Evropská unie může z leteckého sektoru získat až desetkrát více příjmů, pokud budou plně uplatňovány emisní předpisy a odstraněny klíčové výjimky. Uvádí to studie neziskové organizace Carbon Market Watch.
Mezikontinentální lety mezi Evropou a zbytkem světa jsou v současné době z velké části osvobozeny od systému obchodování s emisemi EU (ETS), a to navzdory dopadům na klima. Lety v rámci Evropy by teoreticky měly plně spadat do systému ETS. Polovina emisí je rovněž osvobozena od emisních povolenek až do konce roku 2026.
Klíčem je zrušení výjimek
I proto nejnovější studie nezávislé organizace Carbon Market Watch (CMW) vyzývá k přijetí zásadních změn. Argumentuje tím, že to přispěje k spravedlivé soutěži s jinými druhy dopravy. Navíc by to pro EU znamenalo značné navýšení finančních příjmů.
V současné době se poplatky za emise vztahují pouze na vnitroevropské lety. Týká se to letadel, která odlétají nebo přistávají na letištích v Evropském hospodářském prostoru (EU plus Island, Lichtenštejnsko a Norsko).
A co soukromé tryskáče?
Rozšíření na všechny lety, včetně mezikontinentálních, by přinejmenším zdvojnásobilo generované příjmy. To ale není vše. Většina emisí pocházejících ze soukromých letadel má také výjimku.
Navíc existují emise z letecké dopravy, které neobsahují CO2. Jedná se o kondenzační stopy nebo oxid dusný, které mohou mít třikrát vyšší vliv na oteplování klimatu než oxidy uhlíku.
Odborníci citovaní ve studii CMW vypočítali, že rozšířením povolenek na všechny nezahrnuté dopady letecké dopravy na klima by se příjmy EU z leteckého sektoru mohly mezi lety 2025 a 2040 zvýšit desetinásobně. V reálných penězích by to do roku 2040 přineslo více než 1 bilion eur (24,6 bilionu korun).
Mohlo by vás zajímat
Cesta k dekarbonizaci
„Je skandální, že se letecký průmysl tak dlouho vyhýbal placení za své dopady na klima,“ řekl Bastien Bonnet-Cantalloube z CMW. „Nadcházející revize systému EU ETS může nasměrovat leteckou dopravu na cestu dekarbonizace. Začne generovat vyšší příjmy pro financování klimatických politik EU,“ dodal.
Studie naznačila, že získané příjmy lze vrátit do leteckého sektoru tím, že se podpoří snahy průmyslu o zavedení čistších paliv. Výnosy se mohou použít i na modernizaci železniční infrastruktury EU. Tím se zajistí dostupnější a čistší forma dopravy, která může nahradit krátké lety.
Letecká doprava se jako celek podílí přibližně na 2,5 % celosvětových emisí oxidů uhlíku. Její podíl na globálním oteplování je pravděpodobně o něco vyšší, kolem 4 %.
