Situace kolem polského zákona o větrných elektrárnách připomíná scénu z klasických westernů: proti sobě stojí tři pistolníci, každý míří na každého z revolverů, informuje polský portál Energetyka24.
Westernová přestřelka v energetice
Ve westernu Hodný, zlý a ošklivý režiséra Sergia Leoneho se odehrává scéna, ve které se titulní postavy objeví na hřbitově, aby bojovaly o poklad ukrytý v jednom z hrobů. „Všichni tři jsou pistolníci – a tak se zastavili, podívali se jeden na druhého, připraveni kdykoli zmáčknout spoušť. Přesně tak nyní vypadá vztah mezi vládou – prezidentem – provozovateli větrných parků v souvislosti s novelou tzv. zákona o větrných turbínách,“ píše specializovaný portál Energetyka24.
Vládní taktiky a tlaky
Když si polská vláda uvědomila, že nebude mít „svého“ prezidenta, rozhodla se přidat k zákonu o větrných turbínách zmrazení cen energií (poměrně cynicky) a participační fond (tj. myšlenku průmyslu, spravedlivé řešení pro sousedy větrných turbín).
Průmysl a provozovatelé vyzvali politiky k tomu, aby se zaměřili na věcnou komunikaci a ukázali, že větrné turbíny na pevnině jsou nejen levné (protože jsou), ale především nezbytné v perspektivě po roce 2030.
„Protože musíte vědět, že stavba větrné turbíny o výkonu 3 MW trvá 5–7 let. Takže vláda nyní bojuje s časem, který hraje proti ní. Bohužel mnoho politiků vládního týmu se zaměřilo na komunikaci pouze v oblasti cen energií, což je prostě chyba. Nicméně: cílem vlády je vyvinout maximální tlak na prezidenta, aby větrné turbíny byly potřebné okamžitě a bezpodmínečně. Ano, a vláda také potřebuje větrné mlýny, aby dokázala, že může něco přinést v energetickém sektoru,“ napsal autor textu Jakub Wiech.
Prezident Nawrocki a jeho pozice
Nově zvolený prezident Karol Nawrocki ví, že již dokončil svou kampaň a může se začít věnovat politice.
Proto na jedné straně sděluje své výhrady docela pevně, a na druhé straně naznačuje, že neučiňuje žádné rozhodnutí.
Mohlo by vás zajímat
Prezident totiž přemýšlí v perspektivě budování své politické linie, tedy především realizace slibů daných v kampani (včetně snížení cen energií). „A v tom mu musí pomáhat vláda, nebo lépe řečeno: parlamentní koalice. Takže prezident nyní může učinit vládě nabídku: větrné turbíny jsou v pořádku, ale výměnou za můj zákon o cenách energií. Na druhou stranu má pan prezident v hlavě i to, že spuštění větrných elektráren znamená reálnější perspektivu snižování těžby uhlí v prvních letech po roce 2030, ale také gigantické transfery do obcí, které se mohou ukázat jako hodnotnější,“ míní Wiech.
Nejistota a dopady na průmysl
V nejhorší situaci je jak provozovatel, tak větrný energetický průmysl, protože pro tyto dva subjekty je nejistota ohledně dalšího osudu turbín skutečnou katastrofou.
„Začněme od konce: průmysl neví, jaká bude budoucnost odvětví, což například zpochybňuje cesty rozvoje průmyslových kapacit. Na druhou stranu provozovatel neví, jakou kapacitu bude mít k dispozici v perspektivě více než 5 let,“ uzavírá Energetyka24.
