Analýza klíčových bezpečnostních a ozbrojených sborů odhaluje systémový problém, který bychom mohli popsat jako „důstojnickou inflaci“. Systém je zatížen nepoměrně vysokým počtem generálských a plukovnických hodností, které ale neodpovídají zdravému poměru k počtu řadových příslušníků. Tato disproporce je patrná napříč ministerstvem obrany, Policií ČR i dalšími složkami. Naznačuje to, že na omezený počet podřízených připadá neúměrně vysoký počet velitelů.

Pro komplexní a úplné zhodnocení efektivity sborů bohužel chybí transparentní data o hodnostní struktuře tajných služeb – Bezpečnostní informační služby (BIS) a Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Data získaná v rámci žádostí o poskytování informací ale popisují důstojnickou strukturu celkem věrně.

Stovky plukovníků jako operační standard

Hodnosti plukovník a generál jsou napříč všemi složkami zastoupeny v nemalém měřítku. Například jen hasiči uvádějí 13 generálů.

InstitucePlukovníci (absolutní počet)Generálové (absolutní počet)Celkem velitelské šarže
Policie ČR (PČR)81318831
Ministerstvo obrany (MO)34340383
Hasičský záchranný sbor (HZS)31313326
Celní správa1123115
Vězeňská služba79786
GIBS30131
Zdroj: Ministerstva a instituce oslovené žádostmi o poskytnutí informací

Generálů máme (s řediteli Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace) 84 a plukovníků přes 1 611 (bez údajů BIS a ÚZSI).

Policie drží jako nejpočetnější sbor absolutní prvenství s 813 plukovníky a 18 generály. Ministerstvo obrany je sice s 343 plukovníky druhé, ale s 40 generály je resortem s největší generálskou elitou v zemi. I menší sbory, jako jsou hasiči, nicméně vykazují značné počty – 313 plukovníků a 13 generálů.

jmenování plukovníků
Jmenování nových plukovníků ve Slavnostní síni Národního památníku na Vítkově. Foto: Ministerstvo obrany

Zarážející nepoměr u generálů

Největší strukturální otazníky ovšem vyvolávají menší složky. Vězeňská služba (VS ČR) je nápadná svými sedmi generálskými hodnostmi, ačkoliv má pouze 79 plukovníků. Počet generálů je disproporční nejen vůči nízkému počtu plukovníků, ale i v kontextu ostatních sborů. Třeba Celní správa disponuje jen třemi generály. Klíčovým problémem je praxe, kdy generálské hodnosti ve Vězeňské službě často náleží ředitelům jednotlivých věznic.

Česká republika má v rámci střední Evropy unikátní systém, který umožňuje udělovat generálské hodnosti v takzvaných „nebojových“ složkách. Zatímco v Polsku, Maďarsku a na Slovensku bývá hodnost generála striktně vyhrazena pro nejvyšší velení armády, policie a případně zpravodajských služeb, u nás se generálská hodnost běžně uděluje i v rámci Vězeňské služby (7), Hasičského záchranného sboru (13), Celní správy (3) a Generální inspekce bezpečnostních sborů (1).

Mohlo by vás zajímat

Tato široká možnost udělování nejvyšších hodností v relativně malých a specializovaných sborech vede k celkovému vysokému počtu generálů v aktivní službě – 82 – a je jedním z klíčových faktorů „důstojnické inflace“ nesrovnatelné s žádnou z okolních zemí.

generál policie
Ředitel Krajské policie v Olomouci Tomáš Lansfeld byl jmenován generálem v roce 2023. Ilustrační snímek. Foto: Policie ČR

Jak je to v Polsku

Z veřejně dostupných informací a ze struktury Polských ozbrojených sil (Siły Zbrojne Rzeczypospolitej Polskiej) vyplývá, že v tamní armádě slouží kolem 170 000 vojáků. Polsko má generálské hodnosti soustředěny primárně v armádě a je známo snahou o jejich racionalizaci.

SborPočet generálů (aktuální odhad)Poznámka
Polská armádaPřibližně 90 – 100Včetně všech aktivních generálů ve všech složkách armády, letectva a námořnictva.
Polská policiePřibližně 20 – 30Počet generálských hodností určených pro velení na centrální úrovni a pro krajská velitelství.
Generálové v ČR (MV + MO) 58Ministerstvo obrany (40) + Policie ČR (18).
Zdroj: Ministerstva obrany a vnitra Polska a České republiky

Polská armáda má přibližně dvojnásobný počet generálů oproti Armádě ČR (40). Vzhledem k tomu, že tamní armáda je několikanásobně větší (cca 170 000 vojáků versus cca 25 000 vojáků české armády), naznačuje toto srovnání, že Polsko má generálský sbor ve vztahu k počtu vojáků daleko efektivněji („štíhleji) hodnostně organizovaný.

Kontrast s řadovými příslušníky

Pro ilustraci nepoměru je nutné srovnání s nejvíce zastoupenými hodnostmi, které tvoří skutečnou operační základnu sborů:

  • Policie ČR: Největší skupinu tvoří praporčíci (8 570) a nadpraporčíci (8 449).
  • Ministerstvo obrany: Nejsilnější skupinou jsou rotmistři (3 691) a nadrotmistři (3 146).
  • Hasičský záchranný sbor: Většina sboru je soustředěna v hodnostech nadstrážmistr (3 924) a podpraporčík (2 046).
  • Vězeňská služba: Dominují inspektoři/praporčíci (1 813) a vrchní asistenti/podpraporčíci (1 446).

V porovnání s tisíci příslušníků v těchto základních hodnostech je koncentrace stovek plukovníků a desítek generálů nepřehlédnutelná.

Data jasně naznačují, že by nebylo od věci přezkoumat hodnostní struktury a racionalizovat počet nejvyšších velitelských postů napříč celým bezpečnostním sektorem. Proč? Aby byl zajištěn zdravý poměr mezi velením a podřízenými, a tím i finanční udržitelnost a operační efektivita.