Téma zavedení digitálního eura se opět dostalo na půdu Evropského parlamentu. Zatímco centrální bankéři z Evropské centrální banky (ECB) jej považují za záležitost odolnosti eurozóny, část zákonodárců vyjadřuje pochybnosti ohledně vysokých nákladů na zavedení digitální měny.
Člen představenstva Evropské centrální banky (ECB) Piero Cipollone vystoupil před hospodářským výborem Evropského parlamentu, aby opětovně hájil a vysvětloval nutnost zavedení digitálního eura. Centrální bankéři to považují za otázku „odolnosti a inkluze“. Tentokrát se Cipollone zaměřil na to, jak by digitální měna mohla chránit Evropany během krizí.
Digitální záloha
Cipollone argumentoval tím, že hotovost sama o sobě již nemůže zaručit kontinuitu plateb. Ve světě kybernetických hrozeb, geopolitického napětí a křehké infrastruktury jsou nezbytná doplňková řešení.
„V současné době jsou hotovostní peníze naší jedinou skutečnou zálohou. Chceme zajistit, aby zůstaly dostupné a přijímané v celé eurozóně,“ uvedl. „Společnost se stále více odklání od hotovosti. V nouzových situacích může být přístup k hotovosti obtížný, zejména pokud dojde k narušení distribučních sítí hotovosti. Proto měnu musíme doplnit o digitální verzi,“ upřesnil.
Častější incidenty
Bankéř připomenul nedávné incidenty, aby ilustroval zranitelnost evropského finančního systému. Patřila mezi ně sabotáž podmořských kabelů v Baltském moři, rozsáhlé výpadky elektřiny ve Španělsku a Portugalsku, které znemožnily občanům platit bezhotovostně.
„Digitální euro zajistí, že všichni Evropané budou moci kdykoli platit všeobecně přijímaným digitálním prostředkem, a to i v případě závažných incidentů,“ uvedl.
Jak zajistit dostupnost pro všechny
Kromě odolnosti Cipollone zdůraznil potřebu zajistit dostupnost digitálního eura. Po desetiletí hotovost zajišťovala, že se všichni občané, bez ohledu na příjem nebo digitální dovednosti, mohli účastnit ekonomického života. Varoval proto, že s přechodem plateb na digitální platformy nesmí EU nikoho opomenout.
Více než 30 milionů Evropanů je slepých nebo částečně nevidomých a dalších 34 milionů je neslyšících nebo nedoslýchavých. ECB proto vyvíjí aplikaci pro digitální euro, která splňuje požadavky evropského zákona o přístupnosti. Cipollone také navrhl, aby knihovny, pošty a místní úřady sloužily jako komunitní podpůrná centra a nabízely bezplatnou pomoc osobám ohroženým digitálním vyloučením.
Mohlo by vás zajímat
Otázka nákladů
Část evropských zákonodárců znepokojuje především otázka nákladů na zavedení digitálního eura. Fernando Navarrete Rojas (EPP/Španělsko) se obává, že bude projekt extrémně nákladný.
Varoval, že navrhovaný model kompenzací může způsobit, že někteří poskytovatelé platebních služeb nebudou schopni pokrýt své výdaje. „Máme kompenzační model, který nezaručuje, že všechny části systému budou schopny pokrýt své náklady,“ uvedl. „Jak odolný může být systém, ve kterém někteří účastníci přicházejí o peníze? Riskujeme, že to může dopadnout velmi špatně,“ prohlásil.
Cipollone ujistil europoslance, že ECB pokryje náklady na infrastrukturu. „Používání digitálního eura bude pro ECB dostatečné k úhradě nákladů na infrastrukturu a návratnosti počáteční investice,“ zdůraznil.
Už příští rok?
Evropská komise navrhla nařízení o digitálním euru v červnu 2023 a odstartovala tím celý legislativní proces. Od té doby návrh posuzuje Výbor Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti (ECON). ECB chce zavést měnu v příštím roce. To ale závisí na tom, zda se Evropský parlament a členské státy dohodnou na legislativním rámci pro virtuální euro.
