Evropská unie sází na elektromobilitu a ukládání energie do velkých bateriových úložišť. Jenže místo podpory vlastního průmyslu tím zvyšuje hlavně obchodní deficit s Čínou. Je ještě možnost dohnat a předehnat čínského soupeře ve vývoji a výrobě lithiových či jiných baterií? Nebo EU vyráží jako rytíř Don Quijote do předem prohraného boje?
Ekonomický deník oslovil tři experty, kteří se touto problematikou zabývají. Shodli se, že porazil Čínu ve kvantitě i kvalitě výroby baterií bude nadlidský úkol. „To je náročná chemická výroba s velkými požadavky na energie a vodu. Čína má navíc více než pětiletý náskok a kontroluje celý dodavatelský řetězec. EU má šanci úspěšně konkurovat primárně v technologiích příští generace a specializovaných aplikacích,“ uvedl Petr Knap, expert na automobilový průmysl v EY Česká republika.
Kde vzít desítky miliard
Expert KPMG na energetiku Zdeněk Obruč upozorňuje, že Čína investovala do oblasti baterií a elektromobility v posledních 15 letech více než 200 miliard eur. To jí umožnilo získat obrovský technologický náskok. „Evropa čelí vyšším výrobním nákladům ve srovnání s Čínou a nedostatku zkušeností,“ dodává Zdeněk Obruč.
Jan Fousek, výkonný ředitel asociace Aku-bat CZ, připomněl, že jen největší čínský výrobce baterií CATL zaměstnává 18 tisíc lidí v oblasti výzkumu a vývoje. Jeho rozpočet na tuto oblast dosahuje dvou miliard dolarů (40 miliard korun) za rok. „Vyvíjejí a postupně přivádějí na trh první funkční a produkčně pokročilé baterie s tuhým elektrolytem a také sodíkové baterie,“ upozornil Jan Fousek.
Petr Knap dodává, že k dosažení technologické nezávislosti na Číně by Evropská unie musela investovat desítky miliard eur. „Plány EU jsou tak spíš o snížení závislosti než úplné nezávislosti. Realistický cíl je pokrýt 30 až 40 procent evropské produkce do roku 2035 kapacitami v EU,“ odhadl Knap.
Mohlo by vás zajímat
Sázka na dražší technologii
Problematice se věnovala také americká analytická firma S&P Global. Ta svou studii „Why Europe is losing the gigafactory race to China“ zveřejnila v srpnu. Vedle vyšších nákladů upozorňuje na fakt, že Evropa se stále zaměřuje na dražší lithium-iontové baterie. Čína naopak obrací pozornost k bateriím typu lithium-železo-fosfát (LFP) nebo lithium-mangan-železo-fosfát (LMFP). Ty jsou levnější, protože nevyžadují drahý a nedostatkový kobalt.
S&P Global připomíná, že Evropská unie podpořila v červenci šest nadějných projektů v oblasti výroby baterií pro elektromobily. Podporu získaly podniky ACC, Verkor, Cellforce, Leclanché, Novo Energy a také korejský LG Energy Solution (pro závod v Polsku). Jenže celková podpora činí 852 milionů eur. Oproti dotacím, které svým výrobcům a inovátorům vyplácí Čína, je to pouhá kapka v moři.
K vyšší podpoře v minulých dnech vyzvali Evropskou komisi také šéfové společností ACC, Verkor a PowerCo. „Bez pragmatických podpůrných programů na úrovni EU Evropa riskuje, že se ve prospěch dovozu vzdá trhu o velikosti 250 miliard eur ročně. To by mělo značné důsledky pro její automobilový průmysl, inovační základnu a strategickou autonomii,“ uvedli šéfové firem v otevřeném dopise Komisi.
Stačí zmínit Northvolt a HE3DA
Jenže pokusy „vypěstovat“ v Evropě domácí šampiony v oblasti výroby baterií skončily často tragicky. Stačí připomenout švédský Northvolt, který s velkou slávou spustil výrobu na konci roku 2021. Jenže kvalita jeho baterií byla natolik špatná, že je nikdo nechtěl odebírat. Northvolt na počátku tohoto roku zbankrotoval a výrobu po něm má převzít americký startup Lyten.
Abychom nechodili tak daleko, podobné zklamání se odehrálo i na domácí scéně. Jedná se o případ baterií HE3DA, jejichž velkosériová výroba se ani pět let po dokončení závodu v Horní Suché na Karvinsku nerozjela. Na velký průlom to nevypadá ani v případě slovenské firmy InoBat.
Přesto se baterie v Evropě vyrábějí, dokonce v rostoucích objemech. Platí to však pro závody, které na evropském kontinentu postavily asijské společnosti. Příkladem může být již zmíněný CATL se závody v Německu a Maďarsku. A také továrny korejských společností LG Energy Solution, Samsung a SK Innovation. Doplňuje je americká Tesla s výrobním závodem poblíž Berlína.
