Zdanění kryptoměn se v Česku výrazně proměnilo. Pro řadu investorů až překvapivě výhodným směrem. Nová pravidla, která se poprvé promítají do daňových přiznání podávaných úřadům právě nyní, otevírají cestu k výraznému daňovému osvobození. Ale pozor, stačí jeden špatný krok a můžete skončit i s trestním stíháním. Podle partnera poradenské společnosti V4 Group Michala Jelínka je také otázka, zda stát nepřestřelil. Co na investory do kryptoměn v daních číhá?
V loňském roce se změnila pravidla pro zdanění kryptoměn. Zavedl se takzvaný časový a hodnotový test. Můžete připomenout, co přesně to znamená?
Časový test zaručí, že pokud daňový poplatník drží kryptoměny déle než tři roky, jejich prodej bude osvobozen od zdanění. Hodnotový test umožní osvobození příjmů z kryptoaktiv, pokud za rok souhrnně nepřesáhnou 100 tisíc korun. Pokud bych to měl zhodnotit, řekl bych, že jde o poměrně vstřícné daňové osvobození.
V letošním roce se nová pravidla promítnou do daňových přiznání poprvé. Nicméně novela nezačala platit od ledna, jak by se čekalo, ale až od poloviny února. Jak moc to komplikuje přípravu daňových přiznání za rok 2025?
Vzhledem k přechodným ustanovením je to relativně jednoduché. Ta říkají, že se to vztahuje i na kryptoměny pořízené před účinností zákona. To znamená, pokud jsem kryptoměnu prodal po účinnosti a splnil podmínky testů, mám ji od daní osvobozenou. Jediné, co si poplatník musí pohlídat, je, že k prodeji došlo po účinnosti zákona.
Co všechno si musí poplatník evidovat, aby mohl správně podat daňové přiznání a osvobození uplatnit?
Pokud obchoduje na burze, tak burzy mají historii transakcí. Je ale pravda, že ji často nearchivují dlouhodobě, takže doporučuji si exporty pravidelně ukládat. Z historie transakcí z burzy lze příjmy pro vyplnění daňového přiznání snadno určit. Dnes existuje řada softwarových nástrojů – nahrajete export z burzy a software vám spočítá základ daně, zisky i ztráty. Ruční výpočet je u většího množství transakcí prakticky nemožný. Máme například klienty, kteří dělají tisíce až statisíce transakcí denně. To se už ani v Excelu spočítat nedá.
Co když poplatník obchoduje mimo burzu?
Tam už to začíná být složitější. Tyto transakce musí také vstoupit do přiznání a musí být evidované. A navíc je poplatník povinen být schopen je doložit správci daně při případné kontrole.
Do jaké míry jsou tyto transakce pro finanční úřady dohledatelné?
Jsou dohledatelné na blockchainu, ale bez kooperace s burzou nebo bankou nezjistí správce daně identitu. Pokud se ale finanční správa dostane k jedné konkrétní transakci, může ji zpětně sledovat. Získá sice jen omezené informace, ale nějaký obraz si vytvoří. Navíc kombinuje data z dalších zdrojů – od bank, operátorů a dalších institucí. Díky tomu si dokáže udělat poměrně přesný obrázek o tom, kolik by měl poplatník zdanit.
Takže se nevyplatí příjmy zatajit?
To rozhodně ne. Pokud někdo zkrátí daň o více než 100 tisíc korun, jde o trestný čin. Takže nejde jen o to, že se to „nevyplatí“, ale je to porušení trestního zákoníku a hrozí trestní postih.
Už jste naznačil, že nové osvobození je poměrně velkorysé. Jaký to podle vás dává signál investorům?
Investory to motivuje k tomu, aby kryptoměny drželi delší dobu. Otázka ale je, jestli to bylo cílem zákonodárců. U cenných papírů, kterým se novelou zdanění kryptoměn přiblížilo, mají časové testy historické důvody. Mají například zajistit, aby nedocházelo k dvojímu zdanění při budování firmy a jejím následném prodeji. U kryptoměn tenhle důvod ale chybí. Proto chápu hlasy z finanční správy, které říkají, že zákon není úplně šťastný.
Hrozí kvůli tomu, že se zákon opět změní?
V České republice hrozí změna daňového zákona prakticky kdykoliv. Teď jsme v relativně příznivém období.
Jako člověk, který kryptoměny držel a obchodoval s nimi, to vítám. Otázka ale je, jestli je to správně nastavené a já osobně si myslím, že není. To osvobození považuji opravdu za příliš velkorysé. Když se podíváme po okolních zemích, tak velké osvobození většina z nich nemá. Často uplatňují jen třeba časový test bez hodnotového testu. A jak jsem už popsal v předchozí odpovědi, vzdalují se česká pravidla také původní myšlence časových testů. Navíc i u cenných papírů a podílů existují názory, že časové testy jsou problematické. A my jsme místo jejich omezení rozšířili tento režim i na kryptoměny.
Ani v Česku ale na osvobození nedosáhne každý. Má výjimky. Je to tak?
Ano. Pokud má podnikající fyzická osoba kryptoměny zahrnuté do obchodního majetku, na osvobození nedosáhne. Jinými slovy osvobození platí jen pro nepodnikající osoby.
