Německá ekonomika se v posledních letech potácí kolem úrovně nulového růstu. Pomůže jí půlbilionový balík eur, s nímž počítá nadcházející vláda, k návratu do prosperity? Podle ekonomů jen krátkodobě. Náš nejdůležitější obchodní partner má totiž strukturální problémy, které nelze řešit pouhým nalitím peněz. Nutné je posunout hospodářský model, který začal kolabovat už před covidem, na jinou úroveň. Problémem číslo jedna jsou ceny energií.
„Hlavním problémem je, že si Němci nechtějí přiznat, že jejich Energiewende nedává bez levného plynu smysl. A zkouší to přetlačit penězi, což se jim asi příliš nepodaří,“ říká Lubomír Lízal z Fakulty elektrotechnické ČVUT. „Německu vládne papír s razítkem,“ glosuje další závažný problém tamější ekonomiky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Nová vláda CDU/CSU a sociálních demokratů, která se po mimořádných volbách rýsuje v Německu, chce investovat 500 miliard eur (asi 12,5 bilionu korun) do zvýšení výdajů na obranu a dále do dopravní, energetické, digitální, vzdělávací či zdravotnické infrastruktury. Také do snížení cen elektřiny, výstavby plynových elektráren a podpory prodeje bateriových aut. Německá ekonomika, která v posledních letech skoro neroste anebo dokonce klesá, by tím měla dostat významnou vzpruhu.
Podle hlavního ekonoma J&T Banky Petra Sklenáře nemá německé hospodářství jen krátkodobé problémy dané nízkou poptávkou, ale také dlouhodobé, tedy strukturální potíže, které je nutné řešit změnou ekonomického modelu. „Finanční balíček může ekonomiku na nějaké období zvednout, protože vytvoří poptávku. Domácnosti začnou utrácet, firmy začnou investovat a hospodářský růst se tak může zvýšit třeba o jedno, dvě procenta, možná i více. Ale co bude dál, až se ten fiskální impuls vyčerpá? Zůstane strukturální problém. Není vidět, že by jej nová vláda chtěla řešit,“ říká Sklenář.
Mohlo by vás zajímat
„Krátkodobě ty peníze německé ekonomice určitě pomohou. Vytvoří poptávkový impuls,“ souhlasí také hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Ale zda se našim sousedům podaří rozhýbat, respektive restartovat průmysl, který si zcela dobrovolně potlačovali Green Dealem, to je otázka,“ podotýká.
Německo podle něj „dělalo vše pro to, aby vystěhovalo svůj průmysl do zahraničí. Velké koncerny mají i své nové investice mimo země EU, aby se vyhnuly všem byrokratickým a zeleným překážkám, k nimž se Německo tak hrdě hlásilo. Služby se mu nikdy nepodařilo pořádně rozvinout. A v technických oborech se zmenšuje.“
„Dalším problémem je neuvěřitelná byrokracie, navíc totálně zaostalá, pokud jde třeba o digitalizaci. Velmi často slyšíme, jak jde v Česku vše pomalu a není to dostatečně digitální. Ale Německo je v tomto směru ještě o generaci za námi. Vládne mu papír s razítkem,“ hodnotí Dufek.
Hlavní problém – energetika
Ekonomové se shodují v tom, že hlavním problémem německé ekonomiky jsou drahé energie. Ekonom a bývalý člen Bankovní rady ČNB, dnes docent na Fakultě elektrotechnické ČVUT a energetický konzultant Lubomír Lízal říká, že takzvaná Energiewende, tedy odchod od uhelných a jaderných elektráren a přechod na zelené energie, není uskutečnitelná bez levného plynu. Který Německo nemá. A nedaří se mu plnit plánované cíle v budování zelených zdrojů.
„Například velké infrastrukturní propojení severu s jihem už mělo být deset let hotové a stále není. A odklon od špinavé energie, pokud to tak budu nazývat, byl částečně způsoben poklesem ekonomiky. Takže to vlastně z hlediska transformace není úspěch, ale spíše důsledek toho, že se firmy zmenšují, že ekonomika neroste tak, jak by mohla. Jediným způsobem, jak ten problém vyřešit bez levného plynu, by bylo vrátit se k jádru, což už někdo z nich říká. Stále to ale není ten hlavní proud. Ale i tak, než by se postavily nové jaderné elektrárny – protože ty staré už se znovu spustit nedají – měli by hluchou periodu,“ namítá Lízal.
„Stále si nechtějí přiznat, že odklon k uhlíkové neutralitě bez jádra je nesmysl. A i s jádrem by to trvalo dlouho, proto není možné ten odklon prosazovat takto rychle. Jinak to má dopady do ceny energií, potažmo do konkurenceschopnosti průmyslu,“ dodává.
Také podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka se pojem jaderná energie vrátil do hry. „Začíná se o ní mluvit v tom duchu, že prožije novou renesanci. Což ale neznamená nic víc než přání. Před volbami dokonce zaznívalo, že by se měly vrátit do provozu odstavené elektrárny. Což je nesmysl, technicky už to ani nelze provést. Elektrárny nejenže odstavili, ale velmi záhy je začali i rozebírat. A hlavně – propustili lidi, kteří jádru rozuměli. A v posledních deseti letech si žádné odborníky na jadernou energii nevychovávali. Takže vlastně tu jadernou energii ,zařízli‘ definitivně,“ uzavírá Dufek s tím, že podobný vývoj lze sledovat i v německém průmyslu.
Sklenář: Před covidem se rozbil ekonomický model
Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář upozorňuje, že německá ekonomika má strukturální i cyklické problémy.
Strukturální zlom podle Sklenáře nastal někdy v roce 2018 či 2019, kdy se zastavil růst průmyslové výroby. „Rozbil se předchozí model. Ten spočíval v tom, že měli levné energie, současně dobré dodavatelské vztahy se střední Evropou a asijské trhy v čele s Čínou. To se za posledních šest sedm let vše rozbilo, kromě dobrých dodavatelských vztahů. A druhá věc je, že na německou ekonomiku stále více dopadá zelená tranzice,“ analyzuje Sklenář.
Dodává, že konkurenční výhodou Německa byl jeho zpracovatelský průmysl, který dokázal překrývat ostatní problémy. „A teď to vše vyhřezlo.“
Dohánění zanedbaného stavu
Oněch 500 miliard eur má jít do infrastruktury a obrany. „Velká část investic je doinvestovávání zanedbaného stavu. Budou se opravovat staré mosty a silnice, protože je to nezbytně nutné. Nebude to o tom, že by stavěli něco nového, zvedali produkční schopnosti země,“ říká Sklenář.
„Reforma se vždy musí dělat na straně nabídky, aby se změnily produkční možnosti ekonomiky. A to zatím Německo neřeší,“ uzavírá šéfekonom J&T Banky.
