Když Britové dali zelenou odchodu z Evropské unie, jen málokdo si dokázal představit důsledky, které brexit bude mít pro tamní jaderný průmysl.
Na severozápadním pobřeží Anglie se nachází nejnebezpečnější budova Evropy. Stojí v areálu jaderné elektrárny Sellafield a v jejích útrobách se skrývá takové množství plutonia, které by stačilo k výrobě 20 tisíc atomových bomb. Jde o největší sklad plutonia na světě, které se využívá k civilním účelům.
Jedna z nejtoxičtějších látek, jakou si dovedeme představit, se zde hromadila desítky let. Jako vyhořelé palivo jaderných elektráren nejen z Velké Británie, ale také Německa, Francie, Švédska a dalších zemí. Když britští voliči rozhodovali o tom, zda setrvat nebo odejít z Evropské unie, jen málo z nich přemýšlelo o tom, co bude jejich volba pro tento radioaktivní materiál znamenat.
Brexit z Euratomu
List Financial Times upozorňuje, že s blížícím se termínem aktivace článku 55 vyplouvá na povrch, že oblast jaderné energetiky bude jedním z nejsložitějších bodů jednání mezi zástupci Británie a Bruselu. Jeden z vyjednavačů to prý dokonce označil jako „noční můru“.
Sklad plutonia v Sellafieldu podléhá dohledu inspektorů Euratomu, sdružení, které stálo u zrodu evropské integrace a je nedílnou součástí současné Evropské unie. Euratom je v Sellafieldu přítomen neustále, má tam své kamery a testovací laboratoř, pomocí kterých nepřetržitě monitoruje největší jaderné zařízení v Evropě.
Brexit ale zvyšuje riziko, že tento několik desetiletí trvající stav se změní. Jakmile Velká Británie odejde z Evropské unie, nevyhnutelně to znamená také její konec v Euratomu. V sázce tak není jen dohled v Sellafieldu, ale také ostatní jaderná zařízení na Britských ostrovech, včetně vědeckého výzkumu (i medicínského) a celková energetická bezpečnost Spojeného království.
Veškerý obchod s jaderným materiálem, včetně jeho přepravy mezi členskými zeměmi EU, od jaderného paliva, přes reaktory až k izotopům využívaným k léčbě rakoviny, to vše řídí Euratom. Velká Británie teď bude muset vyřešit nastavení nového regulatorního rámce tak, aby byla schopna udržet zavedené bezpečnostní standardy. Její členství v Euratomu bude muset být nahrazeno desítkami mezinárodních smluv, jinak Británii reálně hrozí, že nebude mít k jaderným technologiím dostatečný přístup.
Jak odvrátit kolaps
Rupert Cowen, který se specializuje na právo a legislativu jaderného průmyslu tvrdí, že Británie je jako náměsíčný, který se blíží ke katastrofě. „Pokud nové podmínky nevyjednáme správně, jaderný byznys skončí,“ řekl listu Financial Times. „Jestliže po brexitu nebudeme ukotveni v mezinárodních standardech, s jaderným materiálem nebudeme moci obchodovat,“ dodal.
Totální kolaps, který by znamenal uzavření britských jaderných elektráren nebo nemožnost používat radioterapii při léčbě pacientů s rakovinou, je sice nepravděpodobný, ale dosažení dohody rozhodně prý nebude snadné.
Britští ministři budou muset vyjednat nový vztah s Euratomem, který ale žádný vzor pro spolupráci s outsidery nemá. Vláda Spojeného království bude mít za úkol nastavit nový bezpečnostní systém a poté najít dostatečné množství kvalifikovaných lidí, kteří se budou umět v této oblasti pohybovat. A těch je v jaderném průmyslu obecně nedostatek.
