Pokud jde o zakládání nových startupů, nemá se Evropa za co stydět. Problém přijde později. Zpravidla nastává jeden ze dvou scénářů: Buď se jim nedaří vyrůst, anebo se stěhují. Nejčastěji do USA. Nová evropská strategie pro startupy navrhuje vytvoření takzvaného 28. regulačního režimu. Podle zástupců podnikatelů obsahuje přesně to, co byznys potřebuje.
Na problém se startupy poukázal italský ekonom Mario Draghi ve své loňské zprávě o konkurenceschopnosti Evropy. Právě jím popsaná situace přivedla Evropskou komisi k vytvoření takzvané Start-up and Scale-up Strategy, neboli Strategie pro start-upy a jejich růst. Unijní exekutiva ji představila minulý týden.
„Firmy, které vzniknou v Evropě, musí růst v Evropě,“ zdůraznil Stéphane Séjourné, výkonný místopředseda Komise pro prosperitu a průmyslovou strategii, který tak přímo reagoval na Draghiho tvrzení.
Jednotný režim místo národních pravidel
Strategie obsahuje 26 bodů, přičemž řadu z nich navrhl právě Draghi ve své zprávě. Jednou z nich je plán na vytvoření takzvaného 28. režimu pro jednodušší, digitálně orientované zakládání podniků.
Podle strategie Komise „navrhne evropský 28. režim, který poskytne jednotný soubor pravidel pro firmy. Bude zahrnovat unijní právní rámec pro podniky, založený na digitálních řešeních jako výchozím nastavení, a pomůže firmám překonat překážky při zakládání, rozšiřování a provozování firem v rámci jednotného trhu.“
Mohlo by vás zajímat
„Evropské technologické startupy čelí problémům při rozšiřování. Evropa teď zakládá podobný počet startupů jako USA. Ale evropské firmy často nezvládnou úspěšně projít fází růstu.“ – Mario Draghi ve své zprávě o konkurenceschopnosti
V praxi by to znamenalo, že si firma bude moci zvolit, zda chce fungovat pod jednotným evropským režimem namísto toho, aby se musela řídit odlišnými národními předpisy.
Návrh Evropské podnikatelské peněženky
Celý systém má být navíc „digital first“, neboli primárně založený na digitální komunikaci. To má znamenat zjednodušené administrativní procesy pro startupy, které působí ve více zemích. V tom má pomoci další klíčový prvek strategie – takzvaná Evropská podnikatelská peněženka. Má být „základním nástrojem pro jednoduché a digitální podnikání v EU – zavede digitální identitu pro všechny ekonomické subjekty a vytvoří rámec pro sdílení ověřených údajů a údajů o kvalifikaci. Což umožní bezproblémovou digitální interakci mezi podniky a veřejnou správou napříč Unií“.
Objevují se i klasická témata, která jakoby byla zmíněná v každé větší unijní iniciativě: financování a přitahování talentů. Konkrétně Komise plánuje spustit Scaleup Europe Fund zaměřený právě na růst nových firem či vytvořit dobrovolnou Evropskou investiční inovační dohodu, která by podpořila zapojení velkých institucionálních investorů.
Zmíněna je také větší propagace evropské směrnice o modré kartě, která usnadňuje příchod kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí.
Přesně to, co jsme chtěli
Jednotlivá opatření nejsou nijak překvapivá. Byznys však strategii chválí. Podle generální ředitelky organizace Digital Europe Cecilie Bonefeld-Dahl je známkou toho, že „Evropa konečně bere rozšiřování technologických firem vážně a uznává význam přitahování a podpory špičkových talentů po celém kontinentu“.
„Nový Scaleup Europe Fund a navrhovaný 28. režim pro jednodušší, digitálně orientované zakládání podniků jsou přesně to, o co naše startupy žádaly,“ říká. Podle ní teď záleží hlavně na vytvoření reálné tržní poptávky. Protože „bez rozsáhlého veřejného zadávání a cílených investic se ani ty nejlépe financované startupy v Evropě nerozšíří“.