Evropské zemědělství čeká po roce 2028 zásadní změna. Komise navrhla reformu dotací, která má zastropovat platby pro velké podniky a peníze přesunout k malým farmářům. Česko a další země s vysokým podílem velkých agrárních firem bijí na poplach. Ministr zemědělství Martin Šebestyán varuje, že povinné omezení dotací oslabí schopnost Evropy produkovat cenově dostupné potraviny.
Evropští zemědělci se obávají, jak bude vypadat unijní podpora po roce 2028 v rámci reformy společné zemědělské politiky (SZP). Varují, že podle návrhu Komise budou dostávat výrazně nižší podporu. Na změnách se zatím neshodnou ani členské země evropského bloku.
Ukázalo to pondělní jednání unijních ministrů zemědělství, kteří se střetli ohledně navrhovaného stropu pro zemědělské platby. Jeho cílem je omezení podpory větších hráčů, a naopak důraz na udržitelnou produkci potravin. Některé země ale varují, že by změny mohly výrazně ohrozit evropskou produkci potravin a také pracovní místa na venkově.
Méně peněz pro velké farmy
Spor odhaluje hlubší otázku. Komu by měly zemědělské dotace sloužit? Nový systém známý jako degresivní podpora příjmů založená na ploše by znamenal, že větší farmy by po roce 2028 dostávaly proporcionálně méně dotací.
Kyperské předsednictví Rady EU uvedlo, že cílem reformy zemědělské politiky je efektivnější podpora zemědělců. Evropská komise obhajuje změny jako spravedlivější a přesněji cílený způsob podpory pro farmáře.
Evropský komisař pro zemědělství Christophe Hansen argumentoval, že společná pravidla zabrání nekalé soutěži mezi členskými státy. Kritizoval současný způsob, kdy jeden farmář čelí platovým stropům, zatímco podobný producent v jiné unijní zemi dostává o stovky tisíc eur více.
Flexibilita místo uniformity
Systém by se lišil podle potřeb příjmů jednotlivých farem a zahrnoval by dodatečnou podporu pro mladé farmy. Většina zemí podpořila princip lepšího cílení, ale chtěla se vyhnout univerzálnímu přístupu.
Španělsko schválilo obecný plán a navrhlo směřovat podporu příjmů menším farmám. Zásadní ale bude podle Madridu definice aktivních farmářů. Německo také přijalo cílenější přístup, ale varovalo, že strop sto tisíc eur pro větší farmy by poškodil zejména agrárníky ve východním Německu, kde výměra zemědělských podniků bývá větší.
Mohlo by vás zajímat
Itálie byla důraznější. Trvala na tom, že by sedmadvacítka neměla přijímat pravidla, která poškodí velké farmy. Protože kromě produkce potravin, poskytují také lidem práci. Řím místo toho navrhl dobrovolnou degresivitu a národní diferenciaci.
Česko má obavy o potravinovou bezpečnost
Ostatní členské státy varovaly, že omezení plateb pro větší farmy ohrozí potravinovou bezpečnost Evropy. Česko uvedlo, že návrh nových pravidel je příliš přísný. O případných změnách mají rozhodovat jednotlivé země.
České ministerstvo zemědělství, které vede Martin Šebestyán (nestraník za SPD), zdůraznilo význam velkých hráčů v produkci potravin a zaměstnanosti na venkově. „Musíme vycházet z rozdílné situace v jednotlivých zemích EU a regionech. Návrh degresivity a zastropování podle výměry je podle mě příliš striktní. O zacílení podpory mají rozhodovat členské země,“ prohlásil Šebestyán.
Česká republika podle ministra nesouhlasí s povinnou degresivitou. Primárním úkolem evropských zemědělců je podle Šebestyána produkce potravin pro všechny občany Unie.
Agrofert a Babiš
Český premiér Andrej Babiš (ANO) je terčem kritiky za to, že byl jako vlastník Agrofertu zásadním příjemcem evropských dotací a je ve střetu zájmů. Před jmenováním premiérem loni v prosinci slíbil, že převede akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust.
Učinil tak letos v únoru poté, co získal souhlas regulatorních orgánů tří členských států Evropské unie. Tento režim má zajistit, aby Babiš neměl z holdingu žádný prospěch po celou dobu výkonu své funkce.
Spravedlnost vs. životaschopnost
Jednání ministrů odhalilo zásadní rozpory v debatě o reformě SZP. Hlavní spornou otázkou zůstává, jak zajistit spravedlivější podporu zemědělství, aniž by to poškodilo produktivní farmy. Právě unijní země, kde většinově hospodaří menší a pozemkově roztříštění vlastníci zemědělské půdy, podporují změny. Země s většími farmami se zase obávají, že přísnější cíle poškodí inovativní producenty a ohrozí potravinovou bezpečnost.
Například Švédsko, Dánsko, Estonsko, Slovensko by podpořily dobrovolná opatření. Zástupci Komise trvají na tom, že úspory dosažené stanovením stropů zůstanou v rozpočtech jednotlivých unijních zemí a mohou se použít na modernizaci farem.
Konečná podoba SZP bude záviset na dalších jednáních o dlouhodobém rozpočtu pro roky 2028 až 2034. Zatím je nepravděpodobné, že jednotlivé země evropského bloku najdou společnou řeč.
