Zrychlení výstavby nových elektrických vedení, rychlejší povolovací procesy i lepší propojení sítí v různých evropských zemích. To vše v obecné rovině senátoři podporují. V návrhu Evropské komise však kritizují plíživé posilování jejích pravomocí na úkor členských zemí, ale také omezení práv veřejnosti vyjadřovat se k novým elektrárnám a elektrickým vedením.
Senátoři ve středu projednali návrhy dvou nařízení, které představila Evropská komise loni v prosinci. První z nich cílí na budování transevropské energetické sítě, druhé na zrychlení povolovacích procesů pro energetické stavby. Schválili k nim kritický komentář, který obsahuje dlouhý seznam námitek a varování před riziky navržené unijní legislativy.
Jak získat levnější elektřinu odjinud
Jistou skepsi k návrhu Komise dal najevo také ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Při představování návrhu v senátu zapochyboval, zda země s levnější elektřinou – Francie, Španělsko či Švédsko – výstavbu nových propojení sítí podpoří. V jejich zájmu totiž není, aby jim elektřina „utekla“ do dražších zemí typu Německa. Výsledkem by totiž bylo snížení rozdílu v cenách napříč Evropou. To logicky chtějí země s dražší elektřinou, ale ne státy v cenové výhodě.
Neméně kritický byl k návrhu také jeho zpravodaj, senátor Jiří Dušek (nestr.). Upozornil na očekávaný nárůst byrokratické zátěže, která výstavbu přeshraničních linek spíše zkomplikuje, než zrychlí. Zmínil také rozpor se zásadou subsidiarity. Podle jeho slov hrozí oslabení národních kompetencí v oblasti územního plánování a povolování staveb. Více pravomocí naopak získá Evropská komise.
Riziková fikce souhlasu
Senátoři se drželi doporučení, které jim v úterý dal Výbor pro záležitosti Evropské unie. Ten varoval třeba před plošným zaváděním institutu tichého souhlasu. Tedy takzvané fikce rozhodnutí při nečinnosti úřadu v povolovacích procesech. Za rizikové považují senátoři také zrychlení stavby elektráren a elektrických sítí s pomocí výjimek z posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a na soustavu chráněných území Natura.
Co se týká budování sítí, odpor vyvolává také návrh Evropské komise na „zachvácení“ části příjmů z poplatků za přeshraniční obchodování s elektřinou. Komise chce 25 procent z těchto příjmů získat do svého rozpočtu a spolufinancovat s nimi prioritní projekty v oblasti propojování evropských energetických soustav. Tento návrh odmítá nejen Česko, ostře proti jsou také Francie či Švédsko. Tedy největší exportéři elektřiny v rámci EU.
Tyto i další námitky zazněly před týdnem na jednání senátního podvýboru pro energetiku a dopravu. Například senátorka Eva Rajchmanová (KDU-ČSL) kritizovala zavedení nadřazenosti veřejného zájmu v případě výstavby nových elektrických vedení nad ostatními zájmy, mezi něž patří třeba ochrana životního prostředí.
Co Komise navrhuje
Evropská komise na konci loňského roku navrhla změny ve směrnici o obnovitelných zdrojích (RED III) a směrnici o trhu s elektřinou. Cílem je urychlit a zjednodušit povolování v oblasti sítí, obnovitelných zdrojů energie, ukládání energie a dobíjecí infrastruktury. Fikce „tichého souhlasu“ se má týkat třeba připojení nových odběrných míst a zdrojů energie k distribuční síti. Pokud provozovat sítě neodpoví ve stanovené lhůtě, lze žádost o připojení považovat za schválenou.
Druhá navržená směrnice cílí na posílení přeshraničních linek velmi vysokého napětí s cílem zvýšit mezinárodní obchod s elektřinou. Zabývá se však také výstavbou páteřní sítě pro přepravu vodíku, včetně možné rekonstrukce starších a méně využívaných plynovodů. Vzhledem k vysoké finanční náročnosti těchto investic je chce Komise podpořit vyššími dotacemi v rámci Nástroje na propojení Evropy (CEF).