Právnické osoby pak zdaňují kryptoměny standardně jako jakýkoliv jiný příjem. Žádné osvobození pro ně neplatí.
Není to trochu nelogické?
Ano, bezpochyby ano. Pokud bylo cílem novely zrovnoprávnění, tak se na právnické osoby trochu zapomnělo.
Pokud tedy měl zákon podpořit kryptobyznys, jak se o tom při jeho projednávání mluvilo, tak se to úplně nepovedlo?
Přesně tak. Osvobodili jsme od daní fyzické osoby – investory – ale ne ten byznys.
Pokud se nemýlím, osvobození se také nevztahuje na úplně všechny druhy kryptoaktiv. Například stablecoinů, tedy kryptoměn navázaných například na euro, dolar, nebo zlato, se netýká. Je to tak?
Ano, stablecoiny, mezi které patří třeba tether, tam nespadají. Spousta kryptoevangelistů by vám stejně řekla, že stablecoin není kryptoměna. Definice osvobozených kryptoaktiv je zaměřená na kryptoměny typu bitcoin, ethereum a podobně. A podle mě je to správně, protože stablecoiny vznikly primárně proto, aby usnadnily obchodování párů mezi kryptoměnami a fiat měnami. Obchodovat kryptoměnu proti fiat měně by bylo technicky náročnější, zatímco obchodování proti stablecoinu je výrazně jednodušší.
Takže daňový poplatník si musí dávat pozor, co vlastně drží a jaký to má status?
Ano, musí se v tom orientovat. Není to jednoduché. A navíc se v tom musí vyznat i daňoví poradci a účetní.
V daních je to jasné, ale jak se promítá rozdíl mezi klasickými kryptoměnami a stablecoiny do účetnictví?
Zmínil jsem účetní záměrně. Je totiž veřejným tajemstvím, že v České republice většinu daňových přiznání nepodávají daňoví poradci, ale účetní. U daně z příjmů to ještě není tak zásadní, ale například u DPH se přiznání ve velké většině případů připravují v účetních softwarech a podávají je účetní. Komora daňových poradců se s tím snaží bojovat. Říká, že účetní má účtovat a daňové přiznání má dělat daňový poradce. V praxi tomu tak ale často není.
Do jaké míry jsou dnes pravidla pro zdanění kryptoměn – ať už u fyzických, nebo právnických osob – jasná a zaběhnutá? A do jaké míry se ještě stále vytvářejí a nastavují?
Oddělil bych daňový pohled a účetní pohled. Z daňového pohledu je výklad poměrně jasný. Dříve třeba panoval mezi tradery mýtus, že se musí danit až ve chvíli, kdy budou kryptoměny měnit za fiat peníze. To už je nyní vyvrácené. Takže bych řekl, že ve zdanění máme poměrně jasno. Od minulého roku máme navíc poměrně vstřícné daňové osvobození.
Zároveň ale zaznívá mnoho hlasů i třeba z finanční správy, že zavedení časového a hodnotového testu bylo špatně, že je to chyba a tak velkorysé osvobození vzniknout nemělo. Nicméně z hlediska daňového je jasné, jak to funguje.
Mohlo by vás zajímat
A teď ten účetní pohled. Ministerstvo financí před lety vydalo stanovisko, které doporučuje účtovat kryptoměny jako zásoby. Stejně se na to dívá Národní účetní rada. Ozývá se ale celá řada odborníků, kteří tvrdí, že to není úplně ideální. Na druhou stranu je potřeba říct, že jde pouze o doporučení. Účetní jednotka má tedy relativně velkou volnost v tom, jak o kryptoaktivech účtovat.
Funguje to tedy bez problémů? Nebo je to problematické právě tím, že kryptoměny vlastně nejsou typická zásoba?
Není to zásoba v pravém slova smyslu. Například na Slovensku se na to dívají jako na finanční majetek a mně to přijde mnohem vhodnější řešení. Nicméně vzhledem k tomu, že stanovisko Ministerstva financí a Národní účetní rady je jen doporučující, mohou i české účetní jednotky účtovat kryptoměny jako finanční majetek. A já bych to velmi doporučoval.
Jakou výhodu to má v praxi?
Pravidla účtování pro finanční majetek jsou trochu jiná než pro zásoby a lépe odrážejí podstatu kryptoměn. Kryptoměna je blízká buď penězům, nebo spíše investičním nástrojům. Například tokeny jsou v zásadě investiční nástroje, které mohou být podobné dluhopisům nebo jiným cenným papírům. Díky tomu máme i odpovídající pravidla účtování.
Jak konkrétně pravidla pro účtování kryptoměn odrážejí jejich podstatu? Co například jde lépe v účetnictví zachytit, pokud se o kryptoměnách účtuje jako o finanční majetku, a nikoliv o zásobách?
Těch důvodů, proč kryptoměny účtovat spíše jako finanční majetek než jako zásoby je hned několik. Investoři je zpravidla drží kvůli zhodnocení stejně jako je tomu u finančního majetku. Na rozdíl od zásob nejsou určeny ke spotřebě nebo výrobě. Finanční majetek lze na rozdíl od zásob přeceňovat na reálnou hodnotu. A navíc je tento přístup bližší mezinárodní praxi, což byl také jeden z důvodů, proč tento přístup zvolilo Slovensko.
