Hospodářská strategie nové vlády vypadá jako rozšířená verze vládního programového prohlášení. Obsahuje desítky lákavých a líbivých slibů, které v případě zdárné realizace mohou posunout Česko mezi nejúspěšnější země Evropy. Nebo mezi ty nejzadluženější; v dokumentu se to jen hemží sliby na daňové úlevy a zvýhodnění.
Zmíněný dokument vypracoval tým vedený Karlem Havlíčkem (ANO) fakticky už před sněmovními volbami. Po mírné aktualizaci jej nyní Havlíčkem vedené ministerstvo průmyslu a obchodu posílá do mezirezortního připomínkového řízení. Obsahuje spoustu úkolů, které chce vláda realizovat do konce svého mandátu v roce 2029.
Abyste 50 stran dlouhý dokument nazvaný „Hospodářská strategie, Česko: Země pro budoucnost 2.0“ nemuseli číst, udělal to Ekonomický deník za vás. Každý z následujících deseti odstavců reprezentuje jeden pozoruhodný a dosud málo známý záměr nové vládní koalice.
Volnější trh práce
Lákavě zní flexibilnější dlouhodobá spolupráce firem s osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ). Tedy liberalizace v oblasti práce živnostníků pro konkrétní společnost. V Česku by mohl dle autorů strategie fungovat model závislého dodavatele po vzoru Velké Británie. Jenže to je vše, co se o tomto pozoruhodném návrhu v koncepci dočteme.
Průmyslové podniky, které na českém trhu marně hledají zaměstnance, by jistě uvítaly rychlejší vyřizování žádostí cizinců o pobytové oprávnění. Vládní strategie slibuje zkrácení lhůty na 30 dnů pro vysoce kvalifikované zaměstnance a 60 dnů pro ty ostatní. Jenže podobných slibů jsme už v minulosti slyšeli hodně a vyřizování pracovních povolení je stále komplikované a zdlouhavé.
Mohlo by vás zajímat
Nástup umělé inteligence
Hodně se tato Havlíčkova strategie věnuje otázce rozvoje umělé inteligence (AI). Pozadu nemá zůstat ani veřejná správa. Tady dokument slibuje „spuštění pilotních projektů na využití AI v konkrétních agendách veřejné správy, kde AI a automatizace přinesou rychlou úsporu a zlepšení služeb (například správní řízení, dávky, daňové kontroly, dopravní řízení).“
Dále zde nalezneme záměr zavést specializované studijní a rekvalifikační programy zaměřené na oblast AI. Zmiňuje také stipendijní program pro české talenty na špičkových zahraničních školách. Vedle výchovy domácích expertů se zde hovoří také o speciálním imigračním režimu pro experty na umělou inteligenci a celou oblast informačních technologií.
Penzijní fondy, které vydělávají
Dokument zmiňuje mizerné tempo zhodnocování úspor domácností v penzijních fondech. Mezi vyspělými ekonomikami sdruženými v OECD jsou české penzijní fondy na posledním místě. Co s tím? Vládní strategie chce umožnit všem typům penzijních fondů investovat do akcií i do bytové výstavby. Maximální poplatky za správu penzijních fondů mají klesnout.
Vlivnou státní institucí se má do budoucna stát Národní rozvojová banka. Bude nabízet záruky, úvěry a spolufinancování pro strategické projekty. Konkrétně třeba v oblasti bydlení nebo dopravní, energetické a výzkumné infrastruktury. Česká exportní banka se má výrazněji zapojit do pomoci strategickým sektorům ekonomiky s omezeným přístupem k financování, jako je „klasická“ energetika nebo obranný průmysl.
Jak rozhýbat bytovou výstavbu
Trh s bydlením se zadrhl, výsledkem jsou extrémní ceny nových bytů ve velkých městech i rostoucí nájemné. Tady hospodářská strategie vlády slibuje nastartování rychlé výstavby v rozsahu 50 tisíc nových bytů ročně. Pro srovnání: V roce 2024 bylo v Česku dokončeno 30 311 nových bytů. Jak chce vláda k tomuto cíli dospět?
Samozřejmě nechybí obligátní slib opravit stavební zákon tak, aby povolovací řízení nebylo martyriem pro všechny zúčastněné. Bytová výstavba má být stavbou ve veřejném zájmu s výhodami, které se s tím pojí. Vláda slibuje také redukci předpisů snižujících rychlost výstavby a zvyšujících náklady. Města a vesnice, které budou novou výstavbu podporovat, mají dostat finanční bonus – peníze na stavbu škol či posílení veřejné dopravy.
Více plynu i zelené energie
V kapitole energetika lze nalézt vedle tradičních priorit nové vládní koalice (zlevníme elektřinu, odmítneme nové emisní povolenky, ovládneme ČEZ) i několik nových návrhů. Patří mezi ně návrh zajistit pro Česko kapacity v LNG terminálech k pokrytí 60 procent roční spotřeby zemního plynu. Pro představu: Letos takovou kapacitou disponuje pouze ČEZ, který si pronajal část LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu. V množství, které odpovídá zhruba 40 procentům spotřeby plynu v Česku.
Dokument hovoří o podpoře výstavby dalších obnovitelných zdrojů v rozsahu až 10 gigawattů do roku 2030. MPO chce soutěžit podporu nejen pro nové zdroje, ale také přispět k náhradě dožívajících zdrojů. Ke konci životnosti i provozní podpory totiž směřují stovky bioplynových stanic i desítky větrných elektráren. Nejistý je také osud solárních elektráren po konci 20letého období s provozní podporou. Jejich odstavení bez náhrady by způsobilo propad ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů.
