Stagnace železniční nákladní dopravy, zanedbatelná vodní nákladní doprava a naopak růst silniční nákladní dopravy, Česku se příliš nedaří rozvíjet kombinovanou přepravu. Výtky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i reakci ministerstva dopravy ve středu projednala vláda, která stanovisko resortu dopravy schválila. Kontroloři kritizovali nedostatečné čerpání financí na rozvoj, špatně nastavené podmínky a neuspokojivé odstraňování překážek.
NKÚ se zaměřil při kontrolách na období od roku 2015 do roku 2023. K prověřování ministerstva dopravy a sedmi příjemců podpory došlo v době od května 2023 do března 2024. Celkem NKÚ zkontroloval 14 podpořených projektů, na které resort dopravy poskytl celkem 648,4 milionu korun.
K finanční podpoře směřovala i jedna z hlavních výtek kontrolorů, ministerstvo dopravy podle nich nevyužilo 86 procent peněžních prostředků alokovaných na rozvoj nákladní kombinované dopravy. Na podporu výstavby či modernizaci překladišť kombinované dopravy a na pořízení přepravních jednotek přitom plánovalo vynaložit celkem 4,7 miliardy korun.
„Důvodem nízkého využití alokovaných peněžních prostředků podpory byly především nevyřešené překážky rozvoje kombinované dopravy ze strany ministerstva dopravy a nepřipravenost projektů,“ uvedl ve zprávě NKÚ. Úřad zároveň dodává, že vliv podpořených projektů na rozvoj nákladní kombinované dopravy je minimální. Ministerstvo dopravy zároveň nastavilo podmínky podpory tak, že poskytnutá podpora nemusí mít vliv na rozvoj nákladní kombinované dopravy ani v budoucnu.
Mohlo by vás zajímat
Dosažené hodnoty přepraveného objemu v kombinované dopravě vykázané příjemci podpory v letech 2019 až 2022 činily podle NKÚ pouze 3,47 procenta až 6,8 procenta z celkového přepraveného objemu v kombinované dopravě v Česku. „Od dokončení prvního podpořeného projektu v roce 2018 přepravený objem v kombinované dopravě za celou ČR klesal,“ uvedl NKÚ.
Resort dopravy také podle NKÚ dosud nezajistil odstranění překážek bránících rozvoji nákladní kombinované dopravy. Omezující je například nedostatečná kapacitu železniční dopravní infrastruktury, která je podle NKÚ z velké části vyčerpaná vlaky osobní dopravy.
Limitující jsou podle kontrolorů i vysoké poplatky za využití železniční dopravní cesty v porovnání se zpoplatněním silniční infrastruktury. „Využití vodní nákladní dopravy v nákladní kombinované dopravě prakticky neexistuje, jejímu využití brání dlouhodobá nespolehlivost labské vodní cesty. MD v kontrolovaném období nerealizovalo účinná opatření na zajištění splavnosti labské vodní cesty s cílem přispět k rozvoji nákladní kombinované dopravy,“ uvedli kontroloři.
NKÚ v kontrolním závěru podle ministerstva dopravy zároveň upozornil na nedostatky, které měly snižovat účelnost poskytnuté podpory, mělo jít zejména o riziko, že nebude splněn národní cíl převést do roku 2030 třicet procent silniční nákladní dopravy nad 300 kilometrů na železnici nebo vnitrozemskou vodní dopravu. Resort dopravy podle mluvčí Aleny Mühl v materiálu, který předložil na vládu, poukazuje, že NKÚ cíle Bílé knihy o převodu 30 procent silniční dopravy chybně vyvodil, jde o to, že tento cíl je vztažený na celé území EU, kde obecně k naplnění tohoto cíle nedochází.
Kontrolními závěry NKÚ se zabýval v březnu také senátní podvýbor pro energetiku a dopravu. „Upozornili jsme se zamyslet nad tím, jaký je smysl podpory,“ řekla Blanka Bolerazká z NKÚ. Navíc podle ní existují překážky, které brání rozvoji kombinované dopravy, logicky je podle ní lepší nejdříve odstranit překážky a potom poskytovat podporu.
Podle vrchní ředitelky sekce ekonomické a infrastrukturní z ministerstva dopravy Lenky Hamplové je strategie z ministerstva dopravy nastavena tak, že je potřeba se nejdříve zaměřit na budování infrastruktury a zjednodušit prostor pro logistické řetězce, aby vůbec bylo možné kombinovanou dopravu využít. Každý stát Evropské unie včetně České republiky se podle ní potýká s tím, jakým způsobem zacílit podporu, protože se musí vyvarovat toho, aby nevstupoval do tržního prostředí.
„Stát musí kombinovanou dopravu podporovat a musí se snažit o její realizaci, ale samozřejmě v míře toho, že se pohybujeme pořád v tržním prostředí,“ konstatovala Hamplová. Aby dávalo smysl tvořit logistické řetězce, musí fungovat a navazovat v kombinované přepravě i přeshraniční úseky. Dodala také, že například vodní doprava v Česku neexistuje, protože není dokončený plavební stupeň Děčín z důvodu nevyřešených kompenzačních opatření.
Podpora kombinované dopravy je podle Hamplové běh na dlouhou trať. Její vyhodnocování je podle ředitelky předčasné. „Z mého pohledu skutečně nelze podpory hodnotit samy o sobě, ale až co dokáží jako funkční celek,“ dodala Hamplová.
