Stát mění pravidla hry v oblasti kritické infrastruktury a přenáší významnou část odpovědnosti za národní bezpečnost přímo na soukromé firmy. Do března musí stovky podniků dobrovolně přiznat svou klíčovou roli pro chod země. Narazí pak na novou legislativu, která nařizuje nekompromisní prověrky zaměstnanců i všech externích dodavatelů.
Kritická infrastruktura je klíčovým prvkem pro stabilitu státu a společnosti. Pokud dojde k výpadku nebo poruše této infrastruktury, mohou nastat závažné následky, jako jsou hospodářské škody, ztráty lidských životů, ekonomické kolapsy nebo narušení bezpečnosti státu. Je důležité, aby byla kritická infrastruktura chráněna a zabezpečena před možnými hrozbami a riziky, aby mohla plnit svou klíčovou roli v životě a fungování společnosti.
V České republice bylo pojmenováno celkem 9 odvětví kritické infrastruktury:
- energetika
- vodní hospodářství
- potravinářství a zemědělství
- zdravotní péče
- doprava
- komunikační a informační systémy
- bankovní a finanční sektor
- nouzové služby
- veřejná správa
Nejpozději do 1. března 2026 se musí vybrané firmy samy označit za součást kritické infrastruktury. Nařizuje to nový zákon o odolnosti kritické infrastruktury. Dříve stát sám určoval konkrétní podniky či budovy. Nový předpis to obrací. Firma nyní nese odpovědnost za sebe, svůj personál i dodavatele. Pokud podnik poskytuje služby klíčové pro stát, musí se v této lhůtě nahlásit příslušnému resortu.
Ekonomický deník o tomto tématu a strategických uzlech podrobně psal již dříve v tomto textu.
Mohlo by vás zajímat
Kdo se musí nahlásit?
Identifikace neprobíhá u jednoho centrálního úřadu. Řídí se odvětvím, ve kterém firma podniká. Subjekty se hlásí resortnímu ministerstvu, které na ně dohlíží. Energetici jednají s ministerstvem průmyslu a obchodu, nemocnice se zdravotnictvím a zemědělci také se „svým“ ministerstvem zemědělství. Pro komunikaci se státem pak firmy využijí Portál kritické infrastruktury.
Prověrky pro klíčové lidi i externisty
Ředitel společnosti Scaut Petr Moroz varuje před širokým dopadem zákona. „Pod předpis spadnou energetici, plynaři, velké nemocnice i velké pekárny, ale také jejich subdodavatelé,“ vysvětluje Moroz. Pozornost musí zbystřit firmy v dopravě, vodním hospodářství, komunikačních systémech i ve veřejné správě.
Firmy si v novém režimu musí vést seznamy klíčových zaměstnanců. Povinnost ověřit jejich spolehlivost se týká i pracovníků dodavatelů s přístupem k infrastruktuře. „Energetická společnost bude muset státu prokázat, že i externí pracovníci subdodavatelské úklidové firmy prošli screeningem,“ doplňuje Petr Moroz. Personální oddělení firem tak čeká obrovský tlak. Budou prověřovat totožnost a bezúhonnost stovek až tisíců osob.
Štít proti hybridním hrozbám a harmonogram povinností
Firmy se musí identifikovat k 1. březnu. Následně mají devět měsíců na vypracování posouzení rizik a plánu odolnosti. Musí také jmenovat zodpovědného manažera s bezpečnostní způsobilostí. Prověrky personálu však nemají odklad a musí začít ihned po registraci. Petr Moroz radí firmám zmapovat dodavatele a vyčlenit peníze v rozpočtu na rok 2026 už nyní.
Nová pravidla vycházejí z evropské směrnice CER. Ta zvyšuje odolnost služeb proti blackoutům i fyzickým útokům. Nedávné údery na energetiku v Berlíně nebo žhářství v Polsku ukazují, že hrozby jsou reálné. Česko zákon přijalo loni v srpnu. Rok 2026 rozhodne o tom, jak firmy tato přísná pravidla zvládnou v praxi.
