O ministerstva vnitra a obrany je po volbách mimořádný zájem – a mohou se stát klíčovým bojištěm mezi ANO, Motoristy a SPD. O vedení obrany usiluje bývalý ministr Lubomír Metnar (ANO), ale také SPD, které chce prosadit „odborníka z praxe“. Vnitro si nárokuje Tomio Okamura, zatímco Motoristé se hlásí k Renátě Vesecké, která by mohla zamířit na ministerstvo spravedlnosti. Hnutí ANO zároveň slibuje audit armádních zakázek a přehodnocení navyšování výdajů na obranu.
Předseda Motoristů Petr Macinka jasně prohlásil, že žádná vláda bez hlasů Motoristů nevznikne, což dává straně silnou vyjednávací pozici. Hnutí ANO zároveň přináší do diskuze o obraně nový rozměr: audit zakázek ministerstva obrany. Obrana a bezpečnost se řešila například v Otázkách Václava Moravce.
Resort obrany tvoří jeden ze středů politického vyjednávání. I když Karel Havlíček (ANO) uklidnil spojence, když potvrdil, že ukotvení v NATO a EU je jasné, zároveň zpochybnil dosavadní finanční strategii resortu.
Personálie: Metnar v „záloze“ a zájem experta SPD
Nejčastěji skloňovaným kandidátem hnutí na resort obrany je bývalý ministr Lubomír Metnar (ANO), kterého hnutí drží „v záloze“. V kuloárech se spekulovalo i o expertech jako Aleš Opata, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR, bývalém šéfovi Vojenského zpravodajství Janu Berounovi nebo vrchním ředitelem sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiřím Šedivém.
O resort obrany projevilo zájem také SPD, které by nominovalo experta. Předseda SPD Tomio Okamura zdůvodnil, že chce resort kontrolovat kvůli dřívějšímu „bezuzdnému vyzbrojování“ a preferuje „odborníka-manažera“ z praxe. Tlak na kontrolu akvizic zvyšují i Motoristé (Filip Turek), který avizoval, že chce být v obraně akční.
Mohlo by vás zajímat
Tomio Okamura řekl: „Vždycky jsme se profilovali na tématu bezpečnosti, takže nás třeba zajímá ministerstvo vnitra. Dotýká se nás samozřejmě bezuzdné vyzbrojování směrem do zahraničí, které předvádí Fialova vláda, takže bychom rádi věděli, co se děje na obraně. Našim voličům strašně vadí, že se dostatečně nestaví dálnice a že jsou přeplněné vlaky, takže i takové ministerstvo dopravy je určitě hodně praktické a důležité ministerstvo.“
Nová finanční strategie: Mírné tempo a kontrola
Karel Havlíček v České televizi formuloval nový přístup hnutí ANO k financování obrany. Uvedl, že výdaje na obranu nemusí růst tak dramaticky, jak plánovala bývalá ministryně Jana Černochová (ODS). Ta se snažila o navyšování rozpočtu až ke třem až pěti procentům HDP, jak před nedávnem naznačil americký prezident Donald Trump, zatímco podle stávajícího závazku NATO zatím stačí procenta 2.
Havlíček podotkl, že nová vláda musí „zrevidovat všechny klíčové zakázky na ministerstvu obrany, to neznamená je rušit, ale udělat audit.“ Tím navázal na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kritizoval vysoké zálohové platby na armádní kontrakty (například F-35). Podle Havlíčka tak resort v minulosti uměle navyšoval plnění požadovaných dvou procent HDP.
5 procent na obranu? Ani náhodou
Záměr Severoatlantické aliance (NATO) vynakládat pět procent HDP na obranu je podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše nepřijatelný. Prohlásil to už v létě. „Podle poslední makroekonomické predikce chybí vládě sedm miliard. Nejsou schopni ani utratit dvě procenta,“ řekl Babiš. „Všechno fixlují a mají to na zálohách. Vyplatili na zálohách 71 miliard a na F-35, které ani nepotřebujeme, zaplatili dopředu 42 miliard, včetně roku 2026 to bude 65 miliard,“ prohlásil.
