V lednu se velmi pravděpodobně uskuteční volební kongres dosud vládní ODS. Na programu bude i výběr nového vedení strany. V Otázkách Václava Moravce České televize to dnes řekl ministr dopravy a místopředseda strany Martin Kupka. Ve straně probublává nespokojenost s volebním výsledkem i s fungováním v rámci koalice Spolu.
Kongres se měl původně konat až v dubnu, podle Kupky však v sobotu jednalo předsednictvo strany o lednovém termínu. Kupka poznamenal, že ODS mívala kongresy v lednu, na dubnový termín je posunula v roce 2022 kvůli pandemii koronaviru.
Proti Fialovi kandidovat nebude
Kupka řekl, že někteří členové vedení kandidovat budou, někteří ne, ale že všichni potřebují čas na to, aby vyhodnotili výsledek voleb. Dodal, že ODS odchází do opozice, což je podle něj příležitost, jak získat další hlasy pro další volby. Je předčasné spekulovat o tom, zda se bude ucházet o post předsedy strany po Petru Fialovi, řekl. Prohlásil však, že v žádném případě nebude kandidovat proti Fialovi.
ODS bude mít 27 poslanců a celá dosavadní vládní koalice Spolu, kterou tvoří ještě TOP 09 a lidovci, získala celkem 52 křesel. Kupka se domívá, že koalice Spolu nepřestane být hlasem středového a pravicového voliče.
Adamec: Spolu už volby nevyhrává
Změny ve vedení ODS očekává třeba předseda ODS v Královéhradeckém kraji a znovuzvolený poslanec Ivan Adamec. Projekt koalice Spolu, v níž se sdružily ODS, KDU-ČSL a TOP 09, podle něj již volby nevyhrává a je u konce. O personálních změnách a dalším směřování strany by měl rozhodnout kongres ODS.
K pokračování Petra Fialy v čele strany se Adamec jednoznačně nevyjádřil. „Nechám to na něm. Myslím, že to rozhodne kongres. Prohra znamená vždy změnu ve vedení strany. Projekt Spolu neuspěl. Byl to projekt Petra Fialy a party kolem něj. Budeme se muset na kongresu rozhodnout, jak povedeme dál stranu, abychom byli v příštích volbách úspěšnější,“ uvedl Adamec, který je od roku 2021 předsedou sněmovního hospodářského výboru.
Vykroužkovaný Stanjura
Velmi nejistá je třeba pozice prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury. Ten kandidoval na prvním místě kandidátky Spolu v Moravskoslezském kraji. Jenže voliči kroužkovali kandidáty na dalších pozicích. Stanjuru tak přeskočili čtyři další politici. Přesně ti čtyři, na které místo ve sněmovně zbylo. Neoblíbený ministr financí doplatil na spornou rozpočtovou politiku, růst daní, škrty i kritizovanou windfall tax uvalenou na zisky Skupiny ČEZ.
Víkendové volby do sněmovny vyhrálo hnutí ANO se svým zatím nejvyšším ziskem 34,51 procenta hlasů. Druhá byla koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s 23,36 procenta hlasů před hnutím STAN s 11,23 procenta hlasů. Piráti se Zelenými obdrželi 8,97 procenta hlasů, SPD s Trikolorou, Svobodnými a PRO 7,78 procenta a strana Motoristé sobě 6,77 procenta hlasů.
