Polsko už nechce otálet s nákupem ponorek. Podle kapitána Łukasze Szmigiela, velitele ponorkové eskadry, ztratila země zbytečně mnoho času diskusemi, zda jsou takové jednotky vůbec potřeba. Vzhledem k současné geopolitické situaci a rostoucí ruské aktivitě v Baltském moři považují polští vojenští experti existenci ponorkové flotily za nepostradatelnou.
Polsko má v současné době ve službě pouze jednu jedinou funkční ponorku, a to ORP Orzeł. Jedná se o ponorku třídy Kilo (Projekt 877E), vyrobenou ještě v Sovětském svazu a spuštěnou na vodu v roce 1986. Je tedy téměř 40 let stará.
Může se ponořit do hloubky až 300 m, má neomezenou námořní zdatnost (schopnost provozu za všech povětrnostních podmínek) a dosah více než šest tisíc námořních mil. Má šest torpédometů. A dokáže také pokládat mořské miny.
Polské námořnictvo dřív provozovalo několik ponorek, ovšem ještě starších, třídy Kobben, které získalo z Norska. Všechny však už v letech 2017 až 2021 vyřadilo ze služby. Tento kritický stav podtrhuje naléhavost polského rozhodnutí pořídit nové podvodní válečné stroje.
Mohlo by vás zajímat
Operačně-taktické dilema pro nepřítele
Hlavním účelem ponorek je být vždy o krok napřed před protivníkem. Jak vysvětluje kapitán Szmigiel, ponorka dokáže zmizet pod hladinou a vytvořit takzvané „operačně-taktické dilema“. Nepřítel neví, kde se ponorka nachází, což ho nutí nasadit značné síly k jejímu hledání – desítky hladinových plavidel a vrtulníků.
Tím ale jejich role nekončí. Ponorka dokáže nepostřehnutelně zaútočit, potopit klíčové lodě nebo přerušit zásobovací řetězce. Navíc jsou ponorky ideální pro získávání zpravodajských dat, což je klíčové v době hybridních hrozeb a stínových flotil, které operují v polostínu pod prahem konvenční války. Podle kapitána jsou navíc na počasí méně závislé než hladinová plavidla.
Ideální místo pro „jehlu v kupce sena“
Přestože je Baltské moře poměrně mělké, jeho proměnlivé hydrologické podmínky vytvářejí pro ponorky ideální prostředí. Vrstvy vody různé teploty a slanosti způsobují, že se zvuk šíří nepravidelně, což ztěžuje sledování plavidel. Na dně je navíc spousta vraků a na hladině velký lodní provoz, který generuje hluk. Mezi námořníky dokonce koluje rčení, že sledovat ponorku v Baltském moři je jako hledat jehlu v kupce sena.
Mohlo by vás zajímat: Tipy na aktivní víkend v přírodě: turistika, cyklistika a relax
Technologická revoluce a přelomová výzbroj
Nové ponorky, které chce Polsko pořídit, přinesou skutečný technologický skok. Budou vybaveny moderními sonarovými systémy a optoelektronickými hlavami, které nahradí periskopy. Revoluční změnou má být především vybavení střelami s plochou dráhou letu, které dokážou zpod hladiny zasáhnout pozemní cíle ze značné vzdálenosti.
Klíčovým prvkem je také na vzduchu nezávislý pohon (AIP), který umožní ponorkám pracovat až dva týdny pod vodou, aniž by se musely vynořit na hladinu. Nové jednotky by se navíc měly stát nedílnou součástí komplexního obranného systému, ve kterém si budou v reálném čase vyměňovat informace s letadly i hladinovými plavidly.
Překlenovací řešení a injekce znalostí
Nákup ponorek bude pro polské námořnictvo skutečnou revolucí. Společně s novými loděmi pořídí také simulátor pro výcvik posádek, který dosud Polsko nikdy nemělo. Vedení námořnictva však počítá s tím, že opotřebovaný ORP Orzeł, i přes své problémy, zůstane v provozu jako cenná výcviková loď až do roku 2031.
Kromě posílení obrany vidí kapitán Szmigiel v nákupu ponorek také ekonomický přínos. Bude to obrovská injekce znalostí a transfer technologií, které mohou v dlouhodobém horizontu stimulovat polské hospodářství.
