Evropská unie se chystá zrušit sankce uvalené na majetek spojený s ruským oligarchou Olegem Děripaskou. Chce tak odškodnit rakouskou Raiffeisen Bank International za škody, které musela v Rusku uhradit. S odvoláním na zdroje z EU to napsal britský list Financial Times (FT).
V nejnovějším sankčním návrhu EU je podle sedmi lidí obeznámených se záležitostí zahrnuto ustanovení o uvolnění akcií v rakouské stavební společnosti Strabag, kterou kdysi částečně vlastnil Děripaska. Akcie mají hodnoutu zhruba dvě miliardy eur, tedy v přepočtu 48,5 miliardy korun.
Majetek by připadl bance Raiffeisen, aby tak byla odškodněna za pokutu rovněž dvě miliardy eur. Tu musí zaplatit po rozhodnutí ruského soudu ve prospěch podniku spojeného s Děripaskou.
Akcie Raiffeisen vzrostly v pátek ráno o více než 6,5 % poté, co o tom informoval deník Financial Times.
Mohlo by vás zajímat
Bude to voda na mlýn ruským soudům?
Sankce byly původně uvaleny kvůli tomu, že Deripaska údajně poskytoval materiální podporu „ruskému vojenskému a průmyslovému komplexu“ při invazi na Ukrajinu.
Někteří evropští úředníci se však obávají, že tento krok legitimizuje snahy oligarchů obejít sankce EU proti Rusku a posílí ruské soudy, které se proti sankcím mstí nařizováním konfiskace západních aktiv.
Očekává se, že zástupci několika členských států EU budou na dnešní schůzce proti tomuto kroku, který původně navrhlo Rakousko.
Raiffeisen má ze západních bank v současnosti největší přítomnost v Rusku. Dostala se ale pod značný tlak regulátorů a zahraničních vlád, aby zemi opustila, jako to udělalo mnoho jiných západních podniků. Banka se snaží aktivity v Rusku ukončit, ale tamní regulátoři nejsou ochotni ji nechat odejít, protože je to jeden z mála zbývajících přístupových bodů Ruska k mezibankovnímu platebnímu systému SWIFT, upozorňují zdroje.
Americké ministerstvo financí například loni v květnu varovalo, že by bance kvůli pokračujícím aktivitám v Rusku mohlo omezit přístup k finančnímu systému Spojených států.
Obavy z obcházení sankcí
Rakouská banka se už dříve pokusila s Děripaskou najít cestu, jak uvolnit jeho zmrazený podíl ve stavební skupině Strabag. Strany domluvily složitou směnu aktiv, která ale nakonec ztroskotala kvůli obavám, že by mohla obcházet sankce.
Děripaska pak své podíly převedl na oligarchu Dmitrije Beloglazova, který se později také ocitl na sankčním seznamu. Spor nakonec skončil u ruského soudu, který bance Raiffeisen nařídil vyplatit odškodnění dvě miliardy eur a zároveň jí přiřkl vlastnictví Děripaskových podílů ve Strabagu. Banka ale upozorňuje, že tento verdikt nemá v Rakousku závazný účinek. Převod akcií proto není vymahatelný. Převodu navíc brání i skutečnost, že akcie blokují sankce.
Návrh, o kterém se v Bruselu nyní jedná, by Raiffeisen umožnil zmrazené akcie převzít. To by fakticky znamenalo uznání rozhodnutí ruského soudu, což podle některých evropských činitelů představuje nebezpečný precedens. Mohlo by to povzbudit i další subjekty, aby přes ruské soudy hledaly cesty, jak zpět získat svá zmrazená aktiva. Kritici varují, že by tím EU nepřímo legitimizovala ruské konfiskace majetku. A de facto odměnila banku za to, že se rozhodla v Rusku nadále působit.
Zastánci tohoto opatření tvrdí, že by zabránilo sankcionované entitě získat své peníze dvakrát – jednou prostřednictvím soudem nařízeného odškodnění a podruhé při uvolnění aktiv po zrušení sankcí.
