Ruské jaderné síly zahajují třídenní cvičení. Trénují přípravu a nasazení jaderných zbraní pod hrozbou agrese. Podle tiskových agentur to oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. Při cvičení se počítá s odpálením raket a střel s plochou dráhou letu z ruského území.

Akce, které potrvá do 21. května, se zúčastní raketová vojska strategického určení, Severní a Tichooceánská flotila vojenského námořnictva i strategické bombardéry. Celkem se do něj má zapojit zhruba 64 tisíc vojáků, 7800 kusů techniky – včetně 200 raketových zařízení – 140 letadel, 73 lodí a 13 ponorek.

Zapojí se i jaderné síly v Bělorusku

Při cvičení se podle komuniké má trénovat i společné použití jaderných zbraní rozmístěných ve spojeneckém Bělorusku. Země to oznámila o den dříve. Běloruské jednotky mají spolu s ruskými vojáky nacvičovat dodávku jaderných hlavic a přípravu k jejich použití.

Minsk je nejbližším spojencem Ruska. Šéf Kremlu Vladimir Putin nechal rok po vpádu na Ukrajinu rozmístit v Bělorusku ruské taktické jaderné zbraně, Moskva si nad nimi ale zachovala úplnou kontrolu. Ukrajina cvičení odsoudila a rozmístění jaderného arzenálu na území svého severního souseda označila za bezprecedentní hrozbu pro globální bezpečnost.

Dohoda USA-Rusko vypršela

Devět států, které jaderné zbraně aktuálně vlastní, své arzenály v současné době modernizují nebo rozšiřují. Jde o Rusko, Spojené státy, Čínu, Francii, Velkou Británii, Pákistán, Indii, Izrael a Severní Koreu. Platnost odzbrojovací smlouvy New START mezi USA a Ruskem o omezení počtu strategických jaderných zbraní vypršela letos v únoru.

Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN) si v dubnovém dokumentu všímá prudkého nárůstu tržní kapitalizace mnoha velkých zbrojních firem. Zaznamenává také rostoucí tlak ze strany vlád, zejména v Evropě. Naléhají na investory, aby zrušili etická omezení ohledně investic do zbrojních společností.

Vlády v Evropě mění postoj tváří v tvář ruské hrozbě a rostoucím obavám z Ruska. Argumentují, že se už nemůžou spolehnout na ochranu Washingtonu. Investice do evropského znovuvyzbrojování by tak podle nich neměly svazovat etické úvahy. Některé země, jako třeba Británie, dokonce tvrdí, že je to morální imperativ.