Revoluce, která neklapla: Co mělo změnit život tisícům policistů a hasičů?

Zásadní balík změn, který měl od základu modernizovat služební poměr tisíců příslušníků bezpečnostních sborů, nakonec zůstal pouze na papíře. Návrh zákona z pera tehdejšího ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) sice schválila předchozí vláda Petra Fialy (ODS), v Poslanecké sněmovně se o něm už ale hlasovat nestihlo.

S koncem funkčního období předchozí Sněmovny tak předloha definitivně zanikla. Potvrdila to i Hana Malá z ministerstva vnitra. „Návrh zákona sice schválila vláda, ale již neprošel Poslaneckou sněmovnou a skončil s koncem jejího funkčního období,“ uvedla k otázkám Ekonomického deníku.

Průlom v délce služby: Roční intervaly až do 70 let

Jednou ze sledovaných změn návrhu, který by změnil podmínky desetitisícům příslušníků bezpečnostních složek, byla možnost prodloužení služebního poměru nad dosud striktní hranici 65 let. Nová pasáž chystaného zákona o služebním poměru měla umožnit služebnímu funkcionáři v individuálních případech tuto věkovou hranici posunout. Takový postup by byl možný pouze tehdy, pokud by další služba příslušníka byla pro plnění úkolů sboru zásadním přínosem, zejména s ohledem na jeho unikátní zkušenosti, odbornou erudici nebo jedinečné dovednosti.

Zaniklý návrh stanovoval velmi přísné limity – prodloužení by bylo možné vždy jen o jeden rok, a to i opakovaně. Definitivní strop pro setrvání v uniformě se měl stanovit na konec kalendářního roku, v němž příslušník oslaví 70. narozeniny. U ředitelů bezpečnostních sborů měl o takovém prodloužení rozhodovat příslušný člen vlády. Prodloužení se podmiňovalo trvalou zdravotní, osobnostní a fyzickou způsobilostí a souhlasem příslušníka.

Letos tak kvůli stávajícímu striktnímu výkladu zákona skončí například šéf policejního Útvaru rychlého nasazení Libor Lochman nebo ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček, kteří letos dosáhnou 65 let, jak informoval Ekonomický deník včera.

Pětiletka pro šéfy a delší zkušební doba

Novela mířila také na provětrání nejvyšších pater sborů. Zaváděla totiž pětileté funkční období pro krajské ředitele policie i hasičů a šéfy celostátních útvarů.

Naopak nováčci by se museli osvědčit v delší, roční zkušební době namísto dosavadních šesti měsíců.

Mohlo by vás zajímat

České stíhačky nad Ukrajinou? Pavel šokoval v Kyjevě příslibem bojových letadel

Změnily se i nároky na přijetí. K požadavkům přibyla „spolehlivost“, která by vyloučila osoby trestně stíhané pro úmyslný trestný čin, nebo odsouzené v rámci EU. Zároveň se ale otevírala cesta k povýšení pro širší okruh lidí – u výběrových řízení mělo stačit služební hodnocení „dobré“ namísto „velmi dobré“.

Konec automatických přesčasů

V novele zákona mělo být vypuštěno ustanovení, podle něhož služební příjem každého příslušníka automaticky zahrnoval 150 hodin služby přesčas v době krizového stavu ročně. Vládě bylo také přiznáno oprávnění zvyšovat horní hranici příplatku za službu v zahraničí nebo za sportovní reprezentaci. Tím by mohla flexibilněji reagovat na změny v cenové a příjmové hladině. Doplňovala se také právní úprava osobního příplatku, a to zejména v reakci na vývoj judikatury správních soudů.

Příjemnou novinkou měl být příspěvek na ustájení služebního psa u psovoda v době mimo službu.

Průlom měl nastat i v sociálních právech – nově se zaváděla rodičovská dovolená příslušníka, aby otcové v uniformě po narození dítěte nepřicházeli o své služební místo, jak tomu bylo doposud. Dovolená jako taková se pak měla po vzoru civilního sektoru začít počítat v hodinách.

Kompletně bylo také modernizováno ustanovení o jednorázovém odškodnění nemajetkové újmy pozůstalých po příslušníkovi, který zemřel v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání. Upravit se mělo i nově ustanovení o náhradách za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě.

Stopka výsluhám pro kriminálníky a další novinky

Zásadním bodem bylo zpřísnění výsluh. Předloha reagovala na případy, které budily nevoli veřejnosti. Nárok na výsluhu by nově nevznikl nikomu, kdo se během služby dopustil úmyslného trestného činu, bez ohledu na to, jak jeho služební poměr skončil.

Kromě toho novela precizovala procesní pravidla – řízení u sborů se mělo plně podřídit modernímu správnímu řádu a digitalizaci.

Příslušníci by také získali právo bránit se u soudu v občanskoprávním řízení i v případech, kdy by o jejich právech (např. při diskriminaci) rozhodoval služební funkcionář.

Novela také prolamovala zákaz členství příslušníků v kontrolních a řídících orgánech podnikajících právnických osob. A to ve vztahu k právnickým osobám, které podnikají pouze v rámci tzv. vedlejší hospodářské činnosti, tzn. jejich cílem není dosažení zisku (bytová družstva, společenství vlastníků jednotek, zájmové spolky).

Přehled nejvýznamnějších změn zaniklé novely

Z legislativního plánu vlády Andreje Babiše (ANO) vyplývá, že by se toto téma mohlo dostat na stoly ministrů ke konci tohoto roku.