Za minulé vlády se slibně rozjela modernizace veřejných budov a areálů s cílem snížit jejich energetickou náročnost. Teď si firmy z oboru poskytování energetických služeb stěžují, že nová vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) šlape na brzdu. Komplikuje schvalování projektů a omezuje objem dotací z evropských fondů na renovace budov.
Koncem dubna vypsané výzvy na čerpání dotací z Operačního programu Životní prostředí považují zástupci poskytovatelů energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC) za příliš skromné. Ministerstvo životního prostředí nabídlo k rozdělení celkem 1,5 miliardy korun – pro zájemce z celé republiky s výjimkou Prahy. To není mnoho. Například komplexní renovace jedné okresní nemocnice vychází na 100 až 200 milionů korun.
Rozebráno během 6 dnů
„Alokace pro nové výzvy je nižší, než bývalo dříve běžné. Proto se snížila jednotková podpora, aby se dostalo na více projektů. Připravovaných projektů je však velké množství, proto se vyčleněná alokace vyčerpala hodně rychle, prakticky do šesti dnů od vyhlášení. Příjem žádostí naštěstí hned zastaven nebyl, protože nějaké disponibilní zdroje v rezervě ještě jsou,“ upozornil Miroslav Marada, předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES).
Jak Marada upozornil, komplexní EPC projekty zahrnují stavební práce. Ty s ohledem na delší dobu návratnosti hradí stát z evropských fondů nebo jiných dotačních programů. Investice s kratší návratností, mezi něž patří výměna zdrojů tepla, nové rozvody energií, rekuperace tepla, výměna svítidel či střešní fotovoltaika, splácí zákazník postupně dodavateli EPC projektu. Uzavírá s ním smlouvu na dobu zhruba deseti let. Největší EPC projekty realizovaly či realizují nemocnice. Roste také zájem krajů a velkých měst, které touto metodou renovují školní a jiné budovy ve svém majetku.
Skok vpřed a krok zpátky
Projekty energetických úspor se naopak dlouho nedařilo rozjet v budovách v majetku organizačních složek státu (OSS). Jedná se o přibližně o dva tisíce budov ve vlastnictví ministerstev, soudů, finančních úřadů, České správy sociálního zabezpečení a dalších institucí. Cestu měla otevřít loni schválená změna rozpočtových pravidel. Jenže podle vyjádření APES to vypadá, že fázi očekávání střídá fáze zklamání.
Podle loňské změny pravidel se mohly OSS pustit do snižování energetické náročnosti, pokud k tomu získaly souhlas ministerstva financí. Teď však má být podmínka souhlasu ministerstva nahrazena dvěma jinými podmínkami, jejichž splnění bude v odpovědnosti samotné OSS. „Stále ovšem chybí prováděcí předpisy i jednotná metodika. Panují proto obavy, aby projekty realizované na základě nových pravidel později nezpochybnily kontrolní orgány. Než tedy vstoupí v účinnost nová úprava, připravované projekty stojí,“ upozorňuje APES.
Miliardové účty za energie
Budovy ve veřejném vlastnictví přitom modernizaci nutně potřebují. Tři čtvrtiny z nich jsou v energetické třídě D a horší, upozornil loni v prosinci ředitel odboru politiky udržitelnosti na ministerstvu financí Ota Melcher. V roce 2020 stačilo veřejnému sektoru na zaplacení všech účtů za energie 21 miliard korun. O čtyři roky později už to bylo s ohledem na růst cen elektřiny, plynu a tepla výrazně více. Stát, kraje a obce v součtu uhradily 37 miliard korun.
Specializované firmy poskytují EPC služby v Česku již tři desetiletí. Za tu dobu modernizovaly zhruba 1500 objektů v rámci 300 projektů. „Proinvestováno bylo 9,3 miliardy korun. Kumulovaná historická úspora za energie dosáhla 6,3 miliardy korun, ale v dnešních cenách se bavíme o úspoře 10,5 miliardy korun,“ upozornil na konferenci Ekonomického deníku člen Rady APES Eduard Paulík.
