa. Britská nadnárodní flotila zaměřená na posílení odstrašování Ruska v severoevropských vodách.
Iniciativu oznámil admirál Gwyn Jenkins. Uvedl, že formální prohlášení o takzvané Iniciativě severní flotily by mohlo být dosaženo do konce roku. Plán by spojil pobaltské a skandinávské země se Spojeným královstvím a vytvořil společné námořní síly, potenciálně s velitelstvím v Northwoodu severozápadně od Londýna.
Podle Jenkinse zůstává Rusko „nejvážnější hrozbou pro naši bezpečnost“, přičemž nepřátelská aktivita lodí a ponorek v uplynulém roce prudce vzrostla. Britské námořnictvo se nyní zaměřuje na ochranu podvodní kabelové sítě v severním Atlantiku – páteře globálních telekomunikací.
Rusko chce dobýt Pobaltí
Před rostoucí ruskou hrozbou varoval také šéf lotyšských ozbrojených sil generálmajor Kaspars Pudans. S obavami sleduje aktivity ruské armády podél východní hranice. Obává se scénáře, že Kreml zaútočí na Pobaltí do roku 2029. Pak už budou země NATO vojensky silnější a připravenější na případnou válku s Rusy.
Zdrojem napětí se posilování ruských základen v okolí Pskova. Právě odtud by Rusové mohli provést vojenský útok na Lotyšsko a Estonsko. Naopak izolovaná Kaliningradská oblast, vklíněná mezi Polsko a Litvu, není podle Pudanse dost vybavena na to, aby se stala platformou pro útočné operace.
Babiš: Musíme jednat o konci války
Během víkendu se sešel také český premiér Andrej Babiš s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Jerevanu. Je to poprvé, co se lídři sešli od Babišova prosincového návratu do čela české vlády. Shodli se na nutnosti ukončení války na Ukrajině.
„Ukrajina těžko může akceptovat ty podmínky, které si představuje prezident Putin. Nicméně ty rozhovory probíhaly v minulosti. Je potřeba v tom pokračovat, ale zatím se čeká, jakým způsobem se americká strana do toho vloží,“ řekl Babiš.
Babiš se bavil se Zelenským také o možnosti dovozu zemního plynu z Kazachstánu přes ukrajinské území. Tuto možnost ale kazí zásadní překážka – stovky kilometrů ruského území na zvažované trase.
