Národní plán obnovy, který Česku přinese až 208 miliard korun z programů Evropské unie na restart ekonomiky po koronavirové pandemii, letošním rokem končí. Zatím si vedeme dobře, hlásí ministerstvo průmyslu obchodu. Evropská unie již Česku proplatila přes 70 procent přislíbené sumy peněz, což je čtvrtý nejlepší výsledek.
Podle zprávy, se kterou ministr průmyslu obchodu Karel Havlíček seznámil vládu a kterou má Ekonomický deník k dispozici, vykazuje lepší výsledek než Česko pouze Francie, Itálie a Rakousko. Průměr celé sedmadvacítky dosahuje necelých 57 procent. Nejhůře je na tom Maďarsko, které neplní požadované milníky a obdrželo proto méně než 10 procent z přislíbených grantů a zvýhodněných půjček.
Další balík je na cestě
Zpráva popisuje stav ke konci loňského října, dnešní procenta už tak mohou být vyšší. Česká republika předložila 5. žádost o výplatu grantové splátky na konci listopadu. Proplacení zhruba 615 milionů eur (14,5 miliardy Kč) po odečtení již získaného předfinancování očekává ministerstvo průmyslu v březnu, nebo dubnu.
V prosinci uvolnila Evropská komise část zadržené platby ve výši 184,7 milionu eur (4,44 miliardy Kč). „Zbytek zadržené platby ve výši necelých 1,2 miliardy Kč bude pokrácen za nesplnění části reformy dlouhodobé péče v komponentě Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce,“ přiznalo ministerstvo ve své zprávě.
Další krácení nejspíš nastane kvůli chybějícím zákonům o podpoře bydlení a o správě dat. „Dále na národní úrovni evidujeme jako rizikovou investici Univerzity Karlovy dokampusů v Praze-Albertově a v Hradci Králové. „Bez jeho dostavby nebude splněn cíl a nebudou do ČR vyplaceny peněžní prostředky za splnění tohoto cíle,“ varuje ministerstvo.
Kdo plní, ten čerpá
Národní plán obnovy je specifický tím, že výplata dotací a půjček ze strany Evropské unie je vázána na plnění takzvaných milníků. Typicky se jedná o přijetí nové legislativy nebo různých cílů a reforem. Čas se přitom rychle krátí. Všechny požadované milníky a cíle musí být splněny do konce srpna. O měsíc později mohou členské země podat poslední žádosti o výplatu peněz.
Kam získané peníze směřují? Podle zprávy ministerstva průmyslu se jedná celkem o 181 programů. Mezi ty největší patří takzvané kotlíkové dotace na náhradu starých uhelných kotlů (14,3 miliardy korun), rozvoj železniční infrastruktury (11,55 mld.), rozvoj vysokoškolských areálů (9,36 mld.), adaptace lesů na klimatické změny (8,54 mld.), modernizace rozvodných síti (7,5 mld.) a elektrifikace železnic (6,72 mld. Kč).
Mohlo by vás zajímat
Správa železnic vede
Ministerstvo průmyslu a obchodu na webu Národního plánu obnovy zveřejňuje seznam největších příjemců veřejné podpory. První místo zde drží Správa železnic, za ní následují univerzity, nemocnice a různé státní úřady.
Česká vláda při startu unijního programu na oživení ekonomiky po koronavirové krizi upřednostnila dotace před zvýhodněnými půjčkami. Konkrétně tak může Česko načerpat dotace ve výši až 208,4 miliardy korun a k tomu jen 8,15 miliardy korun zvýhodněných úvěrů. Jiné evropské země takto „vybíravé“ nebyly.
