Za vlastní rozpočtovou politiku, růst daní, škrty i spornou windfall tax uvalenou na zisky ČEZ zaplatil vysokou cenu ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS. Architekt vládních konsolidačních balíčků, který nedokázal své kroky veřejnosti srozumitelně vysvětlit, ve volbách propadl. V Moravskoslezském kraji ho voliči vykroužkovali až na páté, nepostupové místo. Stanjura, známý technokratickým stylem a nedostatkem empatie v komunikaci, tak po čtyřech letech ve vládě přichází o poslanecký mandát i vliv uvnitř ODS.
První místopředseda ODS Zbyněk Stanjura kandidoval na prvním místě kandidátky Spolu v Moravskoslezském kraji. Jenže voliči kroužkovali kandidáty na dalších pozicích. Stanjuru tak přeskočili čtyři další politici. Přesně ti čtyři, na které místo ve sněmovně zbylo. Pozoruhodné je, že starostka Kravař na Opavsku a Miss Europe 1995 Monika Brzesková z KDU-ČSL získala 26 499 preferenčních hlasů, zatímco Stanjura jen 9137.
Šetřil, škrtal, daně zvyšoval
Proč voliči vystavili Stanjurovi červenou kartu? Důvodů nalezneme celou řadu. Ministr financí zkrátka už z principu nebývá mezi lidmi, ale ani mezi vládními kolegy, populární. V případě Stanjury to platí dvojnásobně. Navždy bude spojen s konsolidačními balíčky, které zahrnovaly růst některých daní, ale také s navyšováním věku pro odchod do penze. Neklid v řadách živnostníků vyvolalo opakované zvýšení plateb zdravotního a sociálního pojištění.
Snad největší odpor vyvolávalo jméno Zbyněk Stanjura v řadách menšinových akcionářů společnosti ČEZ. Těch jsou přitom v Česku statisíce. Stanjura navrhl a prosadil kontroverzní windfall tax, tedy zdanění nadměrných zisků energetických společností. Jenže tato daň byla konstruována tak nešťastně, že postihla nejvíc právě menšinové akcionáře ČEZ. Stát totiž s pomocí windfall tax odčerpal okolo 60 procent zisku a s ostatními akcionáři se podělil jen o zbytky.
Výsledek voleb do poslanecké sněmovny v říjnu 2025
Stanjura má pověst „rozpočtového Copperfielda„, tedy mistra kouzlení s čísly. Některé výdajové i příjmové položky státního rozpočtu v posledních čtyřech letech stály takříkajíc na vodě. Ministr financí za to schytal kritiku třeba od Národní rozpočtové rady vlády. A když bylo nejhůř, Stanjura „vyčaroval“ dodatečné desítky miliard korun příjmů, aby výsledný deficit nebyl až tak ostudný.
Stíny bitcoinové kauzy
Nelze zapomenout ani na údajné zapojení ministra Stanjury do bitcoinové kauzy. Tedy na kauzu s miliardovým „darem“ bitcoinů, který nabídl podvodník Tomáš Jiříkovský státu výměnou za odblokování zbylých bitcoinů. Tuto podivnou transakci s ním dojednalo ministerstvo spravedlnosti; následný poprask vedl k rezignaci ministra Pavla Blažka (ODS). Nejasné zůstává zapojení ministerstva financí do kauzy. Stanjura tvrdí, že se o podezřelé transakci dozvěděl pozdě, ale objevily se důkazy, že jeho resort dostal varování měsíc dopředu – a nezasáhl.
Pozoruhodné je, že ministra financí nepodpořil ve volbách ani jeho domovský region. Stanjura byl v letech 2002 až 2010 primátorem Opavy a ani zde nebylo jeho působení bez problémů. Místní mu vyčítají třeba kauzu Slezanka. Tedy předražený nákup obchodního centra za 270 milionů korun, který zadlužil město a vyvolal dohady o korupci. Jiní ministři naopak ve „svém“ regionu výrazně zabodovali; příkladem může být Vít Rakušan (STAN) v Kolíně nebo Lukáš Vlček (STAN) na Pacovsku.
Mohlo by vás zajímat
Volby vyhrálo hnutí ANO
Víkendové volby do sněmovny vyhrálo hnutí ANO se svým zatím nejvyšším ziskem 34,51 procenta hlasů. Druhá byla koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s 23,36 procenta hlasů před hnutím STAN s 11,23 procenta hlasů. Piráti se Zelenými obdrželi 8,97 procenta hlasů, SPD s Trikolorou, Svobodnými a PRO 7,78 procenta a strana Motoristé sobě 6,77 procenta hlasů.
Vítěz voleb už zahájil jednání s Motoristy a SPD o podobě budoucí vlády. „Povedu jednání, dostal jsem pověření od hnutí. Uděláme vše pro to, aby vláda vznikla a aby hlavně plnila program,“ poznamenal předseda hnutí ANO Andrej Babiš. ANO, SPD a Motoristé dohromady získali 108 mandátů ve sněmovně.
