Dvě třetiny Evropanů chtějí, aby Evropská unie hrála silnější roli v ochraně svých občanů před globálními krizemi. Češi ale zůstávají stranou. Data Evropského parlamentu ukazují nejen rekordně nízkou podporu posilování EU v Česku, ale i zásadně odlišné vnímání hrozeb.
Evropa se v posledních letech dostává pod stále větší tlak – od válečných konfliktů přes kybernetické útoky až po ekonomickou nejistotu. Reakce veřejnosti je přitom napříč Evropskou unií poměrně jednoznačná. 66 % Evropanů si přeje, aby EU hrála větší roli v ochraně občanů před globálními krizemi. Ukázal to nový průzkum Evropského parlamentu.
V některých zemích je podpora silné unie ještě výraznější. Na Kypru dosahuje 90 %, v Lucembursku 83 % a na Maltě 81 %. Právě menší státy tradičně vnímají Evropskou unii jako klíčový pilíř bezpečnosti a stability.
Česko jde proti proudu
Zcela odlišný obrázek ale přichází z České republiky. Silnější roli Evropské unie v ochraně před krizemi podporuje pouze 44 % Čechů. To je vůbec nejméně ze všech členských států.
Nízkou podporu sice vykazují i další postkomunistické země, zejména Polsko a Rumunsko, avšak český výsledek je nejhorší. Výrazně větší podporu má silná Evropská unie dokonce i v Maďarsku, kde po ní volá 61 % dotázaných.
Maďarsko přitom patří dlouhodobě k zemím, které odmítají vůdčí roli Evropské unie i její směřování v aktuálních bezpečnostních krizí. Maďarský premiér Viktor Orbán unii dlouhodobě obviňuje z omezování národní suverenity, prosazování liberální agendy a nátlaku kvůli právnímu státu. Často využívá práva veta k blokování klíčových rozhodnutí, jako je pomoc Ukrajině nebo uvalení sankcí na Rusko.
Slovensko nad evropským průměrem
Podobné protiunijní hlasy a odmítání pomoci Ukrajině zaznívají také z úst slovenského premiéra Roberta Fica. Aktuální průzkum Evropského parlamentu ale ukázal, že většina Slováků to vidí jinak. Silnější reakci unie na globální krize by podle něj uvítalo 71 % z nich. Slovensko tak v průzkumu překonalo dokonce i unijní průměr.
Češi se bojí migrantů
Aktuální průzkum potvrzuje trend, který se ukázal už na přelomu roku v pravidelném šetření Eurobarometru. Zatímco v celé EU vyjádřilo „velké obavy“ z ozbrojených konfliktů poblíž hranic 72 % obyvatel, Češi vnímají bezpečnostní rizika jinak. Největší obavy mají z nekontrolované migrace (66 %) a terorismu (62 %). Aktivní ozbrojené konflikty se v českém žebříčku obav objevují až na třetím místě (56 %).
Rozdílné vnímání hrozeb tak může vysvětlovat i rezervovaný postoj k posilování evropských kompetencí.
Mohlo by vás zajímat
Skeptici, ale ne odpadlíci
Češi jsou k hlubší integraci dlouhodobě zdrženliví. Více než 60 % z nich dlouhodobě odmítá posilování pravomocí evropských institucí na úkor národních států. Skepticismus se promítá i do dalších témat. Většina veřejnosti například nechce přijetí eura a preferuje zachování koruny.
To ale neznamená odmítnutí evropské integrace jako takové. Přes kritický pohled na její fungování si většina Čechů nepřeje vystoupení z EU.
Dvě rychlosti Evropy?
Nová data tak znovu otevírají otázku, zda se Evropa nezačíná rozdělovat na dva tábory. Na jedné straně stojí státy, které v době krizí volají po silnější a akceschopnější unii. Na druhé pak země, které sice sdílejí obavy, ale řešení hledají spíše na národní úrovni.
Česká republika dnes patří právě do druhé skupiny a z evropského pohledu čím dál výrazněji vyčnívá. Jeden z členů současné vládní koalice – SPD – dokonce před podzimními parlamentními volbami označoval za jedu ze svých hlavních priorit vypsání referenda o vystoupení Česka z Evropské unie. Na nátlak hnutí ANO, které je nejsilnější vládní stranou, ale SPD aspoň prozatím od svého plánu ustoupila.
