Citlivá osobní data obyvatel Unie, jako jsou otisky prstů a snímky obličeje, jsou v ohrožení, pokud se uzavře dohoda mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Zástupci neziskových organizací bijí na poplach a varují před vytvořením „systému hromadného biometrického sledování“.
„Provázání transatlantického sdílení biometrických údajů na bezvízový styk by vytvořilo systém hromadného biometrického sledování pod záminkou podpory mobility a bezpečnosti,“ varoval ve vyjádření pro EU Perspectives Aljosa Ajanovic z neziskové organizace EDRi zameřené na boj za ochranu soukromí.
Reagoval tak na nedávné oznámení, že bruselská exekutiva může začít jednat o rámcové dohodě mezi EU a USA, která má mimo jiné upravovat výměnu osobních údajů pro účely hraniční kontroly a ověřování totožnosti. A to poté, co s tím v prosinci souhlasili ministři zemí evropské sedmadvacítky.
Ochrana základních práv v ohrožení
Krok navazuje na požadavek Spojených států z roku 2022, aby všechny země, které se účastní nebo usilují o účast v programu bezvízového styku USA, uzavřely s americkým ministerstvem vnitřní bezpečnosti dohodu o „posíleném partnerství v oblasti ochrany hranic“. Bez těchto dohod by se mohlo bezvízové cestování do USA pozastavit.
Podle Ajanovice jsou však dohody problematické. „Není jasné, jak by americké úřady získaly přístup k národním biometrickým databázím EU. Ani jak by se takový přístup zabezpečil. I bez těchto podrobností vyvolává návrh vážné obavy ohledně ochrany základních práv,“ uvedl.
Mohlo by vás zajímat
Národní biometrické databáze
Podle rozhodnutí Rady EU by plánovaná rámcová dohoda umožňovala výměnu informací, včetně biometrických údajů pro kontrolu a ověřování cestujících. Důvodem je zjistit, jestli by jejich vstup nebo pobyt představoval riziko pro veřejnou bezpečnost nebo veřejný pořádek Ameriky.
Sdílení osobních dat pod záminkou bezpečnosti však Ajanovic považuje za problematické. Zpochybňuje také politický kontext jednání. Vztahy mezi EU a USA totiž zůstávají napjaté a podrobnosti dohody se projednávaly bez větší veřejné debaty. „EU by neměla podporovat model, v němž je ochrana údajů oslabena exportem citlivých osobních údajů do jurisdikcí s nejistými nebo nevymahatelnými zárukami,“ zdůraznil expert na ochranu osobních údajů.
Rámcová dohoda sama o sobě neposkytuje orgánům USA přímý přístup k databázím EU. Stanoví ale právní podmínky, za kterých členské státy Unie později uzavřou bilaterální dohody s Washingtonem. Tyto dohody mají definovat, které databáze a kategorie údajů mohu být zpřístupněny. Každý členský stát si podle vlastních právních předpisů ponechává pravomoc rozhodovat o tom, které systémy a údaje mají být součástí sdílení s americkými úřady.
Bezvízový styk jako páka
Spojené státy očekávají, že nová pravidla začnou platit do konce roku 2026. V současné době do programu bezvízového styku patří všechny členské státy EU s výjimkou Bulharska, Rumunska a Kypru. Dánsko a Irsko nejsou případnou rámcovou dohodou vázány. Dánsko je vyloučeno z důvodu výjimek z evropských smluv a Irsko nepatří do schengenského prostoru.
