První Norsko s 31 procenty, druhé Spojené státy s 28 procenty, třetí Rusko s podílem 14 procent. Takový byl podle předběžných odhadů podíl hlavních dodavatelů zemního plynu do států Evropské unie v prvním letošním čtvrtletí. Mírně ožila také těžba v některých členských zemích.
Analytický tým Bruegel vydal zprávu obsahující směs dobrých i špatných zpráv. Celkový objem dovozu plynu v letošním lednu až březnu dosáhl 81 miliard metrů krychlových. Oproti loňskému i předloňskému prvnímu kvartálu je to zlepšení. Značný podíl na tom měl rekordní čtvrtletní dovoz zkapalněného plynu z USA, který narostl na téměř 22,7 miliard m3.
Ruského plynu jsme se ještě nezbavili
Jenže to není jediný rostoucí dodavatel plynu. Dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska také v prvním kvartálu přepsal rekord, dosáhl výše 6,8 miliard m3. Současně vzrostl objem potrubních dodávek na evropský trh plynovodem TurkStream. Touto složitou cestou přes Turecko a Balkán se ruský plyn dostává ke spotřebitelům v Bulharsku, Maďarsku a na Slovensku. Zkapalněný zemní plyn z Ruska nakupují na základě dlouhodobých smluv hlavně Francie, Belgie a Španělsko.
Bruegel připomíná dohodu zemí EU z loňského prosince, která má za cíl odběr ruského plynu zcela ukončit. V případě LNG dovoz skončí na přelomu letošního a příštího roku, dodávky potrubní cestou mají skončit k 30. září 2027.
Hlavní dodavatelé plynu na trhy zemí EU (mld. m3)
| dodavatel | 2021 | 2023 | 2025 |
| Norsko | 79,5 | 87,8 | 97,2 |
| USA | 18,9 | 56,3 | 79,4 |
| Rusko | 150,2 | 42,9 | 40,9 |
| Alžírsko a Libye | 44,1 | 41,0 | 39,9 |
| ostatní | 41,5 | 61,9 | 55,5 |
Katarský plyn s otazníkem
Vedle ruského plynu bude mít výpadek nejspíš i ten katarský. V minulých dnech do evropských LNG terminálů připluly poslední lodě s katarským plynem, které stihly vyplout ještě před uzavřením Hormuzského průlivu. Íránské rakety v březnu vážně poškodily katarské zařízení na zpracování a zkapalňování zemního plynu. Dvě produkční linky budou potřebovat opravu, která zabere tři až pět let. Společnost QatarEnergy odhaduje výpadek na 12,8 milionu tun LNG ročně, což odpovídá 17 procentům vývozu katarského plynu.
Katarský plyn měl na trhu zemí EU nepříliš velký podíl. Například v loňském roce se podle údajů Evropské komise jednalo o 12 miliard m3, což odpovídá podílu 3,8 procenta na celkovém dovozu plynu. Přes 80 procent katarského vývozu směřuje do zemí východní a jižní Asie. Problém je v tom, že země typu Japonska, Koreje a Číny začnou plyn shánět jinde, třeba v Severní Americe. Následně se nákup plynu změní v dražbu. Vyhraje ten, co nabídne vyšší cenu.
Tyto výpadky přicházejí v citlivou dobu. Evropské zásobníky jsou v tuto chvíli naplněny na 28 procent a podle zmírněného požadavku se mají před další zimou doplnit na nejméně 83 procent. To znamená povinnost nakoupit zhruba 625 terawatthodin (57 miliard m3) zemního plynu jen do zásob. Při současných, poměrně vysokých cenách na burze TTF to vychází na 31 miliard eur (760 miliard korun).
Nové vrty u Dánska a Itálie
Mezi dobré zprávy patří to, že v některých členských zemích EU mírně ožila těžba zemního plynu. Konkrétně v dánském sektoru Severního moře je od loňského října v provozu projekt Tyra II, který bude dodávat až 2,8 miliardy m3 plynu ročně. Od léta roku 2024 spustil italský koncern ENI těžbu na podmořském ložisku Argo Cassiopea u Sicílie. V příštích letech mohou vyšší produkci zajistit také chystané podmořské vrty u pobřeží Polska a Rumunska.
Když nepočítáme specifický případ Norska, ve většině zemí Evropy dochází k postupného útlumu těžby ropy a plynu. Objektivní příčinou je vyčerpání starších ložisek, ale v řadě zemí hrají roli také politické a ekologické faktory. Nizozemci zastavili těžbu u Groningenu v říjnu 2023, odůvodnili to rostoucím počtem zemětřesení a propadem krajiny. Britská vláda zakázala průzkum a otevírání nových ložisek s ohledem na klimatické závazky loni v listopadu.
