Zařízení to není velké, tedy aspoň ve srovnání se starou uhelnou teplárnou. Přesto ji spolehlivě nahradí. Veolia spustila do provozu novou plynovou teplárnu v Poznani. Poslouží jako vzor pro projekty v dalších velkých středoevropských městech. Včetně Ostravy a Olomouce.
Role průvodce skupiny pozvaných na slavnostní start provozu se ujal ředitel teplárny Veolia Energia Poznań Jakub Patalas. „Tady zemní plyn čistíme a mírně předehříváme. Poté jej smícháme se vzduchem a spálíme v plynové turbíně,“ popisuje Patalas. Jedná se o kogenerační výrobu; výstupem je tedy elektřina dodávaná na rozvodné sítě a teplo směřující k odběratelům v půlmilionové Poznani.
Rychlý a flexibilní zdroj energie
Velikost zdroje tepla je spíš zajímavost, zásadní jsou jiné parametry. Jakub Patalas zmínil výrazně vyšší flexibilitu. Zatímco plynový zdroj lze spustit za 20 minut, uhelný blok se z nuly na plný výkon dostává osm až 12 hodin. Lépe lze také měnit poměr mezi výrobou elektřiny a tepla. Plynová teplárna má též vyšší účinnost – 92 procent oproti 80 procentům u uhelného bloku. V neposlední řadě má nižší emise oxidu uhličitého a nulové emise drobných prachových částic.
Výstavba nového teplárenského zdoje zabrala více než dva roky. Srdce teplárny – tedy plynové turbíny – dodal jejich největší evropský výrobce Siemens Energy. Náklady na novou teplárnu se pohybovaly v nižších stovkách milionů eur. Návratnost přitom není dlouhá, odhadem šest až osm let. Podle Patalase zde výrazně pomáhá smlouva s polskou vládou. Veolia Energia Poznań bude po dobu 17 let pobírat finanční odměnu za to, že udržuje zdroj vhodný pro stabilizaci elektrické soustavy.
Od uhlí k více alternativám
Řečí čísel se jedná o dva shodné plynové bloky o celkovém elektrickém výkonu 114 megawattů a tepelném výkonu 214 megawattů. Ročně může vyrobit okolo 800 gigawatthodin elektřiny a 3500 terajoulů tepla. Teplárenskou soustavu v Poznani tak bude zásobovat zhruba z 50 procent. Kromě staré uhelné teplárny provozuje Veolia v polském městě ještě zdroj na biomasu. V nejbližších letech počítá s využitím geotermální energie a odpadního tepla z čistírny odpadních vod a průmyslových podniků.
Poznaňský projekt poslouží jako vzor pro další města, ve kterých Veolia působí. Ředitel pro transformaci teplárenství skupiny Veolia Pavel Mička, zmínil, že tato energetická skupina přenáší zkušenosti z jedné země do druhé. Podobný zdroj tepla jako v Poznani chce do roku 2030 postavit v Ostravě a v Olomouci. O něco dřív, v roce 2028, spustí do provozu větší zařízení v Lodži, které bude zahrnovat tři plynové bloky.
Končí s uhlím do pěti let
Veolia tak pokračuje ve své dekarbonizační strategii, která počítá s ukončením spalování uhlí v evropských teplárnách do roku 2030. Roli přechodového paliva má zaujmout zemní plyn, který lze v další fázi nahradit bioplynem a zeleným vodíkem. Vedle toho chce Veolia budovat zdroje nízkoemisního tepla. Příkladem může být geotermální energie, velká tepelná čerpadla či využití odpadního tepla z průmyslu, čistíren odpadních vod a velkých datových center.
Odklon od uhlí společnost Veolia Energie realizovala či se chystá realizovat po celé republice. Již hotové jsou v tuto chvíli projekty ve Frýdku-Místku, Přerově a Kolíně. V příštích letech bude prioritou odchod od uhlí v teplárnách v Karviné, Ostravě a Olomouci. „Na dekarbonizaci máme celkově vyčleněno více než 20 miliard korun,“ zmínil před rokem Kamil Vrbka, ředitel regionu Morava společnosti Veolia Energie.
