Česká republika balancuje na hraně bezpečnostního hazardu a ztráty důvěry spojenců v NATO. Zatímco náměstek ministra obrany René Schreier (za ANO) mluví o nezbytné „stabilizační fázi“ financování obrany státu v rozpočtu pro letošní rok, Národní rozpočtová rada a senátoři výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost varují před obrovským problémem.
V rozpočtu na rok 2026 se totiž objevila dosud nevídaná položka ve výši 20 miliard korun na silnice a železnice. Vláda ji chce vykázat jako výdaje na obranu. Přičemž armádní sklady zejí podle senátorů prázdnotou. Chybí podle nich i třeba základní munice pro tanky nebo rakety pro letectvo.
Zafunguje trik: 20 miliard na dálnice jako obranný výdaj?
Jednání v Senátu otevřel předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Předložil tvrdá data o tom, jak stát čaruje s obrannými výdaji. Upozornil, že vláda do rozpočtu na rok 2026 zahrnula rekordních 20 miliard korun na dopravní infrastrukturu, které chce vydávat za výdaje na obranu. Hampl zdůraznil, že standardně se tyto „light“ nebo „khaki“ výdaje v kapitole dopravy pohybují pouze kolem 136 milionů korun.
„Na rok 2027 počítá ministerstvo, že ten výdaj bude 139 milionů, na rok 2028 pak 138 milionů. A, hle najednou v roce 2026 je to 20 miliard. To je řádový nárůst oproti standardu,“ uvedl Hampl. Konkrétně pak zaznělo, že stát do obraných výdajů započítal i stavby jako obchvat Úlibic, optimalizaci trati Karlštejn–Beroun nebo rekonstrukci trati Kutná Hora–Kolín nebo zvýšení trakčního výkonu na trati Břeclav atd.
Hampl senátory varoval, že metodika NATO vychází neúprosně. Aliance tyto běžné civilní stavby při zpětném hodnocení v roce 2027 pravděpodobně neuzná. V takovém případě se reálné výdaje Česka propadnou na 1,73 % HDP, což přímo porušuje zákon o financování obrany.
Hampl navíc připomněl, že podobný trik použila předchozí vláda Petra Fialy (ODS) už v prosinci 2025. Narychlo tehdy do obrany „přihodila“ 8 miliard na silnice, aby opticky splnila závazek 2 % HDP.
„Vznesli jsme velkou námitku vůči Fialovu nebo Stanjurovu návrhu, kdy považujeme za velmi sporné, že tahle částka je alokována v rozpočtu v rozpočtu ministerstva dopravy, jako tzv. khaki obranné výdaje.
Měli jsme o tom velkou pochybu, že to je v souladu s metodikou NATO a že to kdy bude takto uznáno,“ řekl Hampl.
Resort obrany a „absorpční kapacita“
Náměstek ministra obrany René Schreier obhajoval rozpočet jako „odpovědný a realistický kompromis“. Uvedl, že celkové plánované výdaje činí 184,7 miliardy korun. Schreier argumentoval, že resort se nyní nachází ve „stabilizační fázi“, která má posílit institucionální zázemí armády. Přiznal však, že ministerstvo naráží na tzv. absorpční kapacitu – tedy neschopnost efektivně a včas utratit obrovské sumy peněz v rámci jednoho rozpočtového roku za vojenskou techniku.
„Institucionální a projektová připravenost resortu má určitou setrvačnost… Přístup ministerstva obrany je orientován na konsolidaci a stabilizaci institucionální kapacity resortu,“ řekl.
Mohlo by vás zajímat
Schreier také reagoval na kritiku ohledně chybějící výzbroje. „To, proč nemá to či ono armáda, jsou spíše otázky na předchozí vládu, než na současnou. My se snažíme rozpočet zastabilizovat, vytvořit nové strategické plány a k tomu vytvořit i nové schopnosti v dlouhodobém horizontu.“ Ujistil, že plnění rozpočtu se má v průběhu roku kontrolovat, aby se dosáhlo zákonného limitu.
Rozpad miliard
Vrchní ředitel ekonomické sekce Richard Vítek podrobně vysvětlil, kam plynou peníze v rámci kapitoly Ministerstva obrany. Zdůraznil, že z celkového rozpočtu 154,8 miliardy korun směřuje 56,2 % do investic, z čehož 13,1 miliardy teče přímo do strategických projektů.
Vítek potvrdil, že loni resort dosáhl 2,01 % HDP právě díky dodatečnému započtení 8 miliard do dopravní infrastruktury v závěru roku.
V rámci personální stabilizace uvedl, že na mandatorní výdaje směřuje 51,9 miliardy korun s cílem zvýšit počty o 1100 vojáků z povolání. „Běžné výdaje budeme razantně zvedat minimálně o 3 miliardy ročně, protože nová moderní technika potřebuje násobně větší životní cyklus a její správu,“ argumentoval k vyzbrojování novou technikou Vítek.
Zároveň senátorům vysvětlil, že šrafované části v jeho grafech pro roky 2027 a 2028, které senátorům rozdal, znázorňují výdaje, které zatím nejsou pod smluvním závazkem. Odráží aktuální absorpční kapacitu trhu i resortu.
Fischer: Máme tanky, ale nemáme do nich munici
Senátor Pavel Fischer (TOP09) podrobil resort obrany tvrdé kritice. Zdůraznil, že bezpečnost státu nezajistí dálnice, ale reálné vojenské schopnosti, které armádě chybí. „My nejsme v supermarketu, kde si kupujeme krabice s nápisem F-35. Musíme se podívat na to, v jakém stavu máme strategické zásoby. Kolik máme naplněnost našich zásob munice? Máme Gripeny, kolik máme na to raket ve skladech? Kapacita bude úplně jiná, když začneme mluvit o té nezajímavé, ale nezbytné logistice,“ hřímal Fischer.
