Vláda Andreje Babiše (ANO) pokračuje v přípravě převodu čistého zisku z provozu městských radarů do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo dopravy už oslovilo obce i města. Jejich zástupci ale před odebíráním financí varují.
V hlavním městě provozuje radary Technická správa komunikací hlavního města Prahy (TSK). Agendu dopravních přestupků ale řeší jednotlivé městské části. Odebrání financí by mělo přímý dopad právě na ně.
Investice městské části
Výhrady má například městská část Praha 7. Podle mluvčího Martina Vokuše investovala do nových pracovníků, jejich proškolení a vybudování nových pracovišť s veškerým potřebným technickým vybavením. Nové lidi nabírala kvůli tomu, že stát převedl novelou zákona o silničním provozu, která začala platit 1. července 2024, agendu dopravních přestupků na městské části.
„V předchozím období měly městské části na starost výhradně řešení přestupků v oblasti zóny placeného stání. Jednalo se o velkou a náročnou změnu,“ uvedl. Výnosy z pokut za překročení rychlosti podle Vokuše směřují k částečnému dokrytí finančních nároků, které jsou s výkonem státní správy spojené. I proto Praha 7 považuje variantu odebírat příjmy z pokut za dopravní přestupky z rozpočtu obcí za nepřijatelnou.
„Děláme vše pro to, abychom i z vlastních zdrojů státní správu ufinancovali a nemuseli přistupovat ke snížení počtu pracovníků, kteří agendu odbavují, zkrácení úředních hodin či dalším opatřením, která by omezila komfort obyvatel,“ dodal. Pokračoval, že variantou by bylo, aby stát pokryl náklady na státní správu ze 100 procent a část příjmů z pokut by mohl využít pro své potřeby. Na území Prahy 7 se nachází jeden radar. Výnosy z překročení rychlosti za rok 2025 odhaduje radnice na přibližně 2 miliony korun.
Zisky investované do bezpečnosti
Výhrady proti přesunu financí do SFDI má i předseda dopravní komise městské části Praha 5 Jan Panenka. Městská část podle něj sice eviduje zisky z pokut za nedodržení rychlosti, umístění radarů ale řeší především bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. „Nedomníváme se, že by zisky z pokut za nedodržování rychlosti měřené radary měly být příjmem státního rozpočtu, neboť jednotlivé městské části tyto příjmy využijí podstatně efektivněji,“ uvedl.
Celkem v Praze fungovalo v loňském roce 64 měřičů úsekové nebo okamžité rychlosti. V roce 2024 to bylo 63 a o rok dříve 62. Náklady, které souvisejí s údržbou a servisem, které zajišťuje TSK, Tadeáš Provazník z pražského magistrátu vyčíslil na přibližně 6,2 milionu korun v loňském roce. O rok dříve to bylo zhruba 5,5 milionu korun. Další náklady plynou na personální náklady strážníků Městské policie hlavního města Prahy a částečně úředníků pražského magistrátu.
Mohlo by vás zajímat
Podle ministra podnikání v šedé zóně
Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) už dříve v rozhovoru pro Ekonomický deník uvedl, že odpor z obcí a měst očekává. U městských radarů vadí, že „si to každý udělal po svém“. „Nemám jistotu, že většina výnosu nejde za někým jiným, a ne ve prospěch samosprávy nebo toho města a obce,“ konstatoval. Radary podle něj rostou „jako houby po dešti“ a resort nemá jistotu, zda napomáhají vždy primárně bezpečnosti.
„Když jedete 62 kilometrů za hodinu na šedesátce a dostanete pokutu opakovaně, tak je to forma podnikání v šedé zóně,“ sdělil. Podle údajů Českého metrologického institutu je v Česku nyní kolem 410 silničních rychloměrů a ročně přibývá zhruba čtyřicet nových, uvedla to ČTK.
Ministerstvo oslovilo obce s rozšířenou působností s žádostí o poskytnutí informací a přehledů o fungování radarů na jejich území i dalších návazných systémů automatických postihů při přestupcích řidičů. Aktuálně reakce zpracovává.
Část financí si nechat
Oslovený byl i olomoucký magistrát. Ve městě fungují tři radary. Výnosy za rok 2025 ještě nemá úřad spočítané, za rok 2024 to je 13 milionů korun. Podle Jana Horejše z magistrátu ale nejde o čisté výnosy, v částce nejsou započítané provozní náklady. „Finance poté putují do olomouckého fondu mobility, ze kterého se hradí provoz, opatření pro pěší a chodce, některé opravy komunikací, zastávek či úprava přechodů,“ uvedl.
Podle prvního náměstka olomoucké primátorky Otakara Štěpána Bačáka (spoOLčně) plynou na výběr pokut a jejich administrace nemalé náklady. Představit si proto dokáže model, kdy by si město z příjmů z pokut pokrylo veškeré s tím spojené náklady a ponechalo si zisk ve výši, která by byla stále motivační pro zachování činnosti. „Zbytek by byl solidárně odveden na obdobná opatření, zejména na bezpečnost v dopravě,“ podotkl.