Hnutí ANO chce také změnit akcent modernizace – místo těžké techniky, která dominovala v minulém období, chce klást důraz na protivzdušnou a protidronovou obranu.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) těsně před volbami zkritizoval ministerstvo obrany za vysoké výdaje na zálohové platby, které dosáhly v roce 2024 rekordních 71,3 miliard korun, ale nevedly k okamžitému nákupu techniky a posílení obranných schopností. NKÚ také upozornil na nízký podíl výdajů na výzkum a vývoj (0,2 % celkových výdajů) a omezené zapojení českých firem do zakázek na strategický vojenský materiál.
Zálohy jsou běžné, tvrdí ministerstvo
Ministerstvo obrany zareagovalo, že zálohy jsou běžnou součástí investičního procesu, splňují benefity, a srovnává jejich podíl na financování s předchozími lety, kdy byl také vysoký. „Ministerstvo obrany v současné době realizuje rozsáhlé modernizační projekty, které není možné financovat v jednom roce. Hodnocení NKÚ zcela přehlíží realitu na trhu s vojenskou technikou, kdy zálohové platby výrobci vyžadují všude na světě. Zároveň platí, že zálohové platby poskytujeme pouze v případě, že to pro nás znamená určitý benefit, ať jde o slevu z celkové ceny, dřívější dodání,“ zareturnoval resort obrany.
Pokud jde o zálohy vyplacené v roce 2024, zpráva NKÚ podle ministerstva vzbuzuje dojem, že všechny tyto zálohové platby vzešly ze závazků uzavřených právě v roce 2024. „Což rozhodně není pravda. Na celkové sumě 71 miliard korun vyplacených záloh v roce 2024 měly klíčový podíl i zálohy naplánované již v předchozích letech, a to i na projekty zasmluvněné za minulé vlády. Hodnocení NKÚ je zároveň zavádějící i v tom ohledu, že vyznívá tak, že zálohové platby a jejich podíl na celkových investicích ministerstva obrany jsou něčím novým. Tomu tak není. V roce 2024 činily nevyúčtované zálohové platby 99,8 % z výdajů na programové financování. A pro srovnání například v roce 2021 to bylo 93 % z programového financování,“ tvrdí ministerstvo.
Černochová hráčkou ve výboru?
Pokud jde o kritiku podílu investičních výdajů obrany pro české dodavatele, je podle resortu obrany evidentní, že NKÚ hodnotí pouze nějaké číselné vyjádření, ale vůbec nepřihlíží k tomu, jaké možnosti z hlediska nabídky český trh skýtá. „Například nejmodernější letouny od českých výrobců pořídit nemůžeme. Současně podotýkáme, že mezi lety 2022–2025 ministerstvo obrany podepsalo 96 % smluv ze všech s českými dodavateli,“ dodalo ministerstvo.
Kromě ministerských křesel bude zajímavé sledovat, zda hnutí ANO pustí opozici předsednická či místopředsednická místa ve sněmovním výboru pro obranu. Ve výboru by mohla zaujmout důležitý post dle parlamentních zvyklostí exministryně obrany Jana Černochová (ODS).
SPD se ozvalo
Resort vnitra je strategicky důležité pro kontrolu Policie ČR a pro prosazení anti-migrační politiky, která tvoří stěžejní bod ANO, SPD a PRO.
Kdo povede vnitro zůstává otevřené, pole kandidátů se ale pomalu zužuje. V rámci hnutí ANO hovořilo například o poslanci Robertu Králíčkovi. Původně diskutovaná Renáta Vesecká (Motoristé) by se mohla přesunout na resort spravedlnosti.
Boj o výbor pro bezpečnost
Resort vnitra si silně nárokuje SPD (Okamura), protože se na tématech bezpečnosti dlouhodobě profiluje. I zde Okamura upřednostňuje odborníka z praxe. Programově je na vnitru závislý i Jindřich Rajchl (PRO), který kandidoval v koalici vedené SPD.
Podobně jako u obrany bude proto důležité obsazení sněmovního výboru pro bezpečnost. Zda se Pavel Žáček (ODS) bude moci vrátit na post předsedy výboru pro bezpečnost, zatím není jasné. Opozice v minulém volebním období svého předsedu tohoto výboru neměla.