Fischer dále upozornil, že obrněná vozidla Pandur jsou na konci životního cyklu a ministerstvo dosud neplánuje jejich náhradu. Stejně kritická situace panuje u tanků Leopard, pro které armáda podle Fischera nemá dostatek munice. Senátor varoval, že kvůli rozpočtovým škrtům musí i aktivní záložáci cvičit kratší dobu než v minulém roce. „Zpoždění s těžkou brigádou máme tak zásadní, že už je hrozně těžké o tom vůbec mluvit. A to jsme ji měli dodat už dávno,“ dodal Fischer.
Průměr výdajů na obranu v zemí NATO činí 2,71 % HDP. Česko se podle něj ale snaží hranici 2 % jen uměle „vysvětlit“.
Úžas nad rozporem s realitou
V diskusi vystoupili i další zákonodárci. Senátor David Šimek (KDU-ČSL) vyjádřili úžas nad tím, že ministerstvo prezentuje situaci jako bezproblémovou. Armáda přitom dlouhodobě hlásí nedostatek ubytovacích kapacit a podfinancování školství v Sokolově a Moravské Třebové, kde je na rozvoj vyčleněno pouze 300 milionů korun. „Neříkejte, že je všechno v pořádku. V pořádku to není. A krásně to právě ukazuje ten graf, který jste nám předložili. Ten ukazuje, že procenta, která určujete přímo do mandatorních výdajů na armádu, snižujete. Možná by bylo fajn, kdybyste začali absolvovat některá ta jednání s armádou s námi, abyste slyšeli, jaké skutečné problémy tu jsou,“ vzkázal Šimek ministerstvu.
Senátor Tomáš Jirsa (ODS) pak ironicky komentoval „khaki“ výdaje v dopravě. „Já si myslím, že ten obchvat u Úlibic vystraší Rusko dostatečně, aby nás nenapadlo už nikdy.“
Senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) pak úžeji řešila stav středního vojenského školství.
Varování pro premiéra i prezidenta
Senátní výbor nakonec na návrh Pavla Fischera schválil usnesení, ve kterém konstatuje, že státní rozpočet na rok 2026 navrhuje na obranné výdaje částku, která při zpětném hodnocení nemusí dosáhnout dvou procent HDP.
„Konstatujeme, že vláda v rozpočtu na rok 2026 vyčlenila pro kapitolu ministerstva obrany pouze 154,8 miliard korun českých, to znamená 1,73 HDP, čímž porušila spojenecké závazky… Podobné postupy považujeme za hazard vzhledem k rostoucím bezpečnostním hrozbám, protože ohrožují obranyschopnost i dobré jméno České republiky v zahraničí… Vyzýváme vládu České republiky, která ze zákona odpovídá za obranyschopnost, aby dostála svým povinnostem a začala brát obranu státu s odpovídající vážností,“ zní klíčové pasáže usnesení.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil má nyní za úkol seznámit s tímto kritickým závěrem premiéra Andreje Babiše (ANO) i prezidenta Petra Pavla.
Pavel: NATO řekne ne!
Většina z výdajů na dopravu, které se vláda rozhodla zahrnout do výdajů na obranu, nebude podle prezidenta Petra Pavla uznána jako plnění závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO). Letošní výdaje na obranu tak podle něj budou nižší než dvě procenta, i když vláda tvrdí opak. Pavel to dnes řekl novinářům při návštěvě Středočeského kraje.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se rozhodla do zákonem stanovených výdajů na obranu ve výši minimálně dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) započítat i část výdajů na dopravní stavby. „Když jsem měl možnost se dívat na ten seznam, tak z nich na první pohled většina výdajů nebude uznatelná,“ uvedl Pavel.
Prezident připomněl, že se Česká republika vstupem do NATO rozhodla pro kolektivní systém zajištění bezpečnosti, a proto musí naplňovat svůj podíl beze zbytku. To se ale podle hlavy státu dlouhodobě neděje. Jako příklad uvedl Pavel zpoždění s modernizací mechanizované brigády nebo protivzdušné obrany.
Státy NATO včetně Česka se loni dohodly na růstu obranných výdajů do roku 2035 na 3,5 procenta HDP a vydávání dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Podle prezidenta by výdaje na obranu měly tedy růst o 0,2 procenta HDP ročně a pokud letos stagnují, příští rok by se měly zvýšit o 0,4 procenta HDP.
„Pokud to neuděláme, tak už jednoznačně nás budou naši spojenci vnímat jako černé pasažéry,“ prohlásil Pavel. Jestliže Česko své závazky nebude plnit, nezaslouží si ani podporu spojenců, míní prezident. „Nastane-li nějaká krize, tak se může stát, že nám ji nikdo neposkytne, tu podporu, a my budeme odkázáni sami na sebe,“ podotkl Pavel. Míra současných výdajů pak výrazně sníží až znemožní zajištění bezpečnosti českých občanů, dodal.
Letošní rozpočet se rozhodl prezident nevetovat mimo jiné kvůli tomu, aby neprodlužoval rozpočtové provizorium. „Rozpočet je nástrojem vlády, vláda je za něj odpovědná a prezident by ho měl vetovat pouze ve výjimečných případech. Ty výjimečné případy bych opravdu viděl v tom, že ani v příštím rozpočtu nebudeme schopni naplnit svoje závazky. Pak už bych to opravdu viděl jako důvod pro veto,“ uvedl Pavel podle agentury ČTK.