To ale není vše. Velká Británie bude dále muset vyjednat téměř dvacítku dalších dohod se zeměmi, které nejsou členy Evropské unie, respektive Euratomu. Ostrovní vládu tak čekají složitá jednání například se Spojenými státy nebo Japonskem. „Čeká nás hromada jaderných dohod, které musíme uzavřít, než budeme moci nakládat nejen s jaderným materiálem, ale také této oblasti se týkajícím duševním vlastnictvím, službami, zkrátka vším, co se týká jaderného sektoru,“ řekla britským poslancům Dame Sue Ionová, expertka na jadernou energetiku, která současně předsedá Výboru pro jaderný výzkum a inovace (NIRAB – Nuclear Innovation and Research Advisory Board).
Bez dohody ani ránu
Všechno by se mělo stihnout do roku 2019, kdy s největší pravděpodobností členství Velké Británie v Evropské unii skončí. Přesto se spekuluje o jakémsi bezpečnostním ventilu – Velká Británie by mohla po přechodné období zůstat členem Euratomu, dokud se nedokončí potřebná jednání.
Přitom nejde o nezanedbatelný energetický sektor. Velká Británie vyrábí kolem 20 procent elektřiny v osmi jaderných elektrárnách. Do budoucna plánuje další rozvoj jaderné energetiky, a to vše v době, kdy se země jako Německo jaderných elektráren zbavuje. Atomová elektrárna v Hinkley Point, které dala vláda Theresy Mayové zelenou vloni v září, má být v provozu v roce 2025. Dalších pět elektráren se nachází v různých přípravných fázích, což je v souladu s cílem Britů snižovat emise CO2 a nahrazení „špinavých“ uhelných elektráren.
Všechny uvedené projekty ale zahrnují technologie zahraničních firem – například francouzské EDF nebo japonského Hitachi. „Ti, kteří budou nové jaderné elektrárny stavět, chtějí mít jistotu, že jim to skutečně bude umožněno. Jestliže se ocitneme vně Euratomu a nebudeme mít potřebné mezinárodní smlouvy, nic z výše uvedeného se nebude moci uskutečnit,“ varuje Rupert Cowen.
Nové smlouvy budou nutné i pro elektrárny, které jsou již v provozu. Ty se totiž často spoléhají na dodávky komponentů a jaderného paliva ze zahraničí. Hrozí tedy, že bez potřebných smluv nebude moci Velká Británie další palivo do svých jaderných reaktorů dovážet.
Překážka Trump
Pro nahrazení členství v Euratomu bude pro Británii kritické jednání s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, která provádí globální dohled na bezpečnost užívání jaderného materiálu. Euratom v Agentuře zastupuje své členské země. Velká Británie proto bude muset členství v Agentuře prakticky obnovit, respektive vyjednat znovu.
Británie určité zkušenosti v tomto ohledu má. Nejsou však příliš optimistické. V devadesátých letech minulého století totiž jednala o aktualizaci dohody o spolupráci mezi Euratomem a Spojenými státy. Rokování tehdy trvala čtyři roky a procházka růžovou zahradou to skutečně nebyla. Dá se předpokládat, že něco podobného dnes Británie nebude chtít riskovat. Stárnoucí jaderné elektrárny na Ostrovech na dodávky jaderného materiálu z USA spoléhají. Dohodu bude muset schválit nejen Donald Trump, ale i americký Kongres. To samo o sobě věští možné průtahy.
Na druhé straně ale existují jistá pozitiva. Dame Sue Ionová sice připouští, že Euratom může na britskou vládu činit nátlak, zejména díky některým členským zemím EU, které jsou naladěny proti jaderné energii, ale současně vidí příležitosti. Spojené království bude mít podle ní v budoucnu větší svobodu ve spolupráci se zeměmi jako jsou například Čína nebo Jižní Korea.
„Jak to dopadne? Těžko říct, ale nějak to dopadnout musí,“ řekl listu Financial Times jeden z expertů na jádro, který úzce spolupracuje s britskou vládou. „Musíme najít cestu, jak se k novým dohodám dopracovat. Možnost selhání je pro nás nemyslitelná,“ dodal.
-usi-
